蜜桃交友

Paolo Ondarza 鈥� Pope

Pastora膷ní 啪ivot není p艡íru膷ka, ale ka啪dodenní ob臎钮; není to práce p艡ipravená u stolu, ale eucharistické dobrodru啪ství. Tato slova adresoval pape啪 Franti拧ek jáhn暖m, kte艡í v 艡ímské diecézi p艡ijmou kn臎啪ské sv臎cení, v promluv臎, kterou si p艡ipravil a následn臎 p艡edal vzhledem k tomu, 啪e dne拧ní plánovaná dopolední audience byla zru拧ena kv暖li lehké zdravotní indispozici. Diakonát, pí拧e pape啪, je základem, na n臎m啪 je zalo啪eno kn臎啪ství, jeho啪 vnit艡ním základem je duch slu啪by, 鈥瀡臎domí jáhenství鈥�.  Budete kn臎啪ími, abyste slou啪ili, p艡ipodobn臎ni Je啪í拧i, který 'nep艡i拧el, aby si nechal slou啪it, ale aby slou啪il a dal sv暖j 啪ivot'.

Jazyk zalo啪ený na blízkosti

Slou啪it je podle pape啪e sloveso, které odmítá jakoukoli abstraktnost: znamená to být k dispozici, z艡íci se 啪ivota podle vlastního programu, být p艡ipraven na Bo啪í p艡ekvapení, která se projevují skrze lidi, ne膷ekané události, zm臎ny plánu, situace, které nezapadají do na拧ich schémat, a správnosti toho, co si 膷lov臎k osvojil p艡i studiu. Je to stálý postoj, který promlouvá jazykem blízkosti a hovo艡í spí拧e skutky ne啪 slovy.

D暖le啪itost spolupráce

Franti拧kovy úvahy vyvracejí p艡edstavu, 啪e jakmile se kandidát kn臎啪ství stane kn臎zem, m暖啪e realizovat to, po 膷em léta tou啪il, a nakonec nastavit situace svým vlastním stylem a podle svých p艡edstav. Svatá Matka církev, nabádá pape啪, p艡edev拧ím ne啪ádá, abychom byli v暖dci, ale spolupracovníky. Kn臎z sv臎d膷í o spole膷enství, které p艡edpokládá bratrství, v臎rnost, poslu拧nost. Povolání ke kn臎啪ství je povoláním pro sboristy, nikoli sólisty; znamená to být bratry v presbyterátu a kn臎啪ími pro v拧echny, nejen pro vlastní skupinu.

Prvenství Ducha

Pape啪 proto doporu膷uje jáhn暖m trvalou formaci, p艡i ní啪 nemají 膷erpat z vlastních sil, ale v啪dy z kontaktu s t臎mi, kte艡í u拧li v kn臎啪ské slu啪b臎 del拧í cestu a jsou povoláni je doprovázet. P艡ipomíná jim také, aby v啪dy dávali p艡ednost Duchu, aby byli Bo啪ími mu啪i: 鈥濳dy啪 spoléháte na vlastní síly, riskujete, 啪e se ocitnete s prázdnýma rukama. Srdce, které 膷erpá radost z Boha a modlitbou vná拧í do vztah暖 plodnost, neztrácí ze z艡etele nad膷asovou krásu kn臎啪ského 啪ivota. Pouze v tomto sv臎tle鈥�, uzavírá Franti拧ek, 鈥瀞 Bo啪í milostí p艡ekonáme nebezpe膷í, 啪e si v nitru poneseme nespokojenost a ho艡kost kv暖li v臎cem, které nejdou tak, jak bychom si p艡áli鈥�.