Rektor univerzity v italské Pise: ?Odmítáme v?zkum zbraní“
Andrea Tornielli
Univerzita v Pise schválila změnu svého statutu, která jasně potvrzuje její závazek konkrétně uplatňovat zásady míru, udr?itelnosti a sociální odpovědnosti. Jedná se o významné rozhodnutí, které svěd?í o v?li za?lenit základní etické hodnoty do akademických a výzkumných aktivit. Vatikánská média o tom hovo?ila s rektorem univerzity, profesorem Riccardem Zucchim.
Pane profesore, pro? jste to udělali?
Byl to závěr cesty, kterou urychlily tragické události, k nim? do?lo od 7. ?íjna 2023. Vedli jsme debaty, setkání, konaly se studentské demonstrace. Sna?ili jsme se je zvládnout spole?ným zp?sobem: odmítli jsme v?echny násilné ?iny, ale zároveň jsme se sna?ili diskutovat. Otev?eli jsme humanitární koridory pro palestinské vědce a studenty. Zahájili jsme diskusi o otázce antisemitismu s tím, ?e kritika politiky sou?asného státu Izrael je něco jiného ne? antisemitismus. Samoz?ejmě bez toho, ?e bychom jakkoli zneva?ovali ?idovský národ. Zabývali jsme se také otázkou bojkotování iniciativ ve spolupráci s některými izraelskými univerzitami, o které byli studenti po?ádáni. Nep?ijali jsme to, proto?e univerzita staví mosty, a nikoli zdi. Naopak, právě tyto iniciativy jsou p?íle?itostí k zahájení dialogu s nejotev?eněj?ími ?ástmi r?zných ob?anských spole?ností.
Také jste oficiálně odmítli spolupráci se zbrojním výzkumem...
Ji? d?íve jsme uplatňovali politiku nesouhlasu s výzkumnými projekty zamě?enými na vývoj výzbroje. Nyní se tato praxe dostává i do regula?ních zdroj? na?í univerzity s výslovným závazkem nedělat výzkum, který by vedl k vývoji zbraní, výzbroje, zbraňových systém? pro vále?né ú?ely.
Byli jste také kritizováni. Jedny noviny ozna?ily tuto volbu za ?nebezpe?nou“. Pro??
Musíme si to vyjasnit tím, ?e se vyhneme zjednodu?ením. Odmítnutí výzkumu zamě?eného na vývoj zbraní je jasné a z?etelné. A je to také principiální zále?itost: týká se velmi d?le?ité kulturní otázky, toti? nezcizitelné hodnoty lidské osoby jako takové. Hodnoty, na ní? je zalo?ena celá na?e civilizace. Univerzita je zalo?ena na principu úcty k hodnotě rozumu, která se nachází v lidské osobě. Úcta k rozumu tedy znamená také úctu k lidské osobě. To vede k odmítnutí násilí ve v?ech jeho podobách, k odmítnutí války, a tedy k odmítnutí p?ispívat k vývoji vále?ných zbraní. Opakuji v?ak: tímto nep?eru?ujeme ?ádnou spolupráci, proto?e jsme to d?íve nedělali.
Jak se vypo?ádáváte s takzvaným ?dvojím vyu?itím“, tedy s technologiemi, které lze uplatnit jak v civilní, tak ve vojenské sfé?e?
Je to otázka stará jako samo lidstvo: n?? m??ete pou?ít k oloupání jablka nebo bohu?el také k útoku na svého bli?ního. Vezměme si aktuálněj?í p?íklad: bezpilotní letouny. Pou?ívají se v probíhajících válkách, ale také k vyhledávání trose?ník? na mo?i. Pocházím z léka?ského a biologického odvětví. Techniky molekulární biologie nám pomáhají vyvíjet nové léky, ale jsou to právě ony, které se pou?ívají k výrobě biologických zbraní. Blokovat ?dvojí pou?ití“ a priori znamená blokovat témě? v?e. Na?e sou?asná praxe je taková, ?e rozhodujeme p?ípad od p?ípadu: pokud nám je p?edlo?en návrh, vyhodnotíme ho, mezitím si vy?ádáme hloubkovou studii. Do jisté míry vyhodnocujeme i spole?nost, která návrh podává, jaké jsou její p?eva?ující aktivity, a pak se rozhodujeme, zda k němu p?istoupíme, ?i nikoli. Italská ústava - na to někdy zapomínáme - uvádí, ?e ?Itálie odmítá válku jako nástroj urá?ky svobody jiných národ? a jako prost?edek ?e?ení mezinárodních spor?“.
