Franti拧ek ve Veron臎: Sebevra啪dy a p艡epln臎n茅 v臎znice, ale nepodl茅hejte skl铆膷enosti
Paolo Ondarza 鈥� Pope
沤ivot je v啪dy hoden 啪ití a v啪dy existuje nad臎je do budoucna, i kdy啪 se zdá, 啪e v拧e vyhasíná. B臎hem své pastora膷ní náv拧t臎vy Verony si Franti拧ek p艡ál setkání s 592 v臎zni, dobrovolníky a p艡íslu拧níky v臎ze艌ské policie ve v臎znici Montorio, kde nedávno - jak p艡ipomn臎l ve svém projevu - n臎kolik lidí v krajním gestu rezignovalo na 啪ivot.
鈥濲e to stra拧ný 膷in, k n臎mu啪 m暖啪e vést jen nesnesitelné zoufalství a bolest鈥�.
Slavnostní p艡ivítání
Pape啪 byl p艡ivítán za doprovodu písní, sbor暖 a potlesku. Setkání se konalo ve vnit艡ní zahrad臎 v臎znice, na jejích啪 zdech byly vyv臎拧eny barevné uvítací nápisy. Bezprost艡edn臎 po setkání pape啪 Franti拧ek poob臎dval s p艡ibli啪n臎 stovkou v臎z艌暖.
沤ivot je dar
Nejsme odpadní materiál, 艡ekl pape啪 ve svém projevu a vyzval v拧echny, aby neztráceli ze z艡etele 鈥瀊ránu nad臎je, proto啪e 啪ádný lidský 啪ivot není bez obzoru鈥�. Vyzval k tomu, aby lidé nikdy nepodléhali sklí膷enosti a pova啪ovali existenci ka啪dého 膷lov臎ka za jedine膷ný dar pro sebe i pro druhé, zejména pak pro Boha, který nás nikdy neopou拧tí a umí nám naslouchat, radovat se a plakat s námi. Franti拧ek na oplátku za dary, které od v臎z艌暖 obdr啪el 鈥� schránku s jejich my拧lenkami a jejich vizuální ztvárn臎ní v nást臎nné malb臎 -, p艡edal obraz Madony s dít臎tem, obraz n臎hy, postavu spole膷nou k艡es钮anství i muslim暖m. 鈥濻pojuje nás v拧echny!鈥�, 艡ekl.
Tiché po啪ehnání
Významné bylo tiché po啪ehnání, které Franti拧ek ud臎lil lidem v拧ech nábo啪enských vyznání.
鈥濨暖h je jeden. Na拧e kultury nás nau膷ily nazývat ho tu jedním, tu druhým jménem a nacházet ho r暖znými zp暖soby, ale on je tentý啪 Otec nás v拧ech. Je jeden a nikdy nás neopou拧tí鈥�.
B暖h, dodal, má t艡i ctnosti: blízkost, soucit a n臎hu.
鈥濻 ním po boku m暖啪eme p艡ekonat zoufalství a pro啪ívat ka啪dý okam啪ik jako vhodný 膷as k novému za膷átku. Proto se v nejhor拧ích chvílích neuzavírejme do sebe: hovo艡me s Bohem o své bolesti a pomáhejme si navzájem ji nést, mezi spolupoutníky a s dobrými lidmi po svém boku. 沤ádat o pomoc není slabost: d臎lejme to s pokorou a d暖v臎rou. V拧ichni se navzájem pot艡ebujeme a v拧ichni máme právo na nad臎ji, p艡esahující ka啪dý p艡íb臎h a ka啪dou chybu 膷i selhání鈥�.
Pracovat na zlep拧ení 啪ivota ve v臎zení
V úvahách pape啪e, který m臎l v啪dy blízko k realit臎 v臎znic, je啪 b臎hem svého pontifikátu nav拧tívil více ne啪 patnáctkrát, je v pop艡edí drama p艡epln臎nosti a s ní spojeného nap臎tí a únavy:
鈥濩hci vám 艡íci, 啪e jsem vám nablízku, a obnovuji svou výzvu, zejména k t臎m, kte艡í mohou v této oblasti p暖sobit, aby pokra膷ovali v práci na zlep拧ení 啪ivota ve v臎znicích鈥�.
Kristova tvá艡
鈥濵ísto velké lidskosti, lidskosti zkou拧ené, n臎kdy vy膷erpané t臎啪kostmi, vinou, odsudky, nepochopením a utrpením, ale zárove艌 plné síly, touhy po odpu拧t臎ní, v暖le po vykoupení鈥�. To je v臎zení podle 艡ímského biskupa, který neopomn臎l adresovat své pozdravy v臎z艌暖m, kte艡í mu naslouchali z oken svých cel. Zde, jak 艡ekl, je p艡ítomna Kristova tvá艡, tvá艡 Boha milosrdenství a odpu拧t臎ní. Franti拧ek pak citoval piemontskou píse艌 alpských horal暖 a 艡ekl, 啪e v um臎ní vzestupu není d暖le啪ité nepadnout, ale nez暖stat le啪et. Je p艡ípustné dívat se na 膷lov臎ka shora jen proto, abychom mu pomohli vstát.
Jubileum, rok obnovy a osvobození
Pape啪ovy my拧lenky pak sm臎艡ovaly k blí啪ícímu se Jubileu, roku obrácení, obnovy a osvobození pro celou církev:
鈥濲ubileum je rokem milosrdenství, v n臎m啪 je t艡eba odlo啪it balast minulosti a obnovit hybnou sílu sm臎rem k budoucnosti; v n臎m啪 je t艡eba oslavit mo啪nost zm臎ny, být a p艡ípadn臎 se vrátit k tomu, abychom skute膷n臎 byli sami sebou a dali ze sebe to nejlep拧í鈥�.
B暖h, zopakoval znovu pape啪, odpou拧tí v拧echno a v啪dycky odpou拧tí!
Prospívá mi to鈥�
Pape啪ovo rozhodnutí v臎novat nejdel拧í 膷as z r暖zných aktivit b臎hem dne拧ní náv拧t臎vy Verony práv臎 této v臎ze艌ské komunit臎 vzbudilo radost a dojetí u tém臎艡 600 v臎z艌暖 p艡ítomných v za艡ízení a pocházejících ze 40 zemí z nejr暖zn臎j拧ích oblastí sv臎ta. 鈥濸rokazujete mi dobrodiní. Prospívá mi to, d臎kuji vám鈥�, 艡ekl jim pape啪. Nikdo z nás na tento den nikdy nezapomene, prohlásil poté jeden z v臎z艌暖 a vyjád艡il nad臎ji, 啪e Franti拧kova p艡ítomnost m暖啪e otev艡ít srdce a mysli, aby se po náprav臎 spáchaných chyb mohli vrátit do spole膷nosti jako svobodní ob膷ané: 鈥災宎sto se cítíme odsuzováni a vylou膷eni鈥�.
艠editelka v臎znice: podaná ruka pro v拧echny
Na拧ím posláním, zd暖raznila 艡editelka veronské v臎znice Francesca Gioieniová, je doprovázet na cestách 啪ivotem, sna啪it se ka啪dý den a s ve拧kerým úsilím nebýt v臎zením obývaným v臎zni a v臎zniteli, ale místem, kde p艡i respektování t臎ch pravidel, která umo啪艌ují sou啪ití tak velké a mnohonárodnostní komunity, m暖啪e ka啪dý najít prostor pro naslouchání, podanou ruku, pohled, který 艡íká 'vidím t臎 a nedívám se jinam'. Slova, která pln臎 vystihují Franti拧kovu výzvu neztratit horizont nad臎je.
