Hledání sch?dn?ch cest k míru
Andrea Tornielli, Vatikán
Tisíc dní. Uplynulo tisíc dní od 24. února 2022, kdy armáda Ruské federace na p?íkaz prezidenta Vladimira Putina zaúto?ila a vtrhla na Ukrajinu. Tisíc dní a blí?e neur?ený - ale velmi vysoký - po?et mrtvých, civilních i vojenských, nevinných obětí, jako jsou děti zabité na ulicích, ve ?kolách, ve svých domovech. Tisíc dní a statisíce zraněných a traumatizovaných lidí, kte?í mají z?stat do?ivotními invalidy, rodin, které z?staly bez domova. Tisíc dní a země mu?ená a zni?ená. Nic nem??e ospravedlnit tuto tragédii, kterou bylo mo?né zastavit ji? d?íve, kdyby v?ichni vsadili na to, co pape? Franti?ek nazval ?mírovými plány“, místo aby se pod?ídili domnělé nevyhnutelnosti konfliktu. Tuto válku, jako ka?dou jinou, v?dy provázejí zájmy, p?edev?ím zájmy jediného byznysu, který nezná krizi a neznal ji ani během nedávné pandemie, globálního a nadnárodního byznysu těch, kdo vyrábějí a prodávají zbraně jak na Východě, tak na Západě.
Smutné uplynutí tisíce dní od za?átku vojenské agrese proti Ukrajině by mělo vyvolat jedinou otázku: jak tento konflikt ukon?it? Jak dosáhnout p?ímě?í a následně spravedlivého míru? Jak dosáhnout jednání, oněch ?poctivých jednání“, o nich? nedávno hovo?il Petr?v nástupce, která by umo?nila dosáhnout ??estných kompromis?“ a ukon?it dramatickou spirálu, je? nás m??e zavléci do propasti jaderné války?
Nelze se schovávat. Encefalogram diplomacie se zdá být plochý, jediný záblesk naděje se zdá být ve volebních prohlá?eních nového prezidenta Spojených stát? amerických. P?ímě?í a následně dojednaný mír v?ak jsou - nebo by spí?e měly být - cílem, o který usilují v?ichni a který nelze ponechat na slibech jediného v?dce.
Co je tedy t?eba udělat? Jak m??e zejména Evropa znovu získat roli hodnou své minulosti a těch v?dc?, kte?í po válce vybudovali spole?enství národ? a zaru?ili starému kontinentu desetiletí míru a spolupráce? Takzvaný Západ, místo aby se soust?edil pouze na ?ílené závody ve zbrojení a vojenské aliance, které se dnes zdají být zastaralé a jsou dědictvím studené války, by snad měl vzít v úvahu rostoucí po?et národ?, které se v tomto schématu nepoznávají.
Existují země, které udr?ují a dokonce zintenzivňují vztahy s Ruskem na vysoké úrovni: pro? d?kladně neprozkoumat mo?nosti nalezení spole?ných mírových ?e?ení? Pro? nerozvíjet diplomatickou ?innost a stálý dialog prost?ednictvím nikoli sporadických, nikoli byrokratických, ale intenzivních konzultací s těmito zeměmi? A pokud evropské země mají potí?e vydat se touto cestou, lze po?ítat s vět?í rolí církví, nábo?enských p?edstavitel?? Kromě oficiálních kontakt?, které jsou navíc omezeny na minimum, by se od zemí, které Ukrajinu finan?ně a vojensky podporují, dala o?ekávat vět?í iniciativa v oblasti analýz a návrh?: je naléhavě zapot?ebí mezinárodních ?think tank?“, které by byly schopny odvá?ně nazna?it mo?né a konkrétní zp?soby ?e?ení, navrhnout schémata pro mír p?ijatelný pro v?echny. K tomu, jak ?ekl kardinál Parolin vatikánským médiím, je velmi zapot?ebí ?státník? s prozíravým pohledem, schopných odvá?ných gest pokory, schopných myslet na dobro svých národ?“. Je také pot?eba, aby národy zvlá?tě v tento den pozvedly sv?j hlas a po?adovaly mír.
