Rektor univerzity v italsk茅 Pise: 鈥濷dm铆t谩me v媒zkum zbran铆鈥�
Andrea Tornielli
Univerzita v Pise schválila zm臎nu svého statutu, která jasn臎 potvrzuje její závazek konkrétn臎 uplat艌ovat zásady míru, udr啪itelnosti a sociální odpov臎dnosti. Jedná se o významné rozhodnutí, které sv臎d膷í o v暖li za膷lenit základní etické hodnoty do akademických a výzkumných aktivit. Vatikánská média o tom hovo艡ila s rektorem univerzity, profesorem Riccardem Zucchim.
Pane profesore, pro膷 jste to ud臎lali?
Byl to záv臎r cesty, kterou urychlily tragické události, k nim啪 do拧lo od 7. 艡íjna 2023. Vedli jsme debaty, setkání, konaly se studentské demonstrace. Sna啪ili jsme se je zvládnout spole膷ným zp暖sobem: odmítli jsme v拧echny násilné 膷iny, ale zárove艌 jsme se sna啪ili diskutovat. Otev艡eli jsme humanitární koridory pro palestinské v臎dce a studenty. Zahájili jsme diskusi o otázce antisemitismu s tím, 啪e kritika politiky sou膷asného státu Izrael je n臎co jiného ne啪 antisemitismus. Samoz艡ejm臎 bez toho, 啪e bychom jakkoli zneva啪ovali 啪idovský národ. Zabývali jsme se také otázkou bojkotování iniciativ ve spolupráci s n臎kterými izraelskými univerzitami, o které byli studenti po啪ádáni. Nep艡ijali jsme to, proto啪e univerzita staví mosty, a nikoli zdi. Naopak, práv臎 tyto iniciativy jsou p艡íle啪itostí k zahájení dialogu s nejotev艡en臎j拧ími 膷ástmi r暖zných ob膷anských spole膷ností.
Také jste oficiáln臎 odmítli spolupráci se zbrojním výzkumem...
Ji啪 d艡íve jsme uplat艌ovali politiku nesouhlasu s výzkumnými projekty zam臎艡enými na vývoj výzbroje. Nyní se tato praxe dostává i do regula膷ních zdroj暖 na拧í univerzity s výslovným závazkem ned臎lat výzkum, který by vedl k vývoji zbraní, výzbroje, zbra艌ových systém暖 pro vále膷né ú膷ely.
Byli jste také kritizováni. Jedny noviny ozna膷ily tuto volbu za 鈥瀗ebezpe膷nou鈥�. 笔谤辞膷?
Musíme si to vyjasnit tím, 啪e se vyhneme zjednodu拧ením. Odmítnutí výzkumu zam臎艡eného na vývoj zbraní je jasné a z艡etelné. A je to také principiální zále啪itost: týká se velmi d暖le啪ité kulturní otázky, toti啪 nezcizitelné hodnoty lidské osoby jako takové. Hodnoty, na ní啪 je zalo啪ena celá na拧e civilizace. Univerzita je zalo啪ena na principu úcty k hodnot臎 rozumu, která se nachází v lidské osob臎. Úcta k rozumu tedy znamená také úctu k lidské osob臎. To vede k odmítnutí násilí ve v拧ech jeho podobách, k odmítnutí války, a tedy k odmítnutí p艡ispívat k vývoji vále膷ných zbraní. Opakuji v拧ak: tímto nep艡eru拧ujeme 啪ádnou spolupráci, proto啪e jsme to d艡íve ned臎lali.
Jak se vypo艡ádáváte s takzvaným 鈥瀌vojím vyu啪itím鈥�, tedy s technologiemi, které lze uplatnit jak v civilní, tak ve vojenské sfé艡e?
Je to otázka stará jako samo lidstvo: n暖啪 m暖啪ete pou啪ít k oloupání jablka nebo bohu啪el také k útoku na svého bli啪ního. Vezm臎me si aktuáln臎j拧í p艡íklad: bezpilotní letouny. Pou啪ívají se v probíhajících válkách, ale také k vyhledávání trose膷ník暖 na mo艡i. Pocházím z léka艡ského a biologického odv臎tví. Techniky molekulární biologie nám pomáhají vyvíjet nové léky, ale jsou to práv臎 ony, které se pou啪ívají k výrob臎 biologických zbraní. Blokovat 鈥瀌vojí pou啪ití鈥� a priori znamená blokovat tém臎艡 v拧e. Na拧e sou膷asná praxe je taková, 啪e rozhodujeme p艡ípad od p艡ípadu: pokud nám je p艡edlo啪en návrh, vyhodnotíme ho, mezitím si vy啪ádáme hloubkovou studii. Do jisté míry vyhodnocujeme i spole膷nost, která návrh podává, jaké jsou její p艡eva啪ující aktivity, a pak se rozhodujeme, zda k n臎mu p艡istoupíme, 膷i nikoli. Italská ústava - na to n臎kdy zapomínáme - uvádí, 啪e 鈥濱tálie odmítá válku jako nástroj urá啪ky svobody jiných národ暖 a jako prost艡edek 艡e拧ení mezinárodních spor暖鈥�.
