Synodní zpráva: 颁í谤办别惫, která zapojuje v?echny a je blízko ranám tohoto světa
Salvatore Cernuzio – Pope
?eny a laici, diakonát, slu?ba a magisterium, mír a klima, chudí a migranti, ekumenismus a identita, nové jazyky a obnovené struktury, staré a nové misie (v?etně digitální misie), naslouchání v?em a hlub?í zkoumání v?eho, i těch nejkontroverzněj?ích otázek. V souhrnné zprávě, kterou dnes schválilo a zve?ejnilo 16. generální shromá?dění synody o synodalitě, se objevuje obnovený pohled na svět a církev a jejich po?adavky. Po ?ty?ech týdnech práce, která za?ala 4. ?íjna v aule Pavla VI., dnes generální shromá?dění ve Vatikánu ukon?ilo své první zasedání.
Asi ?ty?icetistránkový dokument je výsledkem práce shromá?dění, které se konalo v době, kdy ve světě zu?ily staré i nové války s dramatickými d?sledky, které dopadají na nespo?et obětí. Zpráva pokra?uje: ?Zazněl mezi námi k?ik chudých, těch, kte?í jsou nuceni migrovat, a těch, kte?í trpí násilím a ni?ivými d?sledky klimatických změn. Jejich volání jsme sly?eli nejen z médií, ale také z hlas? mnoha p?ítomných, kte?í byli do těchto tragických událostí osobně zapojeni, a? u? prost?ednictvím svých rodin nebo krajan?" (p?edmluva).
Na tuto výzvu a mnohé dal?í se v?eobecná církev sna?ila nabídnout odpově? v malých pracovních kruzích a v intervencích. V?e se se?lo v Souhrnné zprávě, která je rozdělena na p?edmluvu a t?i ?ásti a která vyty?uje cestu pro práci, je? bude vykonána na druhém zasedání v roce 2024.
Naslouchání v?em, po?ínaje obě?mi zneu?ívání
Stejně jako v Listu Bo?ímu lidu synodní shromá?dění znovu potvrzuje otev?enost a v?li naslouchat a doprovázet v?echny, v?etně těch, kte?í byli v církvi zneu?íváni a zraněni. ??e?ení strukturálních podmínek, které takové zneu?ívání podporovaly, z?stává p?ed námi a vy?aduje konkrétní gesta pokání", ?teme v textu.
Tvá? synodální církve
Synodalita je prvním krokem. Je to pojem, o něm? sami ú?astníci synody p?iznávají, ?e je pro mnoho ?len? Bo?ího lidu neznámý, co? u některých lidí vyvolává zmatek a obavy (1f), v?etně obav z odklonu od tradice, oslabení hierarchické povahy církve (1g), ztráty moci nebo naopak nehybnosti a nedostatku odvahy ke změně. Synodální a synodalita jsou naopak termíny, které hovo?í o zp?sobu bytí církve, který v sobě integruje spole?enství, poslání a ú?ast. Ozna?ují tedy zp?sob ?ivota církve, který doceňuje rozdíly a rozvíjí aktivní zapojení v?ech. Za?íná u jáhn?, kně?í a biskup?: ?Synodální církev se neobejde bez jejich hlas?" (1 n), ?teme. ?Pot?ebujeme pochopit d?vody odporu některých z nich v??i synodalitě".
Poslání
Dokument dále vysvětluje, ?e synodalita jde ruku v ruce s posláním. Proto je nutné, aby k?es?anská spole?enství vstupovala do solidarity s těmi, kdo vyznávají jiná nábo?enství, p?esvěd?ení a kultury, a vyhýbala se tak na jedné straně riziku sebereferen?nosti a sebezáchovy a na druhé straně riziku ztráty identity (2 e). V tomto novém pastora?ním stylu se mnohým zdá d?le?ité, aby liturgický jazyk byl vě?ícím p?ístupněj?í a více se vtělil do rozmanitosti kultur (3 l).
Chudí v centru dění
Dostatek prostoru je ve zprávě věnován chudým, kte?í ?ádají církev o lásku, chápanou jako úctu, p?ijetí a uznání (4 a). Pro církev je volba chudých a lidí na okraji teologickou kategorií je?tě d?íve ne? kategorií kulturní, sociologickou, politickou nebo filozofickou (4 b), opakuje dokument a za chudé ozna?uje nejen ty, kdo jsou materiálně zbída?eni, ale také migranty; domorodé obyvatelstvo; oběti násilí a zneu?ívání (zejména ?eny) nebo rasismu a obchodu s lidmi; lidi se závislostmi; men?iny; opu?těné staré lidi a vyko?is?ované pracovníky (4 c). Mezi nejzranitelněj?í ze zranitelných, v jejich? prospěch je t?eba se neustále zasazovat, pat?í nenarozené děti a jejich matky, uvádí se dále v dokumentu. Shromá?dění sly?í volání 'nových chudých', které vyvolávají války a terorismus, je? su?ují mnoho zemí na několika kontinentech. Synodální shromá?dění odsuzuje zkorumpované politické a ekonomické systémy, které tyto sváry zp?sobují.
