Synoda: jak nezklamat o?ekávání ?en
Birgit Weilerová*
Mnoho ?en vkládá do druhého zasedání synody velká o?ekávání. Má shromá?dit ?etné plody rozprav v r?zných fázích synodního procesu a na jejich základě formulovat doporu?ení pro pape?e Franti?ka. Pro ?eny je synoda obzvlá?tě významná, nebo? se jí poprvé ú?astní 85 ?en, z nich? 54 má hlas a hlasovací právo. Podívejme se ní?e na p?íspěvky, zejména pocházející od ?en, v r?zných fázích synody. Ukazují nám, po ?em tou?í, ?eho si vá?í a co se jim líbí, ale také co je bolí a jaké jsou jejich sny o církvi.
V mnoha p?íspěvcích z místních církví po celém světě lze vypozorovat, ?e se do synodního procesu nejvíce zapojují ?eny. Během tohoto procesu se objevila pot?eba synodální konverze. To znamená vytvá?et novou církevní kulturu ?s novými postupy, strukturami a zvyky“, jak uvádí pracovní dokument pro kontinentální fázi. Konverze znamená posílení vědomí, ?e v Kristu jsme v?ichni brat?i a sestry, a proto jsme povoláni podporovat vztahy vzájemné provázanosti a reciprocity mezi mu?i a ?enami, které by oběma pomohly r?st lidsky i ve ví?e. Je pozoruhodné, ?e v r?zných prostorech pro naslouchání a konzultace během synodního procesu mnoho ?en ocenilo synodní praxi, která ji? existuje ve farnostech, diecézích a dal?ích církevních prost?edích. Zároveň velmi otev?eně a up?ímně hovo?ily ?o církvi, která zraňuje“, jak se uvádí v Souhrnné zprávě. V mnoha p?íspěvcích k synodním konzultacím se zd?razňuje, ?e zraňuje a bolí p?edev?ím klerikalismus a mu?ský ?ovinismus, proto?e vylu?ují ?eny z rozhodovacích a rozli?ovacích proces? a z ú?asti v ?ídících orgánech církve, které nevy?adují p?ijetí svátosti svěcení, a jsou tedy teoreticky ?enám otev?ené. Pape? Franti?ek dal p?íklad zapojením ?en do ?ídících a vedoucích orgán? církve s nadějí, ?e v synodálním procesu konverze bude toto znamení p?ijato v mnoha místních církvích a bude inspirací pro podobnou praxi. Jak ukazují mnohé p?íspěvky k synodálnímu procesu, klerikalismus a machismus, vyzna?ující se nepat?i?ným vyu?íváním autority, podkopávají vzájemný respekt a po?kozují spole?enství. V synodním procesu se ukázalo, ?e za po?adované obrácení jsou zodpovědní v?ichni ?lenové Bo?ího lidu, nebo? klerikalismus a machismus se vyskytují nejen u presbyter?, ale také a ?asto u laik?, ?en a ?eholník?.
Na prvním zasedání synody v ?íjnu 2023 bylo prost?ednictvím r?zných intervencí uznáno, ?e ?pokud jsou v církvi poru?ovány d?stojnost a spravedlnost ve vztazích mezi mu?i a ?enami, oslabuje se d?věryhodnost hlásání, které adresujeme světu“. Tento post?eh obsa?ený v Souhrnné zprávě zd?razňuje zásadní význam pé?e o vztahy mezi mu?i a ?enami v církvi.
Díky vanutí Ducha svatého, protagonisty synodálního procesu v jeho r?zných fázích, jsme si v církvi více uvědomili skute?nost, ?e ?v Kristu jsou ?eny i mu?i oděni stejnou k?estní d?stojností a stejnou měrou p?ijímají rozmanité dary Ducha“ (srov. Gal 3,27-28), jak se uvádí v Souhrnné zprávě. Proto jsou v synodální církvi ?mu?i a ?eny povoláni ke spole?enství, které se vyzna?uje nekonkuren?ní spoluzodpovědností, je? má být ztělesněna na v?ech úrovních ?ivota církve“ (Souhrnná zpráva).
