蜜桃交友

笔础笔贰沤 FRANTI艩EK 

Drazí brat艡i a sestry, dobrý den!

Dnes, t臎sn臎 po Vánocích, slavíme svátek svatého 艩t臎pána, prvního mu膷edníka. Zprávu o jeho mu膷ednické smrti najdeme ve Skutcích apo拧tol暖 (srov. kapitoly 6-7), které ho popisují jako mu啪e dobré pov臎sti, který obsluhoval u stol暖 a rozdával milodary (srov. 6,3). A práv臎 pro tuto velkorysou poctivost se nem暖啪e ubránit sv臎dectví o tom, co je pro n臎j nejcenn臎j拧í: sv臎dectví o ví艡e v Je啪í拧e, co啪 rozpoutá hn臎v jeho protivník暖, kte艡í ho bez milosti zabijí ukamenováním. A to v拧e se d臎je p艡ed o膷ima mladíka Saula, horlivého pronásledovatele k艡es钮an暖, který vystupuje jako "garant" popravy (srov. 7,58).

Zamysleme se na chvíli nad touto scénou: Saul a 艩t臎pán, pronásledovatel a pronásledovaný. Zdá se, 啪e mezi nimi stojí neproniknutelná ze膹, stejn臎 tvrdá jako fundamentalismus mladého farizeje a kameny házené na mu啪e odsouzeného k smrti. A p艡ece je navzdory zdání spojuje n臎co siln臎j拧ího: skrze 艩t臎pánovo sv臎dectví Hospodin vlastn臎 ji啪 p艡ipravuje v Saulov臎 srdci, ani啪 by o tom v臎d臎l, obrácení, které ho povede k tomu, aby se stal velkým apo拧tolem. 艩t臎pán, jeho slu啪ba, jeho modlitba a víra, kterou hlásá, jeho odvaha a zejména jeho odpu拧t臎ní na pokraji smrti nejsou marné. V dobách pronásledování se 艡íkalo - a platí to i dnes - "krev mu膷edník暖 je semínkem k艡es钮an暖". Zdá se, 啪e kon膷í naprázdno, ale ve skute膷nosti jeho ob臎钮 p艡edstavuje semínko, které se rozb臎hne opa膷ným sm臎rem ne啪 kameny a skrytým zp暖sobem se zasévá do hrudi jeho nejhor拧ího soupe艡e.

Dnes, o dva tisíce let pozd臎ji, bohu啪el vidíme, 啪e pronásledování pokra膷uje: dochází k pronásledování k艡es钮an暖... Stále existují - a je jich mnoho - ti, kte艡í trpí a umírají, aby vydávali sv臎dectví o Je啪í拧i, stejn臎 jako ti, kte艡í jsou na r暖zných úrovních trestáni za to, 啪e se chovají v souladu s evangeliem, a ti, kte艡í se denn臎 sna啪í z暖stat v臎rni svým dobrým povinnostem, zatímco sv臎t se jim vysmívá a ká啪e n臎co jiného. I tito brat艡i a sestry se mohou jevit jako neúsp臎拧ní, ale dnes vidíme, 啪e tomu tak není. Nyní stejn臎 jako tehdy toti啪 semínko jejich ob臎ti, které se zdálo odumírat, klí膷í, p艡iná拧í plody, proto啪e B暖h skrze n臎 dál koná zázraky (srov. Sk 18,9-10), m臎ní srdce a zachra艌uje lidi.

Ptejme se tedy sami sebe: zále啪í mi na t臎ch, kte艡í v r暖zných 膷ástech sv臎ta stále trpí a umírají pro víru, a modlím se za n臎? Je tolik t臎ch, kte艡í jsou pro víru vra啪d臎ni. A sna啪ím se zase já sv臎d膷it o evangeliu d暖sledn臎, pokorn臎 a s d暖v臎rou? V臎艡ím, 啪e sém臎 dobra p艡inese ovoce, i kdy啪 nevidím okam啪ité výsledky?

Maria, Královno mu膷edník暖, pomoz nám vydávat sv臎dectví o Je啪í拧i.