Anga?ovanost vě?ících v oblasti politiky a za spole?né dobro
V tomto smyslu synodní zpráva církev vyzývá, aby se anga?ovala jak ve ve?ejném odsuzování nespravedlností páchaných jednotlivci, vládami a podniky, tak v aktivní ú?asti v politice, sdru?eních, odborech a lidových hnutích (4f a 4g). Sou?asně nesmí být opomíjena konsolidovaná ?innost církve v oblasti vzdělávání, zdravotnictví a sociální pomoci, a to bez jakékoli diskriminace nebo vylou?ení kohokoli (4k).
Migranti
Pozornost je věnována také migrant?m a uprchlík?m, z nich? mnozí nesou rány vyko?enění, války a násilí. Ti se ?asto stávají zdrojem obnovy a obohacení pro spole?enství, která je p?ijímají, a p?íle?itostí k navázání p?ímých vazeb s geograficky vzdálenými církvemi (5 d). Tvá?í v tvá? stále nep?átel?těj?ím postoj?m v??i nim synodní shromá?dění ?íká: ?Jsme povoláni praktikovat otev?ené p?ijetí, doprovázet je p?i budování nového ?ivota a budovat skute?né mezikulturní spole?enství mezi národy. Zásadní je v tomto smyslu úcta k liturgickým tradicím a nábo?enským zvyklostem migrant? a také úcta k jejich vlastnímu jazyku. Nap?íklad slovo jako misie je v kontextech, kde hlásání evangelia bylo spojeno s kolonizací, dokonce genocidou, je zatí?eno bolestnými historickými vzpomínkami a brání dne?nímu spole?enství (5 e). Evangelizace v těchto kontextech vy?aduje uznat u?iněné chyby a nau?it se nové citlivosti v??i těmto otázkám, uvádí se v dokumentu.
Boj proti rasismu a xenofobii
Od církve se vy?aduje anga?ovanost a pé?e, aby se rozhodně zapojila do vzdělávání, do kultury dialogu a setkávání, do boje proti rasismu a xenofobii, zejména prost?ednictvím pastora?ní formace (5 p). Je také naléhavě nutné identifikovat systémy uvnit? církve, které vytvá?ejí nebo udr?ují rasovou nespravedlnost (5 q).
Východní církve
Z?staneme-li u tématu migrace, zpráva se zamě?uje na východní Evropu a nedávné konflikty, které zp?sobily p?íliv ?etných vě?ících z katolického Východu na území s latinskou vět?inou. Je nutné, ?íká shromá?dění, aby místní církve latinského ritu ve jménu synodality pomáhaly východním vě?ícím, kte?í emigrovali, zachovat si svou identitu a pěstovat své specifické dědictví, ani? by procházeli procesy asimilace (6c).
Na cestě k jednotě k?es?an?
Pokud jde o ekumenismus, zpráva hovo?í o duchovní obnově, která vy?aduje procesy pokání a uzdravení paměti (7c). Dále cituje vyjád?ení pape?e Franti?ka o ekumenismu krve; to znamená k?es?an? r?zných p?íslu?ností, kte?í polo?í ?ivot za víru v Je?í?e Krista (7d), a zmiňuje návrh ekumenického martyrologia (7o). Zpráva také opakuje, ?e spolupráce mezi v?emi k?es?any je zdrojem pro uzdravení kultury nenávisti, rozdělení a války, která proti sobě staví skupiny, lidi a národy. Nezapomíná ani na problematiku tzv. smí?ených man?elství, která jsou realitou, v ní? je mo?né se vzájemně evangelizovat (7f).
Laici a rodiny (?ást II)
Laici a lai?ky, osoby ?ijící v zasvěceném ?ivotě a vysvěcení duchovní mají stejnou d?stojnost (8b): toto p?esvěd?ení je d?razně opakováno v Souhrnné zprávě, která p?ipomíná, jak jsou laici stále více p?ítomni a aktivní ve slu?bě v k?es?anských spole?enstvích (8e). Vychovatelé ve ví?e, teologové, formáto?i, duchovní animáto?i a katecheté, ?inní v oblasti ochrany a správy: jejich p?ínos je pro poslání církve nepostradatelný (8e). R?zná charismata je proto t?eba povolat, uznat a plně ocenit (8 f), a nikoli je ignorovat, nedostate?ně vyu?ívat nebo klerikalizovat (8 f).
