蜜桃交友

笔础笔贰沤 FRANTI艩EK 

Drazí brat艡i a sestry, dobrý den!

Dnes, na první ned臎li postní, nám evangelium p艡edstavuje Je啪í拧e pokou拧eného na pou拧ti (srov. Mk 1,12-15). Text 艡íká: "Na pou拧ti z暖stal 膷ty艡icet dní, pokou拧en od satana". V postní dob臎 jsme i my pozváni "vstoupit do pou拧t臎", to znamená do ticha, do vnit艡ního sv臎ta, naslouchat srdci, být v kontaktu s pravdou. Na pou拧ti - dodává dne拧ní evangelium - Kristus "byl s divokými zví艡aty a and臎lé mu slou啪ili" (v. 13). Divoká zví艡ata a and臎lé byli jeho spole膷ností. V symbolickém smyslu jsou v拧ak také na拧í spole膷ností: kdy啪 vstoupíme do vnit艡ní pou拧t臎, m暖啪eme se tam vlastn臎 setkat s divokými zví艡aty a and臎ly.

Divoká zví艡ata. V jakém smyslu? V duchovním 啪ivot臎 si je m暖啪eme p艡edstavit jako neuspo艡ádané vá拧n臎, které rozd臎lují srdce a sna啪í se ho ovládnout. Lákají nás, zdají se být sv暖dné, ale pokud si nedáme pozor, hrozí, 啪e nás roztrhají. T臎mto "拧elmám" du拧e m暖啪eme dát jména: r暖zné ne艡esti, touha po bohatství, která nás v臎zní ve vypo膷ítavosti a nespokojenosti, marnivost rozko拧e, která nás odsuzuje k neklidu a osam臎losti, a pak op臎t chtivost po sláv臎, která vytvá艡í nejistotu a neustálou pot艡ebu potvrzení a vyniknutí - nezapomínejme na tyto v臎ci, s nimi啪 se m暖啪eme setkat uvnit艡: chtivost, marnivost a nenasytnost. Jsou jako "divoké" 拧elmy a jako takové je t艡eba je zkrotit a bojovat s nimi: jinak pohltí na拧i svobodu. A postní doba nám pomáhá vstoupit do vnit艡ní pou拧t臎, abychom tyto v臎ci napravili. 

A pak, na pou拧ti byli and臎lé. Jsou to Bo啪í poslové, kte艡í nám pomáhají, konají dobro; jejich charakteristikou je podle evangelia slu啪ba (srov. v. 13): p艡esný opak vlastnictví, typického pro vá拧n臎. Slu啪ba versus vlastnictví. And臎l拧tí duchové vyvolávají dobré my拧lenky a pocity, které jim vnuká Duch svatý. Zatímco poku拧ení nás rozd臎lují, dobrá bo啪ská vnuknutí nás sjednocují a uvád臎jí do harmonie: ti拧í srdce, vlévají chu钮 Krista, "chu钮 nebe". A aby 膷lov臎k Bo啪í vnuknutí pochopil, musí v modlitb臎 vstoupit do ticha. A postní doba je k tomu vhodná.

M暖啪eme se ptát sami sebe: Nejprve, jaké neuspo艡ádané vá拧n臎, "divoká zv臎艡", se bou艡í v mém srdci? Zadruhé, abych nechal promlouvat Bo啪í hlas k mému srdci a udr啪el ho v dobrot臎, p艡emý拧lím o tom, 啪e se trochu stáhnu do "pou拧t臎", zkusím si na to vyhradit n臎jaký prostor v pr暖b臎hu dne? 

Ké啪 nám na cest臎 postní dobou pomáhá svatá Panna, která uchovávala Slovo a nenechala se zasáhnout poku拧eními Zlého.