Slovo 鈥瀘dmítá鈥� je silné. Bohu啪el se dnes zdá, 啪e jedinou perspektivou, ke které jsme odsouzeni, je r暖st konflikt暖, a tím i neúm臎rný r暖st výdaj暖 na zbrojení...
To je zásadní otázka. Myslím, 啪e v situaci, kdy se zvy拧ují výdaje na zbrojení, pot艡ebujeme politickou volbu, etickou volbu. V neposlední 艡ad臎 proto, 啪e historie ukazuje, 啪e války vedou k dal拧ím válkám. Jsme hrdí na to, 啪e 啪ijeme ve v臎ku velké civilizace, ale nebyl bych si tak jistý, kdybychom se podívali na brutální statistiku, na po膷et lidí zabitých ve válkách. Dvacáté století 膷ítá 100 a啪 150 milion暖 mrtvých, co啪 je 膷íslo mnohem v臎t拧í ne啪 sou膷et mrtvých v拧ech p艡edchozích staletí a tisíciletí. Bylo to nejtragi膷t臎j拧í století v d臎jinách lidstva. Ve filmu 膸ábl暖v advokát hlavní hrdina Al Pacino v roli 膹ábla v záv臎re膷ném monologu 艡íká: 鈥濳do by mohl pop艡ít, 啪e 20. století bylo moje?鈥�
Bylo to století, v n臎m啪 jsme vyrobili ni膷ivé zbran臎, které zabily mnoho civilist暖. Bylo to století 拧oa, genocid.
V tomto kontextu se mír stává základní hodnotou. Samoz艡ejm臎 mír zalo啪ený na spravedlnosti, jak v拧ichni 艡íkají. Ale jak se dá nastolit spravedlnost? I to si zaslou啪í diskusi.
Pape啪 je velmi 膷asto hlasem volajícího na pou拧ti. V souladu se svými p艡edch暖dci stále 艡íká, 啪e válka je v啪dy porá啪kou, a kdy啪 vidíme, co se d臎je v srdci Evropy a na Blízkém východ臎, je opravdu t臎啪ké neuznat tento postoj za hluboce realistický.
Jsme v rozhlasovém studiu pojmenovaném po Karolu Wojtylovi: Velmi dob艡e si vzpomínám na dobu první války v Perském zálivu, kdy Jan Pavel II. byl tém臎艡 jedinou z velkých sv臎tových autorit, která se dostala i do výslovné kolize s tehdej拧ím americkým prezidentem slovy, 啪e tudy cesta nevede. O tolik let pozd臎ji vidíme, 啪e se tím nic nevy艡e拧ilo, spí拧e to zp暖sobilo celou 艡adu 艡et臎zových problém暖, které situaci mo啪ná je拧t臎 zhor拧ily. Zdá se, 啪e mnohým vyhovuje ztráta pam臎ti o tom, co je p艡í膷inou války. M臎li bychom si více uv臎domovat, jak musíme pracovat pro mír.
Mají univerzity n臎jakou roli a úkol, aby se sna啪ily sm臎艡ovat k míru, a to i v rámci vytvá艡ení a vyjednávání? 沤ijeme v dob臎 naprosté absence diplomatické kreativity.....
Zastupuji univerzitu, která jako první v Itálii aktivovala kurz mírových v臎d, kde jde práv臎 o to, aby se poskytovaly také metody 艡e拧ení konflikt暖. Spolu s dal拧ími jsme zalo啪ili sí钮 italských univerzit za mír. Tento aspekt je ve vzd臎lávání zásadní, proto啪e pokud chceme usilovat o mír, musíme brát v úvahu odborný a kulturní aspekt, u膷it principy a právní aspekty vyjednávacích postup暖. Ani啪 bychom ov拧em zapomínali, 啪e základem je etická volba, která staví do st艡edu zájmu 膷lov臎ka, konkrétního, skute膷ného 膷lov臎ka. Jsme d臎tmi v臎decké a technické kultury, která má velkou hodnotu, av拧ak má redukcionistický aspekt, jakýsi nový materialismus v moderní verzi. Pokud je v拧ak 膷lov臎k tvo艡en pouze molekulami, co se stane s dobrem a zlem? Univerzita má podle mého názoru za úkol neskrývat to, co kdysi byly filozofické problémy. Musíme najít správné místo pro základní lidské hodnoty, pro úctu k lidské osob臎. 艠íci, 啪e ned臎láme výzkum zbraní, je znamením, 啪e se chceme ubírat tímto sm臎rem.
