Pape? k ú?astník?m konference o kně?ské formaci: Pot?ebujeme plně lidské kněze
Jana Gruberová – Pope
?O?iv zase plamen Bo?ího daru, který ti byl dán“ (2 Tim 1,6)“: to je téma mezinárodní konference o trvalé formaci kně?í, kterou ve Vatikánu od 6. do 10. února po?ádá Dikasterium pro klérus ve spolupráci s Dikasteriem pro evangelizaci (její Sekcí pro první evangelizaci a nové místní církve) a Dikasteriem pro východní církve. V úvodu setkání s jejími ú?astníky pape? Franti?ek vyjád?il vděk za p?ípravu této logisticky náro?né akce a poděkoval zú?astněným kně?ím za jejich slu?bu v domovských diecézích.
Jak poznamenal, konference zpytuje budoucí obzory kně?ské formace v této změně epochy. Jde o to, hledat takové nástroje a jazyková vyjád?ení, které by napomohly kně?ské formaci, ani? bychom si nárokovali odpově? na v?echny otázky, podotkl: ?Mám toti? strach z lidí, kte?í mají pohotově v?echny odpovědi po ruce“. Pape? pak nazna?il t?i cesty, o?ivující dar kně?ství a kně?ského pomazání, aby nevyhasla horlivost v apo?tolské slu?bě: radost z evangelia, p?íslu?nost k lidu a plodnost kně?ství.
Jediné, na ?em zále?í, je svědectví o Bo?í lásce
Jádrem k?es?anského ?ivota je dar p?átelství s Hospodinem, který vymaňuje z individualistického smutku a rizika ?ivota, postrádajícího smysl, lásku a naději. Tuto radost z evangelia, dobrou zvěst o Bo?í vlídné a milosrdné lásce, má kněz p?iná?et světu svým ?ivotem.
?Být svědky Bo?í lásce – to je jediné, na ?em zále?í. A pokud někdo není tohoto svědectví schopen, je to smutné…Pouze tím, ?e p?ijmeme a uchováme radost z evangelia, m??eme tuto radost p?iná?et druhým. P?i pr?bě?né formaci proto nezapomínejme, ?e jsme stále u?edníky na cestě a ?e to p?edstavuje v ka?dém okam?iku to nejkrásněj?í, co se nám z milosti p?ihodilo! Pokud v?ak najdeme kněze, kte?í tuto schopnost slu?by nemají, kte?í jsou mo?ná sobe?tí, kněze, kte?í se vydali ?podnikatelskou“ cestou, pak tuto schopnost vnímání svého u?ednictví ztratili a cítí se jako páni“.
Nikdy nezapomínejme na polid??ující sílu evangelia
Milost v?dy p?edpokládá p?irozenost, a k tomu pot?ebujeme celistvou lidskou formaci, pokra?oval pape? Franti?ek. U?ednictví jako zp?sob ?ivota toti? vy?aduje pé?i o na?e lidství, jinak nastoupí zesvět?tění.
??ádám vás, abyste v tomto ohledu nasadili v?echny své síly a prost?edky: pe?ujte o lidskou formaci. A také pe?ujte o to, abyste ?ili lidsky. Jeden starý kněz mi jednou ?ekl: ?Kdy? si kněz není schopen hrát s dětmi, prohrál“. Pot?ebujeme kněze, kte?í jsou plně lid?tí, kte?í by si hráli s dětmi a hladili staré lidi, byli schopni navazovat dobré vztahy a se zralostí zvládali r?zné problémy své slu?by, aby tak útěcha z evangelia zasáhla Bo?í lid skrze jejich lidství proměněné Je?í?ovým Duchem. Nikdy nezapomínejme na polid??ující sílu evangelia! Zatrpklý kněz, kněz, který má ve svém srdci ho?kost, je ?starý mládenec“!“
Pocit v?emohoucnosti ko?enem v?ech forem zneu?ívání
Svatý otec poté kně?ím doporu?il druhou cestu, jí? se mají ubírat, toti? p?íslu?nost k Bo?ímu lidu, poněvad? misioná?skými u?edníky lze být jedině v pospolitosti, ponoru do kně?ského lidu, z něho? kně?í také sami pocházejí. Tato sounále?itost je podporuje v práci, provází v pastora?ních starostech, chrání p?ed rizikem odtr?ení od reality a pocitu v?emohoucnosti.
