Papež o mučednících argentinské diktatury: Církev potřebuje odvahu každodenních světců
Gianmarco Murroni – Pope
„Dávná historie mučednictví křesťanů se nikdy nezastavila. Šílené ideologie nadále podněcují nenávist a zabíjejí tolik lidí jen proto, že nepřestali být Ježíšovými učedníky“. Tak začíná předmluva papeže Františka ke knize „V oku cyklóny - Mučedníci Argentiny v 70. letech 20. století“, kterou napsal Marco Gallo, profesor Papežské katolické univerzity v Buenos Aires, a kterou vydalo nakladatelství Editrice Morcelliana. Svazek byl dnes 2. února představen ve Vatikánské filmotéce za přítomnosti autora, sekretářky Papežské komise pro Latinskou Ameriku prof. Emilce Cudaové, novinářky vatikánského listu L'Osservatore Romano, Claudie Silviny Perezové, a Gianniho La Belly, profesora soudobých dějin na univerzitě v Modeně - Reggio Emilia. Koordinátorem projevů byl ředitel Tiskové kanceláře Svatého stolce Matteo Bruni.
Pochopení svatosti
„Prezentovaná kniha“, vysvětluje papež František v předmluvě, „je pomůckou k poznání a pochopení svatosti, a to prostřednictvím dějin. Nepředkládá 'svaté obrazy', ale činí z těchto svědků naše současníky. Je to kniha, která koná dobro, protože ukazuje jak moc zla, tak plody mučednictví. A to je skutečná porážka mučitelů a vrahů, kteří si mysleli, že zvítězili. Svazek líčí osudy věřících i laiků pronásledovaných v Argentině během vojenské diktatury v 70. letech 20. století a snaží se osvětlit toto období argentinských dějin. Je to dílo“, píše papež, „které nám pomáhá vzpomínat a otevírá okno nejen do Argentiny, ale i do světa svědků víry, kteří stále prolévají krev v mnoha částech světa“.
Papežovy vzpomínky
Uvnitř svazku najdeme řadu příběhů mnoha protagonistů církve, které papež připomíná svými slovy: „Původně existoval první seznam mužů, žen, kněží, biskupů zabitých nebo zmizelých v Argentině v oněch hrozných letech, který byl rozšířen Národní komisí pro zmizení osob. Když jsem byl kardinálem, předal mi tento seznam monsignor Carmelo Giaquinta a já jsem ho osobně požádal, aby shromáždil všechny dostupné informace o těchto křesťanech a okolnostech prolití jejich krve. Není však pochyb o tom, že mezi nimi jsou přinejmenším někteří autentičtí mučedníci, protože nenávist k víře byla přímou a hlavní příčinou jejich mučednické smrti“.
Hledání pravdy
Právě seznam, který František cituje, je výchozím bodem výzkumu, který provedl autor, prof. Marco Gallo: „Kniha se zrodila z potřeby tehdejšího arcibiskupa Buenos Aires Jorgeho Maria Bergoglia pracovat na diskurzu mučednictví v Argentině. V roce 2010 mi dal tento seznam, který vypracoval monsignor Giaquinta, se všemi jmény řeholníků, ale i laiků, kteří byli zabiti během vojenské diktatury. Požádal, abychom se pokusili proniknout hlouběji do tohoto tématu; pustil jsem se do práce s materiály, které již byly zčásti publikovány, zejména o těch známějších postavách, ale i o dalších méně známých příbězích, které se mi podařilo rekonstruovat“.
Při prezentaci knihy si vzala slovo také Emilce Cudaová, sekretářka Papežské komise pro Latinskou Ameriku: „Je důležité pochopit, čí je to smrt: kdo je za ni zodpovědný? Z výzkumu profesora Galla vyplývá, že všichni mučedníci byli lidé, kteří se rozhodli stát při lidu, na straně těch, kteří trpí. Dnes je zásadní obnovit jejich příběh, protože vysvětluje, že jejich jedinou odpovědností bylo šířit evangelium“. V závěrečné řeči novinářka listu L'Osservatore Romano Claudia Silvina Perezová uvedla, že „pro Argentince bylo vždy důležité snažit se pochopit, co se v těch letech stalo. Kniha na to přináší některé odpovědi, zejména o roli katolické církve v Argentině. Diktatura byla černou dírou, která umožnila zrod církve mučednické, církve, s níž jsme se dosud nevyrovnali a která otevírá debatu o katolictví v této zemi“.
Argentinští mučedníci
Z argentinských mučedníků papež František připomíná otce Pedra Dufaua, Alfreda Leadena, Alfreda Kellyho a seminaristy Salvadora Barbeita a Emilia Barlettiho, kteří byli zabiti 4. července 1976 „právě proto, že v srdci Buenos Aires se nemělo uchytit evangelijní kázání“. V Gallově knize je obsažen také příběh monsignora Angelelliho, blahoslaveného 17. dubna 2019, biskupa, na kterého má papež „nesmazatelnou vzpomínku“: „Poznal jsem ho zblízka krátce předtím, než jsem se stal provinciálem argentinských jezuitů. Mons. Angelelli miloval svůj lid, doprovázel ho na cestách, na periferiích, zeměpisných i existenčních. Tento muž víry a modlitby viděl, jak se z argentinských porodních bolestí, krve a bolesti rodí nová generace, která už není vězněm nenávisti a zášti, ale odpuštění a lásky“.
Svatí všedního dne
Papež se také pozastavuje nad dvěma slovy: milost, ale také nenávist, „to silné slovo, které používá i Ježíš, když nám říká: 'Nebojte se. Svět vás bude nenávidět, ale vězte, že ještě před vámi nenáviděl mě'. Mučedník může být považován za hrdinu, ale zásadní na mučedníkovi je to, že byl 'omilostněn': protože mučedníky z nás dělá Boží milost, nikoli odvaha. Církev dnes velmi potřebuje svědky, každodenní světce, ty, kteří žijí obyčejným životem, a ty, kteří mají odvahu přijmout milost být svědky až do konce, až do smrti“, uzavírá papež František předmluvu ke knize o argentinské vojenské diktatuře.
