蜜桃交友

1. Úctyhodný věk: bazilika nebyla nikdy zbourána a p?estavována. Je stará bezmála 1600 let. Kdy? byla v roce 432 postavena, měla slou?it k ovlivňování vlivných lidí, tehdej?ích influencer?, kte?í sídlili v?ude kolem na ?ímském pahorku Eskvilinu.

2. Vyniká velkolepou krásou. T?pytivé mozaiky lemující lo? baziliky navazují svým stylem na staro?ímskou výzdobu, jakou byste na?li na podlahách slavných dom?, které kostel ve starověku obklopovaly. Biblické výjevy vyskládané z drobounkých zlatých a smaltovaných kamínk? vyprávějí starozákonní p?íběhy v elegantním narativním stylu, jeho? skvělým vzorem je Traján?v sloup na ?ímských fórech.

3. Nabízí vzru?ující zá?itky. Ka?dý rok 5. srpna se na oslavu zalo?ení baziliky sypou ze stropu okvětní lístky bílých r??í. A kdy? se vám po?těstí, m??ete potkat pape?e, který se p?ed ka?dou apo?tolskou cestou i po ní p?ichází pomodlit p?ed obraz P. Marie Salus Populi Romani.

V bazilice Panny Marie Vět?í se zkrátka navr?ily poklady i krása. Liz Lev ji se svou americkou nadsázkou p?irovnává ke k?es?anské verzi Ali Babovy jeskyně, doplněné oslnivě krásnou výzdobou. Jsou s ní spojena také jména ?ady celebrit minulých věk?: najdeme v ní prostý hrob Berniniho, který měl kousek za bazilikou svou dílnu, Michelangelo navrhl pro baziliku kapli Sforza, plnou architektonických inovací. Proslulý pape? Alexandr VI. z rodu Borgi? věnoval na výzdobu stropu zlato p?ivezené z Nového světa. V monumentální kapli tvo?ící po pravé straně hlavního oltá?e jakousi p?í?nou lo? najdete náhrobek svatého pape?e Pia V. A není tajemstvím, ?e baziliku ur?il za místo svého posledního odpo?inku také pape? Franti?ek. V?echna ta nádhera navrstvená během věk? by mohla být matoucí pro oko turisty. Proto se spolu s poutníkem vypravme za smyslem, který se za v?í tou nádherou skrývá.

Pov?imněte si rytmického sledu sloup?, které vedou poutník?v zrak do hloubi hlavní lodě. Je jich 42. Stejný po?et pokolení napo?ítáme od Abraháma po Je?í?e. Mozaiky v pásu nad nimi vyprávějí o cestě k naplnění Hospodinových p?íslib?, p?íběhy Abraháma, Izáka a Jákoba, hrdinské ?iny Moj?í?e a Jozuovy. Spat?íte na nich pochodující vojáky, pastý?e ?enoucí stáda, v?echno vypráví o cestě. Z pokolení do pokolení, od Starého zákona k Novému, z Uru do Egypta, do zaslíbené země, do ?íma.

Klí?em k pochopení těchto mozaik je zaslíbení. B?h dal sv?j slib, uzav?el smlouvu s ka?dým z patriarch?, kte?í se na těchto mozaikách objevují. A my tuto cestu dějinami sledujeme v celé délce chrámové lodi, a? k jejímu naplnění na oltá?i.

Pod nohama nám ubíhá fascinující dla?ba z 12. století z dílny Cosmat?. Její propletené kruhy vyprávějí o generacích těch, kdo tudy krá?eli p?ed námi. Ka?dý vzor je jiný. Stejně jako okolnosti, starosti a stavy du?í těch, kdo procházeli touto chrámovou lodí.

Cesty dějin, zjevení a výzdoby – to v?echno se setkává u oltá?e, pod vítězným obloukem, architektonickou strukturou, kterou vynalezli ?ímané jako symbol vojenského vítězství, a který se pro k?es?any stal symbolem Kristova triumfu nad h?íchem a smrtí.

Jisk?ivé mozaiky vyrobené ze 180 r?zných druh? smalt? znázorňují naplnění Bo?í smlouvy. Nikoli ov?em poukazem na Je?í?ovo utrpení a smrt, nýbr? na Vtělení, po?átek Je?í?ovy vlastní pouti na Zemi.

P. Maria Vět?í byla dlouho váno?ním kostelem města ?íma, ?ímským Betlémem. Zejména v dlouhých dobách, kdy poutníci nemohli putovat do Svaté země. Luká?ovo a Matou?ovo evangelium tu dostávají p?ekvapivou, vizuální podobu.

Zvěstování p?edstavuje Marii jako princeznu ve zlatých ?atech, obklopenou andělským doprovodem.

Narození Krista, velký okam?ik Slova, které se stalo tělem, schází. Snad bylo p?íli? syrové a prosté na to, aby p?esvěd?ilo vlivné p?edstavitele císa?ského dvora o Mariině úloze coby Bohorodi?ky, jak ji ozna?il Efezský koncil v roce 431. Vyprávění pokra?uje uvedením Páně do chrámu, p?sobícím jako dvorský ceremoniál v císa?ské bazilice.

Kdy? v?ak anděl v pravém dolním rohu probudí Josefa, scéna se mění v p?íběh o cestě. Apokryfní okam?ik Kristova p?íchodu do Egypta, který vedl k obrácení obyvatel Hierapolis, p?edchází p?íchodu mudrc? z dalekých zemí, kte?í podnikli onu první velkou pou? a na cestě za vzdálenou hvězdou hledali odpovědi. P?i pohledu na exoticky oděné postavy se ?pi?atými ?apkami východních cizinc? (anebo podle ?ímského zvyku propu?těných otrok?) rozeznívá se podivuhodné poselství, ?e toti? v?ichni poutníci ze v?ech kout? země jsou vítáni v Kristově p?ítomnosti a ?e ti, kdo Je?í?e hledají a najdou, budou osvobozeni z otroctví h?íchu.

Je to tedy zá?ivý happy end v kostele podobnému klenotnici? Obrátíme-li v?ak pozornost dol?, pod oltá?, uvidíme, do je vlastně v samém jádru baziliky. Relikvie prostých d?evěných trámk? Je?í?ových jesli?ek. P?ímo nad nimi, na vrcholu vítězného oblouku, spat?íme sv. Petra a Pavla, po stranách prázdného tr?nu.

Je?í? tam v?ak není. P?i?el na zem, vzal na sebe podobu ?lověka.

?e?eno slovy pape?e Benedikta XVI.: pr?vod vinoucí se dějinami i ve?kerá nádhera mozaik je náhle doslova vta?ena do jeskyně, do stáje, obrazy se propadají do reality.

Celá tato krása vyrostla z lidsky nejméně slibných podmínek, z dítěte narozeného v jeskyni a ulo?eného na zví?ecí podestýlku, z poutníka, který měl za svou krátkou pozemskou cestu vykoupit lidstvo.

Av?ak navzdory těmto skromným za?átk?m a své kruté smrti na k?í?i p?inesl Je?í? p?íslib vě?né slávy. Kdy? se od těch prostých d?evěných trámk? znovu vrátíme k velkolepé bazilice, uvidíme potenciál vytvá?et Krásu, i uprost?ed těch nejslo?itěj?ích okolností.

?Z turistu pútnikom“ je adaptácia originálneho anglického podkastu "From Tourist to Pilgrim" od Liz Lev, ktorý pre Slovenskú redakciu Vatikánskeho rozhlasu pripravila Johana Bronková.