Mnoho ?en pevně doufá, ?e na druhém zasedání synody nez?stanou prázdnými slovy jejich p?íspěvky týkající se vět?í spoluzodpovědnosti ?en a mu?? v církvi, zalo?ené na uznání a ocenění r?zných charismat a slu?eb. Pamatujíce na to, ?e v Je?í?i se Slovo stalo tělem, tedy konkrétní, viditelnou a hmatatelnou skute?ností, je d?le?ité, aby byla formulována konkrétní doporu?ení, která by podpo?ila realizaci r?zných prvk? nezbytných pro vět?í integraci a spoluzodpovědnost ?en v církvi. Instrumentum laboris pro druhé zasedání synody p?edstavuje v tomto ohledu několik klí?ových prvk?; zde m??eme vyzdvihnout jen některé. Aby bylo dosa?eno vět?í ú?asti ?en na p?ípravě a rozhodovacích procesech ve farnostech, diecézích a dal?ích církevních skute?nostech, je t?eba podporovat jejich ?ir?í zapojení. To znamená, ?e ?eny, které ji? p?sobí v p?íslu?ných radách a komisích, musí povzbuzovat dal?í kvalifikované ?eny ke spolupráci v těchto církevních orgánech. Vy?aduje to také ochotu p?íslu?ných církevních autorit (fará??, biskup? atd.) otevírat prostor pro vět?í ú?ast ?en v r?zných sférách a aktivně vytvá?et pot?ebné podmínky. To se týká zejména p?ístupu ?en k odpovědným pozicím v diecézích a církevních institucích, které je t?eba rozhodně podporovat, aby více ?en s po?adovanou kvalifikací mělo mo?nost p?ístupu k těmto pozicím na rovnoprávném základě s mu?i a v souladu s platnými p?edpisy.
Změna směrem k synodální mentalitě a praxi vy?aduje, aby byly ?eny-teolo?ky a duchovní doprovázející zahrnuty do teologického vyu?ování a integrální formace, které se dostává seminarist?m. Pouze spole?nou forma?ní prací lze p?ekonat klerikalismus a machismus a formovat budoucí synodální presbytery. To také znamená nabídnout více ?enám pot?ebnou podporu, v?etně stipendií, aby mohly studovat teologii, a usnadnit za?lenění vět?ího po?tu teolo?ek do u?itelského sboru teologických fakult a dal?ích prostor? formace ve ví?e; více ?en se tak bude moci podělit o své dary ve výuce a teologické práci.
P?ijetí těchto a dal?ích výzev a reakce na ně vy?aduje změnu my?lení, postoj? a zp?sobu vztah?. Vy?aduje také změnu struktur, postup? a prost?edk? na podporu synodální kultury mezi ?enami a mu?i v na?í církvi. Abychom v praxi dosáhli plněj?í ú?asti ?en v r?zných sférách církve, je nezbytné p?ezkoumat stávající kanonické právo a provést nezbytné změny a úpravy na podporu a posílení synodality jako závazné praxe.
Na některých místech se objevily výzvy, aby ?eny měly p?ístup k diakonátu jako k ordinované slu?bě. O této otázce se v sou?asné době diskutuje. Pape? si výslovně p?eje, aby se touto otázkou, stejně jako některými dal?ími ?teologickými a kanonickými otázkami kolem specifických forem slu?by“, zabývala jedna z deseti studijních skupin, které z?ídil. Mnoho ?en doufá, ?e studium otázek souvisejících s jejich ú?astí v církvi bude probíhat v duchu aktivního, rozli?ujícího a synodálního naslouchání, ?spojeného s ?ir?í reflexí teologie diakonátu“ (Souhrnná zpráva).
Mnohé ?eny v souvislosti s druhým zasedáním synody doufají, ?e budeme schopni krá?et v rytmu Ducha a ?e se otev?eme jeho p?ekypující, tvo?ivé lásce, která se sna?í proměnit na?e mysli i srdce, abychom se stále více stávali církví podle Je?í?ova Ducha. Církev by se zna?ně obohatila díky dar?m ?en, které jim Duch dává pro dobro celé církve, Bo?ího lidu a k jejímu poslání ve světě. Pohledem víry lze ?íci, ?e v na?í církvi vzchází něco nového (srov. Is 43,18) Jsme povoláni k tomu, abychom to vnímali, p?ijali a s láskou a oddaností rozvíjeli.
Birgit Weiler, M.M.S., je profesorkou teologie na Pontificia Universidad Católica del Perú a poradkyní generálního sekretariátu synody
