蜜桃交友

笔础笔贰沤 FRANTI艩EK

Drazí brat艡i a sestry, dobrý den!

Dne拧ní evangelium nám p艡edstavuje uzdravení malomocného (srov. Mk 1,40-45). Nemocnému, který ho o to prosí, Je啪í拧 odpovídá: "Chci, bu膹 o膷i拧t臎n!" (v. 41). Vyslovuje velmi jednoduchou v臎tu, kterou ihned uvádí do praxe. A skute膷n臎, "okam啪it臎 malomocenství zmizelo a on byl uzdraven" (v. 42). To je Je啪í拧暖v styl jednání s trpícími: málo slov a konkrétní skutky.

Mnohokrát v evangeliu vidíme, 啪e se takto chová k t臎m, kdo trpí: k hluchon臎mým (srov. Mk 7,31-37), ochrnutým (srov. Mk 2,1-12) a mnoha dal拧ím pot艡ebným (srov. Mk 5). D臎lá to tak v啪dy. Mluví málo a po slovech ihned následují 膷iny: sklání se, bere za ruce, uzdravuje. Nezdr啪uje se 艡e膷mi ani výslechy, tím mén臎 pietismem a sentimentalitou. Spí拧e projevuje jemnou skromnost toho, kdo pozorn臎 naslouchá a starostliv臎 jedná, pokud mo啪no bez toho, aby byl nápadný.

Je to nádherný zp暖sob lásky a jak je dobré, abychom si jej p艡edstavovali a osvojili! Zamysleme se také nad tím, kdy potkáváme lidi, kte艡í se takto chovají: st艡ízliví ve slovech, ale velkorysí v jednání; ne ochotní se p艡edvád臎t, ale p艡ipravení být nápomocní; ú膷inn臎 pomáhající, proto啪e jsou ochotní naslouchat. P艡átele, kterým 膷lov臎k m暖啪e 艡íci: "M暖啪e拧 m臎 vyslechnout?" "M暖啪e拧 mi pomoci?", s jistotou, 啪e usly拧í odpov臎膹, tém臎艡 ve smyslu Je啪í拧ových slov: "Ano, chci, jsem tu pro tebe, abych ti pomohl!". Tato konkrétnost je o to d暖le啪it臎j拧í ve sv臎t臎, jako je ten ná拧, v n臎m啪 se zdá, 啪e se prosazuje prchavá virtualita vztah暖.

Naslouchejme rad臎ji tomu, jak nás provokuje Bo啪í slovo: "Je-li bratr nebo sestra nahý a nemá dostatek denního pokrmu a n臎kdo z vás mu 艡ekne: 'Jdi v pokoji, zah艡ej se a nasy钮', ale nedá mu to, co pot艡ebuje k t臎lu, k 膷emu je to dobré?" (Jk 2,15-16). To 艡íká apo拧tol Jakub. Láska pot艡ebuje konkrétnost, láska pot艡ebuje p艡ítomnost, láska pot艡ebuje setkání, láska pot艡ebuje darovaný 膷as a prostor: nelze ji redukovat na hezká slova, obrázky na displeji, selfie momentky nebo usp臎chané zprávy. Jsou to u啪ite膷né nástroje, které mohou pomoci, ale k lásce nesta膷í, nemohou nahradit konkrétní p艡ítomnost.

Ptejme se dnes sami sebe: Umím naslouchat lidem, jsem k dispozici jejich dobrým prosbám? Nebo se vymlouvám, otálím, schovávám se za abstraktní a zbyte膷ná slova? Konkrétn臎: kdy jsem naposledy 拧el nav拧tívit osam臎lého nebo nemocného 膷lov臎ka - ka啪dý a钮 si odpoví ve svém srdci - nebo kdy jsem naposledy zm臎nil své plány, abych vyhov臎l pot艡ebám t臎ch, kte艡í m臎 啪ádají o pomoc?

Maria, starostlivá v pé膷i, pomoz nám být v lásce ochotní a konkrétní.