Papež: Bůh svět neodsuzuje, nedělejme to ani my
ʴʷŽ FRANTIŠEK
Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Na čtvrtou neděli postní nám evangelium představuje postavu Nikodéma (srov. J 3,14-21), farizeje, "jednoho z vůdců Židů" (J 3,1). Viděl znamení, která Ježíš konal, poznal v něm učitele poslaného Bohem a vydal se za ním v noci, aby ho nikdo neviděl. Kristus ho přivítal, vedl s ním dialog a oznámil mu, že nepřišel odsoudit, ale spasit svět (srov. v. 17). Zastavme se u této myšlenky: Ježíš nepřišel odsoudit, ale zachránit.
Často v evangeliu vidíme, jak Kristus odhaluje záměry lidí, s nimiž se setkává, někdy demaskuje jejich falešné postoje, jako v případě farizejů (srov. Mt 23,27-32), nebo je nutí zamyslet se nad nepořádkem v jejich životě, jako v případě samařské ženy (srov. J 4,5-42). Před Ježíšem neexistují žádná tajemství: On čte v srdci, v srdci každého z nás. A tato schopnost může být znepokojující, protože pokud je zneužita, škodí lidem a vystavuje je nemilosrdným soudům. Nikdo totiž není dokonalý, všichni jsme hříšníci, všichni chybujeme, a kdyby Bůh použil poznání našich slabostí k tomu, aby nás odsoudil, nikdo by se nezachránil.
Tak tomu však není. Nepoužívá je totiž k tomu, aby na nás ukazoval prstem, nýbrž k tomu, aby se chopil našeho života, osvobodil nás od hříchu a zachránil nás. Ježíš nemá zájem postavit nás před soud nebo nás podrobit odsouzení; chce, aby nikdo z nás nebyl ztracen. Boží pohled na každého z nás není oslepujícím reflektorem, který oslňuje a uvádí nás do nesnází, ale jemnou září přátelské lampy, která nám pomáhá vidět v nás to dobré a uvědomit si to špatné, abychom se s podporou jeho milosti mohli obrátit a uzdravit.
Ježíš nepřišel odsoudit, ale zachránit svět. Pomysleme na nás, kteří tolikrát odsuzujeme druhé, tolikrát rádi pomlouváme, hledáme drby proti druhým. Prosme Hospodina, aby nám všem dal tento pohled milosrdenství, abychom se na druhé dívali tak, jako se on dívá na nás všechny.
Kéž nám Maria pomůže, abychom si navzájem přáli dobro.