Pape?: Nebu?me k?es?ané ze sakristie nebo salonu, ale nositelé Bo?ího uzdravení
PAPE? FRANTI?EK
Drazí brat?i a sestry, dobrý den!
Evangelium liturgie nám dnes ukazuje Je?í?e na cestách: právě skon?il kázání a po odchodu ze synagogy jde do domu ?imona Petra, kde uzdravuje jeho tchyni; k ve?eru pak opět vychází k městské bráně, kde potkává mnoho nemocných a posedlých lidí a uzdravuje je; druhý den ráno vstává brzy a odchází do ústraní, aby se modlil; a nakonec se opět vydává na cestu Galileou (srov. Mk 1,29-39). Je?í? na je v pohybu.
Zamysleme se nad tímto Je?í?ovým neustálým pohybem, který nám ?íká něco d?le?itého o Bohu a zároveň nás staví p?ed některé otázky týkající se na?í víry.
Je?í?, který vychází vst?íc zraněnému lidstvu, nám ukazuje Otcovu tvá?. Je mo?né, ?e v nás stále p?etrvává p?edstava vzdáleného, chladného Boha, kterému je ná? osud lhostejný. Na druhou stranu nám evangelium ukazuje, ?e Je?í? po vyu?ování v synagoze vychází ven, aby slovo, které hlásal, mohlo lidi oslovit, dotknout se jich a uzdravit je. P?itom nám zjevuje, ?e B?h není odta?itý vládce, který k nám promlouvá z vý?in; naopak, je to Otec plný lásky, který p?ichází blízko, nav?těvuje na?e domovy, chce zachraňovat a vysvobozovat, uzdravovat z ka?dého zla na těle i na duchu. B?h je nám v?dy nablízku. Bo?í postoj lze vyjád?it t?emi slovy: blízkost, soucit a něha. B?h je nám blízko, aby nás ně?ně doprovázel a odpou?těl nám. Nezapomínejte na to: blízkost, soucit a něha. To je Bo?í postoj.
Toto Je?í?ovo neustálé putování je pro nás výzvou. M??eme se ptát sami sebe: objevili jsme tvá? Boha jako Otce milosrdenství, nebo vě?íme a hlásáme chladného, vzdáleného Boha? Dává nám víra neklid na cestě, nebo je pro nás intimistickou útěchou a nechává nás v klidu? Modlíme se jen proto, abychom se cítili klidní, nebo nás slovo, které sly?íme a ká?eme, také nutí, abychom jako Je?í? vy?li k druhým a ?í?ili Bo?í útěchu? Bude dobré, kdy? si tyto otázky polo?íme.
Dívejme se tedy na Je?í?ovu cestu a pamatujme, ?e na?ím prvním duchovním úkolem je toto: opustit Boha, o kterém si myslíme, ?e ho známe, a denně se obracet k Bohu, kterého nám Je?í? p?edstavuje v evangeliu a který je Otcem lásky a Otcem soucitu. Otcem, který je blízký, soucitný a ně?ný. A kdy? objevíme pravou tvá? Otce, na?e víra dozrává: u? nez?stáváme "k?es?any ze sakristie" nebo "k?es?any ze salonu", ale cítíme se povoláni stát se nositeli Bo?í naděje a uzdravení.
Ké? nám Nejsvětěj?í Marie, ?ena na cestě, pomáhá hlásat a svěd?it o Hospodinu, který je nám blízký, soucitný a ně?ný.
