Papež v Benátkách: „Umění je útočištěm pro lidstvo"
Lisa Zengarini - Pope
„Svět potřebuje umělce.“ Toto poselství předal papež František v neděli ráno, když se setkal se skupinou umělců, jejichž díla Svatý stolec vystavuje ve svém pavilonu na Benátském bienále umění.
Při proslovu ke skupině v kostele La Maddalena v ženském vězeňském zařízení Giudecca papež ocenil umělce jako skutečné vizionáře, kteří dokáží vidět za hranice našeho světa.
„Děkuji vám za to, čím jste a co děláte“
Žádný člověk není cizinec
„Vedle vás se necítím jako cizinec,“ řekl, „cítím se doma.“
Papež poznamenal, že tento pocit „platí pro každou lidskou bytost“, protože „umění má status ‚města útočiště‘", města, které "neuposlechne vlády násilí a diskriminace, nýbrž vytvoří formy lidské sounáležitosti schopné rozpoznat, začlenit, chránit a přijmout každého", počínaje těmi nejposlednějšími ve společnosti.
Papež František připomněl, že ve Starém zákoně byla zřízena „útočištná města“, která poskytovala provinilcům azyl a ochranu před pomstou, dokud se jejich případ nedostal před soud, a vyzval umělce, aby si představili města, „která na mapách ještě neexistují“, kde„ žádný člověk není považován za cizince“.
„Bylo by důležité, kdyby se různé umělecké aktivity mohly všude etablovat jako jakási síť útočištných měst, která by spolupracovala na tom, aby se svět zbavil nesmyslných a prázdných protikladů, které se snaží prosadit v rasismu, xenofobii, nerovnosti, ekologické nerovnováze a ve ‚strachu z chudých‘.“
„Za těmito protiklady,“ poznamenal papež František, „se vždy skrývá odmítnutí druhého. Je v tom sobectví, které nás nutí fungovat jako osamělé ostrovy, a ne jako souostroví spolupráce.“
Umění vychovává ke kontemplaci
Papež František se poté věnoval názvu zvolenému pro pavilon Svatého stolce na Bienále umění v Benátkách: „Mýma očima“.
„Všichni potřebujeme, aby se na nás někdo díval a abychom se odvážili dívat se na sebe,“ a Ježíš nás k tomu učí: „On se na každého dívá s intenzitou lásky, která nesoudí, ale umí být nablízku a povzbuzovat.“
Umění, poznamenal papež, nás k tomuto pohledu vychovává. „Není majetnické ani objektivizující, ale ani lhostejné či povrchní, vychovává nás ke kontemplativnímu pohledu.“
„Umělci jsou součástí světa, ale jsou povoláni ho přesahovat.“
Oceňování jedinečnosti ženskosti
Na závěr svého projevu papež František vyjádřil naději, že současné umění nám může pomoci ocenit také přínos žen pro lidstvo.
„Existují radosti a utrpení, které se v ženskosti spojují v jedinečné podobě a kterým musíme naslouchat, protože nás mají čemu důležitému naučit,“ uvedl a citoval mimo jiné slavné umělkyně, jako jsou Frida Khalo, sestra Mary Corita Kentová a Louise Bourgeoisová.
Papež František zakončil svou promluvu výzvou, aby si přítomní uchovali v srdci otázku, kterou Ježíš adresoval zástupu ohledně Jana Křtitele: „Co jste šli vidět na poušť? Třtinu kymácenou větrem? Co jste tedy vyšli, abyste viděli?“ (Mt 11,7-8). Tato otázka , jak řekl, „nás žene do budoucnosti“.
