蜜桃交友

H?adaj

Z turistu pútnikom Z turistu pútnikom 

Z turistu pútnikom (1): Cesta pútnika

V cestování nejde o cíl, ale o cestu – ?teme ?asto na stránkách magazín? cestovních kancelá?í. Ve stále vět?í oblibě jsou zá?itkové zájezdy, p?i kter?ch se jezdí na kole nebo r?zn?ch jin?ch vozítkách, nabízí se skluzy po laně, horské pochody a kdo ví co je?tě.
Z turistu pútnikom (1): Cesta pútnika

Také poutní cesta do Santiaga de Compostela za?ívá v posledních letech mohutné znovuzrození a putují po ní jak vě?ící lidé tak agnostici.

Význam cesty si poutníci uvědomovali ode dávna, zejména ti, kte?í se vydávali na dlouhou pou? z Canterbury nebo z Pa?í?e a? do ?íma anebo je?tě dále. Poutní cesta se stala námětem ?ady skvělých literárních děl od Chaucerových Canterburských povídek po Danteho Bo?skou komedii.

V pr?běhu staletí se pape?ové mnohokrát zamý?leli nad tím, jak proměnit Vě?né město v jakýsi mikrokosmos poutní cesty. Av?ak na rozdíl od populárního úsloví zmíněného v úvodu, poutník vedený zbo?ností vě?í, ?e a?koli cesta je jistě d?le?itá, to hlavní, o co jde, je její cíl.

Kdy? p?i?el poutník na Svatý rok k ?ímským branám, vstoupil do města zpravidla na Piazza del Popolo a vydal se odtud mírně doprava, na Via della Ripeta, a témě? podél ?eky do?el a? k Via dei Coronari.

Po Via dei Coronari se dodnes m??ete projít. Nep?íli? ?iroká, rovná ulice, vás zavede k místu, kde lze p?ejít p?es ?eku. Lemována byla obch?dky, ve kterých se kdysi prodávaly zejména nábo?enské p?edměty, hlavně r??ence, zvané také coronae, co? jí dalo název Coronari – vlastně tedy ulice prodava?? r??enc?. Kdy? dojdete na její konec, objeví se p?ed vámi jeden z most?, který dovoluje p?ejít na druhou stranu Tibery.

P?vodně se mu ?íkalo Ponte Elio, podle prvního jména císa?e Hadriána, který jej ve 2. století na?eho letopo?tu nechal vybudovat, aby umo?nil p?ístup ke svému impozantnímu mauzoleu. Císa?ská hrobka v k?es?anské é?e nezanikla, nýbr? změnila sv?j ú?el. Od 6. století se o ní mluví jako o Andělském hradu, díky zjevení svatého archanděla Michaela, spat?eného na jeho vrcholu během procesí za za?ehnání ni?ivé morové epidemie vedeného pape?em ?eho?em Velikým.

Mauzoleum proměněné v pevnost p?sobí jako brána st?e?ená andělem – jeho první sochu vytvo?il Raffaele di Montelupo: byl to anděl s taseným me?em, který jako by se oháněl po těch, kdo chtějí projít. Dnes zavr?uje Andělský hrad o poznání mírumilovněj?í socha z 18. století od vlámského socha?e Petera Antona von Verschaffelta. Jeho anděl vrací me? do pochvy, na znamení míru.

V 17. století ozdobily most sochy anděl?, které vytvo?il Bernini a socha?i z jeho velice ?inorodé dílny. Na rozdíl od jiných jeho obdivovaných soch, jako je Únos Proserpiny nebo David v Galerii Borghese, kde jsou Berniniho postavy pevně posazené na zemi, v těchto pozdních dílech hluboce zbo?ný socha? ponechal andělským postavám lehkost, jejich protáhlé figury jako by jen zlehýnka spo?ívaly na vzdouvajících se oblacích pod rozevlátými drapériemi. Jako by se tu stavili jen na okam?ik, ne? máchnutím k?ídel odplachtí zpátky na nebesa.

Tito Angelos neboli Poslové p?edkládají poutníkovi krá?ejícímu po mostě zvlá?tní meditaci. Ka?dý z nich dr?í v ruce nástroj Kristova umu?ení: trnovou korunu, nápisovou tabulku z Kristova k?í?e, nebo kostky, s nimi? vojáci hráli o Je?í??v oděv v okam?icích, kdy umíral. Ka?dý z těchto anděl? p?ipomíná poutníkovi vysokou cenu jeho vykoupení, ukazují, jak p?etě?ká byla Kristova cesta ve srovnání s nepohodlím a nep?íjemnostmi, které m??eme na své poutní cestě za?ívat my.

Most p?vodně nep?iváděl k otev?enému prostoru dne?ní Via della Conciliazione postavené a? ve 30. letech minulého století. Ústil do úzké uli?ky, která p?iváděla poutníka stále blí?e k jeho cíli, ke svatému Petru, v obrovské bazilice nesoucí jeho jméno. Kdy? se poutníci proklopýtali spletí uli?ek kdysi nevelkého Borga kolem baziliky, ocitli se v úchvatném prostoru Svatopetrského náměstí. Doslova vpluli do velkého oválu navr?eného Berninim. Objevil se p?ed nimi obelisk – vytvo?ení kdysi Egyp?any jako symbol slune?ního parsku a posléze postavený do cirku, u něho? svatý Petr zem?el. Právě tento obelisk se stal němým svědkem vyprávějícím o Petrově smrti p?ed témě? dvěma tisíci lety.

K?ídla kolonády se rozbíhají na obě strany a vytvá?ejí jakousi náru?, v ní? se m??e mohou sejít desetitisíce poutník?, za p?ítomnosti Nástupce svatého Petra - pape?e, Kristova náměstka na zemi. Horizont lemují sochy svatých nad kolonádou mu??, ?en, mladých, starých, laik?, ?eholník?, lidí ze v?ech spole?enských vrstev a míst, v?ech těch, kdo p?edstavují cíl na?í cesty - nebe.

Svatí mu?i a ?eny, kte?í ji? p?ekro?ili práh nebes, ukazují poutník?m poslední krok cesty, která ji? není cestou sem a tam, nýbr? cestou z tohoto ?ivota do vě?nosti.

Kdy? se poutník stojící p?ed velkolepou bazilikou sv. Petra obrátil zpět, zjistil, ?e náru?  kolonády je otev?ená, aby se mohl vrátit do světa a vyprávět ostatním, jak najít pravou cestu a pravý ?ivot.

?Z turistu pútnikom“ je adaptácia originálneho anglického podkastu "From Tourist to Pilgrim" od Liz Lev, ktorý pre Slovenskú redakciu Vatikánskeho rozhlasu pripravila Johana Bronková.

?akujeme, ?e ste si pre?ítali tento ?lánok. Ak chcete by? informovaní o novinkách, prihláste sa na odber noviniek kliknutím sem.

19 decembra 2024, 15:32