?eny v ?ivotě a poslání církve
Ze strany církve tedy zaznívá výzva k pevnému odhodlání doprovázet a chápat ?eny ve v?ech aspektech jejich ?ivota, v?etně pastora?ních a svátostných. Prohla?uje se, ?e ?eny volají po spravedlnosti ve spole?nostech, které jsou stále poznamenány sexuálním násilím, ekonomickou nerovností a tendencí zacházet s nimi jako s věcmi (9c), a dodává se, ?e pastora?ní doprovázení a energická obhajoba ?en by měly jít ruku v ruce.
Klerikalismus a machismus
Mnoho ?en p?ítomných na synodě vyjád?ilo hlubokou vdě?nost za práci kně?í a biskup?, ale hovo?ily také o církvi, která zraňuje (9 f). Klerikalismus, ?ovinistická mentalita a nevhodné projevy autority nadále poznamenávají tvá? církve a po?kozují její spole?enství. Je zapot?ebí hluboké duchovní obrácení jako základ pro jakoukoli ú?innou strukturální změnu; a generální shromá?dění synody poznamenalo, ?e si ?p?ejeme podporovat církev, v ní? mu?i a ?eny vedou spole?ný dialog... bez pod?ízenosti, vylou?ení a konkurence" (9h).
Zp?ístupnění diakonátu ?enám?
Byly zaznamenány r?zné názory na otev?ení diakonátu ?enám (9 j): pro některé je to nep?ijatelné, proto?e to pova?ují za diskontinuitu s tradicí; pro jiné by to obnovilo praxi rané církve; dal?í v tom vidí vhodnou a nutnou odpově? na znamení doby ..., která by na?la odezvu v srdcích mnoha lidí, kte?í hledají novou energii a vitalitu v církvi. Pak jsou tu ti, kte?í se obávají, ?e otev?ení diakonátu ?enám by znamenalo znepokojivý antropologický zmatek, který by, pokud by byl povolen, ?o?enil církev s duchem doby. Otcové a matky synody ?ádají, aby se pokra?ovalo v teologickém a pastora?ním výzkumu p?ístupu ?en k diakonátu s vyu?itím výsledk? komisí speciálně ustavených pape?em, jako? i ji? provedených teologických, historických a exegetických výzkum?: Pokud je to mo?né, výsledky tohoto výzkumu by měly být p?edlo?eny na p?í?tím zasedání shromá?dění" (9 n).
Diskriminace a zneu?ívání
Opětovně se p?ipomíná naléhavá pot?eba zajistit, aby se ?eny mohly ú?astnit rozhodovacích proces? a zastávat odpovědné role v pastoraci a slu?bě, a poznamenává se, ?e by se tomu mělo p?izp?sobit kanonické právo (9m). Je také t?eba ?e?it p?ípady diskriminace v zaměstnání a nespravedlivého odměňování, a to i v církvi, kde jsou zasvěcené ?eny ?asto pova?ovány za levnou pracovní sílu (9 o). Stejně tak je t?eba roz?í?it p?ístup ?en k teologickému vzdělávání a vzdělávacím program?m (9p), v?etně podpory pou?ívání inkluzivního jazyka v liturgických textech a církevních dokumentech (9q).
Zasvěcený ?ivot
P?i pohledu na bohatství a rozmanitost r?zných forem zasvěceného ?ivota zpráva varuje p?ed p?etrvávajícím autoritá?ským stylem, který nedává prostor pro dialog. Zpráva také konstatuje, ?e p?ípady zneu?ívání r?zného druhu, které za?ívají osoby v ?eholním ?ivotě a ?lenové laických sdru?ení, zejména ?eny, signalizují problém ve výkonu autority a vy?adují rozhodné a vhodné zásahy (10 d).
Jáhni a kně?ská formace
Shromá?dění pak vyjad?uje vdě?nost jáhn?m, kte?í jsou povoláni pro?ívat svou slu?bu Bo?ímu lidu v blízkosti lidí, p?ijímat v?echny a naslouchat v?em a zároveň pěstovat hlubokou osobní spiritualitu a ?ivot modlitby (11b). Zpráva varuje p?ed klerikalismem, pok?ivením kně?ského povolání, kterému je t?eba ?elit od nejraněj?ích fází formace zaji?těním úzkého kontaktu s lidmi a pot?ebnými (11c). V tomto smyslu je také vyjád?en po?adavek, aby seminá?e nebo jiné kurzy formace kandidát? kně?ství byly propojeny s ka?dodenním ?ivotem spole?enství (11 e), aby se p?ede?lo rizik?m formalismu a ideologie, které vedou k autoritá?ským postoj?m a brání skute?nému r?stu povolání.
