ҽ

František: Ježíš přišel pro hříšníky, křtem očišťuje naše srdce

O svátku Křtu Páně se papež při modlitbě Anděl Páně pozastavil u významu této svátosti, díky níž se navždy stáváme Božími dětmi. Je třeba si připomínat den, kdy nám byla udělena, znát datum, naléhá papež, protože to jsou nové narozeniny.
Poslechněte si papežovu promluvu v češtině

ʴʷŽ FRANTIŠEK

Drazí bratři a sestry, dobrý den!

Dnes slavíme Křest Páně (srov. Mk 1,7-11). Odehrává se u řeky Jordán, kde Jan - nazývaný proto "Křtitel" - provádí obřad očišťování, který vyjadřuje závazek opustit hřích a obrátit se. Lidé se jdou nechat pokřtít s pokorou, s upřímností, a jak říká liturgie, "s duší a nohama bosýma", a Ježíš tam jde také a zahajuje tak svou službu: dává tak najevo, že chce být nablízku hříšníkům, že přišel pro ně, pro nás všechny, kteří jsme hříšníci.

A právě v ten den se dějí mimořádné věci. Jan Křtitel říká něco neobvyklého, když Ježíše, zdánlivě stejném jako všichni ostatní, veřejně uznává jako někoho "silnějšího" (v. 7), než je on sám, kdo bude "křtít v Duchu svatém" (v. 8). Pak se otevírají nebesa, Duch svatý sestupuje na Ježíše jako holubice (srov. v. 10) a z výšin se ozývá Otcův hlas: "Ty jsi můj Syn, milovaný, v tobě jsem nalezl zalíbení" (v. 11).

To nám sice zjevuje, že Ježíš je Boží Syn, ale zároveň to k nám promlouvá o našem křtu, který z nás učinil Boží děti, protože křest z nás činí děti Boží. 

Křest znamená, že Bůh do nás vstupuje, očišťuje, uzdravuje naše srdce, činí nás navždy svými dětmi, svým lidem, svou rodinou, dědici ráje (srov. Katechismus katolické církve, 1279). Bůh se s námi sbližuje a už nás neopouští. Proto je důležité pamatovat na den křtu a znát jeho datum. Všechny vás o to prosím. Vy, každý z vás, se zamyslete: "Vzpomínám si na datum svého křtu?". Pokud si ho nepamatujete, až se vrátíte domů, zeptejte se na něj, abyste ho už nikdy nezapomněli, protože je to nový den narození, protože svým křtem jste se narodili pro život v milosti. Děkujme Hospodinu za křest; děkujme mu také za rodiče, kteří nás přivedli ke křtitelnici, za ty, kdo svátost udělovali, za kmotra, za a kmotru, za společenství, ve kterém jsme ho přijali. Křest je třeba slavit. Jsou to nové narozeniny.

A my se můžeme ptát sami sebe: Jsem si vědom nesmírného daru, který v sobě díky křtu nosím? Poznávám ve svém životě světlo přítomnosti Boha, který mě vidí jako svého milovaného syna, jako svou milovanou dceru? A nyní, na památku našeho křtu, přijměme Boží přítomnost v nás. Můžeme tak učinit znamením kříže, které v nás zanechává stopu vzpomínky na milost Boha, který nás miluje a touží být s námi. Znamení kříže nám to připomíná. A nezapomínejte na datum křtu, který je dnem narozenin.

Maria, chráme Ducha, pomoz nám slavit a přijímat zázraky, které v nás Hospodin koná.

7. ledna 2024, 12:30

Angelus je modlitba, která se pronáší třikrát denně na památku trvalého tajemství Vtělení, a to v šest hodin ráno, v poledne a v šest hodin večer, když se rozezní zvony. Název Angelus pochází z úvodu modlitby – Anděl Páně zvěstoval Panně Marii (Angelus Domini nuntiavit Mariae), která spočívá v krátké četbě tří jednoduchých testů zaměřených na Ježíšovo Vtělení a v recitaci tří Zdrávasů. Tuto modlitbu pronáší papež o nedělích a slavnostech v pravé poledne na Svatopetrském náměstí. Před modlitbou Anděl Páně se v krátké promluvě věnuje liturgickým čtením daného dne a po apoštolském požehnání zdraví poutníky. Od Velikonoc do Letnic se namísto modlitby Angelus pronáší modlitba Regina Coeli (Raduj se, Královno nebeská), která připomíná Ježíšovo zmrtvýchvstání a v jejímž závěru se třikrát opakuje Chvála nejsvětější Trojice.

Předchozí promluvy před modlitbou Angelus / Regina Coeli

Čtěte více >