Slovo ?odmítá“ je silné. Bohu?el se dnes zdá, ?e jedinou perspektivou, ke které jsme odsouzeni, je r?st konflikt?, a tím i neúměrný r?st výdaj? na zbrojení...
To je zásadní otázka. Myslím, ?e v situaci, kdy se zvy?ují výdaje na zbrojení, pot?ebujeme politickou volbu, etickou volbu. V neposlední ?adě proto, ?e historie ukazuje, ?e války vedou k dal?ím válkám. Jsme hrdí na to, ?e ?ijeme ve věku velké civilizace, ale nebyl bych si tak jistý, kdybychom se podívali na brutální statistiku, na po?et lidí zabitých ve válkách. Dvacáté století ?ítá 100 a? 150 milion? mrtvých, co? je ?íslo mnohem vět?í ne? sou?et mrtvých v?ech p?edchozích staletí a tisíciletí. Bylo to nejtragi?těj?í století v dějinách lidstva. Ve filmu ?ábl?v advokát hlavní hrdina Al Pacino v roli ?ábla v závěre?ném monologu ?íká: ?Kdo by mohl pop?ít, ?e 20. století bylo moje?“
Bylo to století, v něm? jsme vyrobili ni?ivé zbraně, které zabily mnoho civilist?. Bylo to století ?oa, genocid.
V tomto kontextu se mír stává základní hodnotou. Samoz?ejmě mír zalo?ený na spravedlnosti, jak v?ichni ?íkají. Ale jak se dá nastolit spravedlnost? I to si zaslou?í diskusi.
Pape? je velmi ?asto hlasem volajícího na pou?ti. V souladu se svými p?edch?dci stále ?íká, ?e válka je v?dy porá?kou, a kdy? vidíme, co se děje v srdci Evropy a na Blízkém východě, je opravdu tě?ké neuznat tento postoj za hluboce realistický.
Jsme v rozhlasovém studiu pojmenovaném po Karolu Wojtylovi: Velmi dob?e si vzpomínám na dobu první války v Perském zálivu, kdy Jan Pavel II. byl témě? jedinou z velkých světových autorit, která se dostala i do výslovné kolize s tehdej?ím americkým prezidentem slovy, ?e tudy cesta nevede. O tolik let později vidíme, ?e se tím nic nevy?e?ilo, spí?e to zp?sobilo celou ?adu ?etězových problém?, které situaci mo?ná je?tě zhor?ily. Zdá se, ?e mnohým vyhovuje ztráta paměti o tom, co je p?í?inou války. Měli bychom si více uvědomovat, jak musíme pracovat pro mír.
Mají univerzity nějakou roli a úkol, aby se sna?ily smě?ovat k míru, a to i v rámci vytvá?ení a vyjednávání? ?ijeme v době naprosté absence diplomatické kreativity.....
Zastupuji univerzitu, která jako první v Itálii aktivovala kurz mírových věd, kde jde právě o to, aby se poskytovaly také metody ?e?ení konflikt?. Spolu s dal?ími jsme zalo?ili sí? italských univerzit za mír. Tento aspekt je ve vzdělávání zásadní, proto?e pokud chceme usilovat o mír, musíme brát v úvahu odborný a kulturní aspekt, u?it principy a právní aspekty vyjednávacích postup?. Ani? bychom ov?em zapomínali, ?e základem je etická volba, která staví do st?edu zájmu ?lověka, konkrétního, skute?ného ?lověka. Jsme dětmi vědecké a technické kultury, která má velkou hodnotu, av?ak má redukcionistický aspekt, jakýsi nový materialismus v moderní verzi. Pokud je v?ak ?lověk tvo?en pouze molekulami, co se stane s dobrem a zlem? Univerzita má podle mého názoru za úkol neskrývat to, co kdysi byly filozofické problémy. Musíme najít správné místo pro základní lidské hodnoty, pro úctu k lidské osobě. ?íci, ?e neděláme výzkum zbraní, je znamením, ?e se chceme ubírat tímto směrem.
