Něme?tí biskupové se vyjad?ují k synodě
Christine Seuss - Pope
V práci synody byl u?iněn "velký krok vp?ed", ?ekl biskup Bätzing s odkazem na skute?nost, ?e i kontroverzně diskutované body, jako je nakládání se sexuální morálkou církve a role ?en, byly otev?eně ?e?eny a uvedeny v závěre?ném dokumentu s formulací, kterou mohla podpo?it výrazná vět?ina osob oprávněných hlasovat. Na pape?ovu ?ádost byl zve?ejněn nejen souhrnný dokument synody, ale také výsledky hlasování o jednotlivých bodech, které jsou k nahlédnutí na webových stránkách Vatikánu.
Trpělivost v otázkách sexuální morálky
V otázce sexuální morálky v katolické církvi text ?ádá, aby byla tato otázka dále trpělivě studována (odst. 15g) s vyu?itím nezbytných a "nejlep?ích mo?ných sil". Existuje zde napětí, které jako takové z?stává, p?ipustil biskup Bätzing, a to i s ohledem na ve?ejnou diskusi v Německu na toto téma: "Ale ?ekl bych, ?e formulace, ?e na těchto otázkách pracujeme s trpělivostí, kde cítíme, ?e mo?ná p?edchozí formulace antropologie nejsou v církvi dostate?né a pot?ebují vědeckou podporu a dal?í pohyby: Myslím, ?e je to obrovský krok vp?ed," ?ekl biskup Bätzing, který ve shodě s pasovským biskupem Osterem zd?raznil, ?e "drtivá vět?ina univerzální církve si tuto formulaci vzala za svou a u?inila ji vlastní. To je pro univerzální církev velký krok".
Za formulacemi stojí velká vět?ina
Zejména kapitola zabývající se rolí ?en v církvi vynikala ve srovnání s ostatními kapitolami vět?ím po?tem nesouhlasných hlas?. P?esto?e téma role ?en v církvi je "aktuální v?ude", téma "kně?ství ?en" se p?i jednáních, kde se jednalo p?edev?ím o tématu diakonátu, témě? neobjevilo, up?esnil biskup Oster, který kritickými p?ipomínkami zaujal i během synodální cesty v Německu.
Byl v?ak p?esvěd?en, ?e práce na synodě změnila i její ú?astníky, co? si p?ál i zpravodaj kardinál Hollerich, který tuto sobotu ve?er p?i prezentaci souhrnné zprávy zopakoval: "Dívat se dál ne? na vlastní nos, vnímat situaci univerzální církve jinak. Samoz?ejmě to s ?lověkem něco udělá a změní ho to - o tom není pochyb," ?ekl biskup Oster. Měl na mysli p?edev?ím to, jak jednat mezi sebou a s lidmi, kte?í se "cítí církví vylou?eni nebo zraněni": "Kdy? se opravdu pustíte do duchovního rozhovoru, opravdu nasloucháte, mění vás to stále víc.
Up?ímnost a odvaha
Duch svatý podporuje zejména dvě hnutí, zd?raznil biskup Bätzing ve svém prohlá?ení p?i ohlédnutí za pracísynody: "Jedním z nich je up?ímnost a druhým odvaha". Synoda poctivým zp?sobem "polo?ila na st?l" otázky Bo?ího lidu, které si klade i německá církev, ?ekl p?edseda Německé biskupské konference: "Otázka ú?asti lidí na rozhodování v církvi, otázka ?en a jejich skute?né ú?asti v církvi, otázka pohlavní identity a orientace a otázky, které z toho vyplývají."
V této souvislosti zvlá?tě zd?raznil, ?e se poda?ilo formulovat, "?e zneu?ívání v katolické církvi má strukturální p?í?iny": "To v?echno jsou věci, které jsou d?le?ité a nejsou pro nás nové. Nyní se v?ak těchto otázek ujala biskupská synoda, posílená o 70 laik?."
Synoda byla podle něj up?ímná také proto, ?e v těchto otázkách nepanovala v celém pr?běhu jednomyslnost: "Spí?e jsme velmi dob?e formulovali, kde jsme na spole?né cestě, kde jsou spole?né body, kde jsou rozdíly, kde jsou dal?í otázky a ?ádosti o vyjasnění." Limburský biskup vyjád?il uspokojení nad tím, ?e toto v?e bylo v dokumentu synody zaznamenáno.
Pape? a vedoucí synody prokázali odvahu
Pape? Franti?ek a osoby odpovědné za synodu opět prokázali odvahu p?i organizaci takového scéná?e, který se vyzna?oval kulatými stoly a ú?astí laik? - v?etně více ne? 50 ?en - s hlasovacím právem. Na druhou stranu by si p?ál více odvahy, pokud jde o změny v církvi, "aby se p?ekonal strach, který byl také znovu a znovu cítit": "Pro nadcházející fázi do podzimu p?í?tího roku a pak na podzim bych si také p?ál odvahu identifikovat jasné otázky a dovést je k vyjasnění, které církev změní. Kv?li lidem," ?ekl biskup Bätzing, který v?ak na dotaz p?ipustil, ?e druhé kolo setkání v roce 2024 pravděpodobně nebude slou?it ke konkrétnímu rozhodování, i kdyby se mělo ubírat "tímto směrem".
Nejen nezávazné rozhovory
Münsterský biskup Genn se se zástupci médií podělil o své dojmy, ?e to pro něj byla "bohatá zku?enost", proto?e za?il, ?e se lidé z celého světa nese?li jen na "small talk", ale "vá?ně pracují na otázkách", které "známe i my sami". V tomto procesu, jak ?ekl, za?al být patrný jiný akcent, "také s obavami, které jsou spojeny s navazováním kontakt? s jinými kulturami": "Ale pro mě to nebyla zku?enost silněj?ího, ale zku?enost sdílení, setkání." Münsterský biskup Genn ?ekl, ?e by tuto zku?enost rád p?edával dál v Německu.
