Soucit je nenahraditeln? diagnostick? nástroj, ?ekl pape? italsk?m léka??m
Jana Gruberová – Pope
Pape? Franti?ek nejprve oslovil dětské léka?e, kte?í, jak vyzdvihl jsou opěrným bodem pro mladé páry.
?Pomáháte jim v jejich úkolu doprovázet děti v jejich r?stu. Děti jsou v?dy darem a Bo?ím po?ehnáním: v ?almech najdeme krásný obraz rodiny shromá?děné u stolu s dětmi, které jsou jako výhonky oliv (?l 128,3). Itálie je bohu?el stárnoucí zemí: doufejme, ?e se tento trend poda?í zvrátit a vytvo?it p?íznivé podmínky pro to, aby mladí lidé získali více sebed?věry a znovu objevili odvahu a radost z toho, ?e se stanou rodi?i. Mo?ná bych to neměl ?íkat, ale ?eknu to: dnes by si lidé raději po?ídili ?těně ne? dítě. Vá? úkol je velmi omezený, ale úkol zvěroléka?? roste! A to není dobré znamení“.
Otolaryngologové naopak lé?í ur?ité orgány, které jsou nezbytné pro lidské vztahy a udr?ují lidi v kontaktu s ostatními a se spole?ností, pokra?oval pape?.
?V evangeliu vidíme, jak se Je?í? p?ibli?uje k hluchoněmým lidem, kte?í ?ili v osamění a izolaci. A pozorujeme, ?e p?i jejich uzdravování dělá zvlá?tní gesta a ?íká zvlá?tní slova. Myslím, ?e tato gesta a slova pro vás mohou být inspirací, proto?e z nich prosvítá Bo?í soucit a něha zejména k těm lidem, kte?í své vztahy pro?ívají jen s námahou“.
Pape? poté vzpomenul na nedávnou koronavirovou pandemii a podotkl, ?e bez obětavosti a nasazení italských zdravotník? by v této zemi p?i?lo o ?ivot mnohem více lidí. Zároveň upozornil na novou kritickou fázi (nejen) italského zdravotnictví, která se zdá být strukturální.
?Neustále se projevuje nedostatek personálu, co? vede k nezvládnutelnému pracovnímu zatí?ení a následnému útěku od zdravotnických profesí. Pokra?ující hospodá?ská krize ovlivňuje kvalitu ?ivota pacient? i léka??: kolik v?asných diagnóz není stanoveno? Kolik lidí se vzdá lé?by? Kolik zklamaných a unavených léka?? a zdravotních sester odchází nebo se raději vydává pracovat do zahrani?í? To jsou některé z faktor?, které podkopávají výkon práva na zdraví, které je sou?ástí dědictví sociální nauky církve a je zakotveno v italské ústavě jako právo jednotlivce a jako zájem spole?enství, proto?e zdraví je spole?né dobro“. Pape? vyzval k zachování italského ve?ejného zdravotnictví, zalo?eného na zásadách univerzálnosti, rovnosti a solidarity, nebo? hrozí, ?e ji? nebudou uplatňovány a prosadí se pouze ?placená medicína a pak u? nic“. Jak dále ?ekl, ?í?í se dva protikladné a stejně nebezpe?né jevy: na jedné straně snaha o zdraví za ka?dou cenu, utopie o odstranění nemoci, odstranění ka?dodenní zku?enosti zranitelnosti a omezenosti; na druhé straně opu?tění těch, kte?í jsou slabí a k?ehcí, v některých p?ípadech s návrhem smrti jako jediné cesty.
?Medicína, která se z?íká pé?e a zakotvuje za odlid?těnými a odli??ujícími postupy, v?ak ji? není uměním lé?it. K nemocnému je nutno p?istupovat s postojem milosrdného Samaritána, který se nedívá jinam, ale sklání se nad zraněným, ani? by se vyptával, ani? by nechal své srdce a mysl uzav?ít p?edsudky, ani? by myslel na vlastní prospěch. Toto evangelijní podobenství vám pom??e, abyste se v?dy dívali do tvá?í malých i velkých pacient?: abyste je p?ijali a dali jim naději, abyste naslouchali jejich p?íběh?m, abyste je podpo?ili, kdy? jde do tuhého. Klí?ovým slovem je soucit, co? není lítost, ale slitování. Je to nenahraditelný diagnostický nástroj!“
Pape? Franti?ek vyzdvihl t?i Bo?í vlastnosti: blízkost, soucit a něha, které jsou spole?né lé?itel?m v oblasti duchovního i fyzického zdraví. A nakonec zd?raznil, ?e ti, kdo jsou povoláni pe?ovat o druhé, nesmí zanedbávat pé?i o sebe.
?V posledních letech je odolnost léka??, sester, zdravotník? vystavena zkou?ce. Je zapot?ebí zásah?, které by d?stojně ocenily va?i práci a podpo?ily co nejlep?í podmínky pro její co nejefektivněj?í výkon. Tolikrát jste obětí!“