蜜桃交友

笔础笔贰沤 FRANTI艩EK

Drazí brat艡i a sestry, dobrý den! 

Evangelium liturgie nám dnes ukazuje Je啪í拧e na cestách: práv臎 skon膷il kázání a po odchodu ze synagogy jde do domu 艩imona Petra, kde uzdravuje jeho tchyni; k ve膷eru pak op臎t vychází k m臎stské brán臎, kde potkává mnoho nemocných a posedlých lidí a uzdravuje je; druhý den ráno vstává brzy a odchází do ústraní, aby se modlil; a nakonec se op臎t vydává na cestu Galileou (srov. Mk 1,29-39). Je啪í拧 na je v pohybu.

Zamysleme se nad tímto Je啪í拧ovým neustálým pohybem, který nám 艡íká n臎co d暖le啪itého o Bohu a zárove艌 nás staví p艡ed n臎které otázky týkající se na拧í víry.

Je啪í拧, který vychází vst艡íc zran臎nému lidstvu, nám ukazuje Otcovu tvá艡. Je mo啪né, 啪e v nás stále p艡etrvává p艡edstava vzdáleného, chladného Boha, kterému je ná拧 osud lhostejný. Na druhou stranu nám evangelium ukazuje, 啪e Je啪í拧 po vyu膷ování v synagoze vychází ven, aby slovo, které hlásal, mohlo lidi oslovit, dotknout se jich a uzdravit je. P艡itom nám zjevuje, 啪e B暖h není odta啪itý vládce, který k nám promlouvá z vý拧in; naopak, je to Otec plný lásky, který p艡ichází blízko, nav拧t臎vuje na拧e domovy, chce zachra艌ovat a vysvobozovat, uzdravovat z ka啪dého zla na t臎le i na duchu. B暖h je nám v啪dy nablízku. Bo啪í postoj lze vyjád艡it t艡emi slovy: blízkost, soucit a n臎ha. B暖h je nám blízko, aby nás n臎啪n臎 doprovázel a odpou拧t臎l nám. Nezapomínejte na to: blízkost, soucit a n臎ha. To je Bo啪í postoj. 

Toto Je啪í拧ovo neustálé putování je pro nás výzvou. M暖啪eme se ptát sami sebe: objevili jsme tvá艡 Boha jako Otce milosrdenství, nebo v臎艡íme a hlásáme chladného, vzdáleného Boha? Dává nám víra neklid na cest臎, nebo je pro nás intimistickou út臎chou a nechává nás v klidu? Modlíme se jen proto, abychom se cítili klidní, nebo nás slovo, které sly拧íme a ká啪eme, také nutí, abychom jako Je啪í拧 vy拧li k druhým a 拧í艡ili Bo啪í út臎chu? Bude dobré, kdy啪 si tyto otázky polo啪íme.

Dívejme se tedy na Je啪í拧ovu cestu a pamatujme, 啪e na拧ím prvním duchovním úkolem je toto: opustit Boha, o kterém si myslíme, 啪e ho známe, a denn臎 se obracet k Bohu, kterého nám Je啪í拧 p艡edstavuje v evangeliu a který je Otcem lásky a Otcem soucitu. Otcem, který je blízký, soucitný a n臎啪ný. A kdy啪 objevíme pravou tvá艡 Otce, na拧e víra dozrává: u啪 nez暖stáváme "k艡es钮any ze sakristie" nebo "k艡es钮any ze salonu", ale cítíme se povoláni stát se nositeli Bo啪í nad臎je a uzdravení. 

Ké啪 nám Nejsv臎t臎j拧í Marie, 啪ena na cest臎, pomáhá hlásat a sv臎d膷it o Hospodinu, který je nám blízký, soucitný a n臎啪ný.