Poku?ení vst?ícných l?í
Pro biskupa Meiera z Augsburgu byla hlavní náplní synody zku?enost s mezinárodností katolické církve. Uvedl, ?e se o tématech, z nich? některá byla kontroverzní, diskutovalo nejen ve sněmovním sále, ale i mimo něj: "Témata, která máme na synodálním stole, tedy zejména v Německu, nez?stala jen na stolech kurie, ale dostala se k nám na jednání. Myslím, ?e bylo na ?ímské poměry dobré a poctivé, jak jsme v uplynulých ?ty?ech týdnech diskutovali i o kontroverzních tématech," ?ekl Meier, který p?iznal, ?e v katolické církvi je ?lověk někdy "v poku?ení" ?ít "z p?átelských l?í", "proto?e nám chybí láska k pravdě". Tímto bodem se zabýval i souhrnný dokument pod ?íslem 15. Biskup Meier své krátké shrnutí uzav?el slovy, ?e "s nad?ením" o?ekává, co se bude dít v p?í?tím roce jak v ?ímě, tak v Německu, "abychom se také v těchto r?zných synodálních procesech mohli spole?ně p?iblí?it a inspirováni Duchem svatým nalézt a u?init dobrá a odpovědná rozhodnutí pro na?i zemi, ale také zakotvená v univerzální církvi".
Duchovní cesta, která staví vlastní situaci do perspektivy
Pasovský biskup Oster zhodnotil synodní zku?enost jako "duchovní cestu" s pape?em. Odmítl spekulace, ?e synoda pracovala se "skrytým programem". Kontakt se zcela odli?nými skute?nostmi spí?e p?ispěl k tomu, ?e se vlastní situace dostala do perspektivy: "A snad se pak ?lověk vyhne poku?ení pova?ovat vlastní církevní situaci za pupek světa," ?ekl biskup Oster.
Mo?nost míru
Vypuknutí války ve Svaté zemi během synodních prací dalo essenskému biskupovi Overbeckovi podnět k p?edpokladu, ?e "v?echno, co jsme udělali, musí ustát i tvá?í v tvá? tak stra?ným událostem".
Taková mo?nost míru je sou?ástí takové synodální církve stejně jako starost o to, jak by se do ?ivota církve budoucnosti mohli zapojit mladí lidé a digitální prost?edí. "A pod takovou úvahou se prostě skrývají znamení doby," ?íká Overbeck, který do tohoto kontextu umis?uje i diskuse o roli ?en v církvi: "Vě?ím, ?e celá pospolitost v?ech, kte?í tvo?í církev, bude z dlouhodobého hlediska opravdu velmi hybná a zap?sobí," ?íká biskup z Essenu.
Co bude následovat?
Zatím není jasné, jak bude podrobně vypadat dal?í práce v diecézích a také na obnoveném shromá?dění v ?ímě v p?í?tím roce, uvedli biskupové, kte?í spolu s dal?ími ú?astníky p?edlo?ili návrhy a my?lenky sekretariátu synody na samostatném zasedání. Velká shoda panovala v p?ání pokra?ovat v metodice právě skon?ené akce.
Dal?í něme?tí ?lenové
Kromě pěti ?len? Německé biskupské konference s hlasovacím právem se shromá?dění, které od 4. ?íjna zasedalo ve Vatikánu, ú?astnili s poradním hlasem i dal?í Němci. Byl mezi nimi bochumský teolog a místop?edseda ZdK Thomas Söding a také vedoucí Renovabis Thomas Schwartz. Ten to následně ?ekl Vatikánskému rozhlasu:
"Myslím, ?e tato synoda vytvo?ila prostor pro to, abychom si jako k?es?ané znovu uvědomili, co je na?ím skute?ným úkolem, toti? nebýt organiza?ní formou pro sociální dobré skutky v tomto světě, ale být spole?enstvím, které hlásá radostnou zvěst. To je to, co ?íkal pape? Jan Pavel: hluboký údiv nad hodnotou a d?stojností lidské bytosti. Tomu se také ?íká evangelium. ?asneme nad tím, co v?echno bylo ?lověku dáno, co v?echno v nás p?sobí Duch svatý, a tento ú?as m??eme p?etavit ve spole?enství, které má měnit svět. To je také něco málo z toho, co se pro mě stalo obzvlá?tě d?le?ité p?i p?ípravě souhrnného dokumentu."
A?koli někte?í pozorovatelé v Německu mo?ná zpívají dnes ji? známou písni?ku, ?e nebyla p?ijata ?ádná konkrétní rozhodnutí, "u? to nesly?el", ?ekl Schwartz, proto?e "samotný styl jednání, s ním? byla vzájemně diskutována velmi kontroverzní témata v církvi, která se poprvé pro?ívala globálně", byl "obrovským krokem vp?ed ve srovnání s p?edchozími biskupskými shromá?děními". Ú?ast laik? (v?etně ?en!) také umo?nila zcela nový rozměr pro?ívání spole?enství. To mělo význam "z hlediska církevní politiky", nebo? kontroverzní témata jako sexuální morálka, diakonát ?en a dal?í t?ecí plochy nejen?e nebyly z programu nadcházejícího biskupského shromá?dění vy?azeny, ale byly výslovně odhlasovány a znovu p?edlo?eny velkou vět?inou. Nejd?le?itěj?í věc, kterou si z tohoto setkání odnesl: Celosvětová církev je r?znorodá, a p?esto byla v?le z?stat pohromadě hmatatelná.