Celibát
Bylo zmíněno téma celibátu, které bylo během shromá?dění r?zně hodnoceno. Jeho hodnota je v?emi oceňována jako bohatě prorocká a jako hluboké svědectví o Kristu; uvádí se ve zprávě, p?i?em? se poznamenává, ?e někte?í se ptají, zda by se jeho vhodnost z teologického hlediska pro kně?skou slu?bu měla nutně promítnout do disciplinární povinnosti v latinské církvi, p?edev?ím v církevních a kulturních kontextech, které to ztě?ují. Tato diskuse není nová, ale vy?aduje dal?í zvá?ení.
Biskupové
Dosti se uva?uje o postavě a úloze biskupa, který je povolán být p?íkladem synodality (12 c) tím, ?e uplatňuje spoluodpovědnost, chápanou jako zapojení dal?ích aktér? v diecézi a kléru, aby se odleh?ilo b?emeno administrativních a právních závazk?, které mohou bránit jeho poslání (12 e). Biskup nikoli v?dy nachází pot?ebnou lidskou a duchovní podporu, p?i?em? jistý pocit osamělosti není neobvyklý (12 e).
Zneu?ívání
V otázce zneu?ívání, které staví mnoho biskup? do obtí?né situace, kdy musí sladit roli otce s rolí soudce (12 i), zpráva podporuje zkoumání vhodnosti svě?ení soudního úkolu jinému orgánu, který by byl kanonicky specifikován (12 i).
Formace (?ást III)
Pro formaci je pak po?adován synodální p?ístup, který doporu?uje p?edev?ím prohloubit téma afektivní a sexuální výchovy, doprovázet mladé lidi na cestě jejich r?stu a podporovat afektivní zrání těch, kte?í jsou povoláni k celibátu a zasvěcené ?istotě (14 g). ?ádá se o prohloubení dialogu s humanitními vědami (14 h), aby se rozvíjely otázky, které jsou kontroverzní i uvnit? církve (15 b).
To znamená otázky týkající se pohlavní identity a sexuální orientace, konce ?ivota, obtí?ných man?elských situací a etických problém? spojených s umělou inteligencí. Pro církev p?edstavují nové otázky (15 g). Je d?le?ité věnovat této reflexi pot?ebný ?as a investovat do ní co nejvíce energie, ani? bychom se poddávali zjednodu?ujícím soud?m, které zraňují lidi a Tělo církve. P?ipomíná se, ?e mnoho indicií ji? Magisterium nabídlo a ?ekají, a? se promítnou do vhodných pastora?ních iniciativ.
Naslouchání
Se stejným zájmem se znovu opakuje výzva k autentickému naslouchání lidem, kte?í se cítí být marginalizováni nebo vylou?eni z církve kv?li své man?elské situaci, identitě a sexualitě a kte?í ?ádají, aby jim bylo nasloucháno, aby byli doprovázeni a aby byla bráněna jejich d?stojnost. Jejich touhou je vrátit se 'dom?', do církve, a být vyslechnuti a respektováni bez obav, ?e budou cítit odsouzení, uvádí synodní shromá?dění a znovu potvrzuje, ?e k?es?an?m nesmí chybět úcta k d?stojnosti jakékoli osoby (16 h).
Polygamie
Vzhledem ke zku?enostem, o nich? na shromá?dění informovali někte?í ?lenové synody z Afriky, je SECAM (Sympozium biskupských konferencí Afriky a Madagaskaru) vybízeno k podpo?e teologického a pastora?ního rozli?ování v otázce polygamie a doprovázení lidí v polygamních svazcích, kte?í p?icházejí k ví?e (16 q).
Digitální kultura
V neposlední ?adě se v Souhrnné zprávě hovo?í o digitálním prost?edí. Povzbuzuje k oslovení dne?ní kultury ve v?ech prostorech, kde lidé hledají smysl a lásku, v?etně jejich mobilních telefon? a tablet? (17 c), p?i?em? je t?eba mít na paměti, ?e internet m??e také zp?sobovat ?kody a zranění, nap?íklad prost?ednictvím ?ikany, dezinformací, sexuálního vyko?is?ování a závislosti. Je proto naléhavě nutné p?emý?let o tom, jak m??e k?es?anské spole?enství podpo?it rodiny v tom, aby internetový prostor byl nejen bezpe?ný, ale také duchovně ?ivotodárný (17 f).