?Dejme si pozor, nebo? tento pocit v?emohoucnosti je také ko?enem v?ech forem zneu?ívání“.
Pape? doporu?il takovou kně?skou formaci, která by dokázala vyu?ít p?ínosu ve?kerého Bo?ího lidu: kně?í i laik?, mu?? i ?en, svobodných lidí i man?elských pár?, starých i mladých lidí,
?ani? bychom zapomínali na chudé a trpící, kte?í nás mohou mnohému nau?it“.
Kdy? kněz nevychází z Bo?ího lidu, skon?í jako neurotik
Tato vzájemnost mezi ?ivotními stavy, povoláními, slu?bami a charismaty od kně?í vy?aduje pokornou moudrost, díky ní? mohou ze synodality u?init styl k?es?anského ?ivota a kně?ského ?ivota jako takového.
?Pamatujte na své ko?eny, sv?j ?ivotní p?íběh, dějiny své rodiny a svého lidu. Kněz se nerodí spontánně. Bu? pochází z Bo?ího lidu, nebo je to aristokrat, který skon?í jako neurotik“.
Rodit Bo?í ?ivot, stávat se otci a matkami lidí, kte?í nám byli svě?eni
Nakonec pape? Franti?ek upozornil na plodnost kně?ské slu?by, schopnost rodit Bo?í ?ivot a stávat se otci a matkami svě?ených lidí. Z hlediska této slu?by pak kně?ská formace není p?edáváním nauky, ale stává se uměním postavit druhého ?lověka do st?edu, vyzdvihnout jeho krásu, dobro, které v sobě nosí, zd?raznit jeho dary, ale také jeho stíny.
?Formovat kněze znamená slou?it jim, slou?it jejich ?ivotu, povzbuzovat je na jejich cestě, pomáhat jim v jejich rozli?ování, doprovázet je v tě?kostech a podporovat je v pastora?ních výzvách“.
Kněz, který je takto formován, se poté dává do slu?eb Bo?ímu lidu, je lidem nablízku a stejně jako Je?í? na k?í?i se ujímá v?ech.
?Kdy? se dáváme do slu?eb druhým, kdy? se stáváme otci a matkami pro ty, kdo jsou nám svě?eni, plodíme Bo?í ?ivot. V tom spo?ívá tajemství generativní pastorace: nikoli pastorace, v ní? bychom byli st?edem my, ale pastorace, která rodí dcery a syny k novému ?ivotu v Kristu, která p?iná?í ?ivou vodu evangelia do p?dy lidského srdce a sou?asnosti“.
Nebojte se projevit něhu!
V závěru své promluvy, po p?e?tení p?ipraveného textu, pape? Franti?ek spatra doplnil:
?V?dy odpou?tějte. Kdy? lidé p?icházejí ke zpovědi, p?icházejí prosit o odpu?tění, a nikoli poslouchat p?edná?ku o teologii nebo pokání. Bu?te prosím milosrdní. V?dy odpou?tějte, proto?e odpu?tění má v sobě milost pohlazení, p?ijetí. Odpu?tění je v?dy vnit?ně generativní. (…) A? vás stále doprovází Panna Maria, která nám, kně?ím, dává jednu věc: milost něhy. Oné něhy, která se projevuje v na?em postoji v??i lidem v nesnázích, starým a nemocným, mali?kým dětem... Proste o tuto milost a nebojte se být ně?ný. Něha je silná.“
