Kardinál Kasper: Diakonát pro ?eny ?teologicky mo?n? a pastora?ně smyslupln?“
Kardinál Kasper se vyslovil pro vět?í otev?enost v tolik diskutované otázce diakonátu pro ?eny jako ordinované slu?by. Nyní ?dospěl k závěru, ?e existují dobré d?vody, které ?iní teologicky mo?ným a pastora?ně smysluplným otev?ít stálý diakonát ?enám“.
V roce 2013 na studijním dni po?ádaném německými biskupy na téma ?en p?i?el Kasper s my?lenkou zvlá?tního diakonátu pro ?eny, který by nebyl spojen se svěcením. Nyní vysvětlil, ?e argumentem ve prospěch svěcení ?en na jáhenky je tradice, podle ní? západní a východní církve znaly tento ú?ad ji? v prvních staletích, uvedl Kasper v rozhovoru s redaktorem ?asopisu ?Communio“ Janem-Heinerem Tückem. Kasper zároveň zd?raznil, ?e tato otázka je pro univerzální církev otev?ená: ?Není závazně rozhodnuta doktrínou“.
Stejně tak se podle něj nedá ?íci, ?e by svěcení jáhenek nebylo v té době svátostí, proto?e tyto teologické koncepty se vyvinuly a? později. Bylo by nevhodné pohlí?et na tehdej?í svěcení pouze jako na svátostiny, tj. pouze jako na symbolické po?ehnání: ?Proti tomu hovo?í i skute?nost, ?e - pokud je mi známo - formulá?e pro svěcení jáhn? a jáhenek byly stejné.“
Otázka svěcení
Kaspera nep?esvěd?il ani argument, ?e ?eny nemohou být vysvěceny na jáhenky, proto?e svěcení na jáhna, kněze a biskupa tvo?í nedělitelnou svátost, ?ordo“. Pape? Benedikt XVI (2005-2013) vyjasnill, ?e jáhni - na rozdíl od kně?í a biskup? - nezastupují Je?í?e Krista jako hlavu církve. Navíc biskupské svěcení bylo definitivně uznáno jako svátost a? Druhým vatikánským koncilem (1962-1965). ?Existovaly a existují tedy nezanedbatelné rozdíly v rámci jedné svátosti svěcení, stejně jako historický vývoj, který se orientoval podle pastora?ních pot?eb,“ zd?raznil Kasper.
“Mapa pro budoucí cestu církve “
Na světové synodě svě?il pape? Franti?ek téma ú?ad? a slu?eb pro ?eny speciálně z?ízené studijní komisi, tak?e se v synodním sále jednalo pouze o okrajové téma. Kasper se světové synody zú?astnil jako host.
Německý kardinál brání závěre?ný dokument synody p?ed kritikou. Ti, kdo od po?átku odmítají spole?ně vypracovaný dokument jako ?nezávaznou variantu, bodají do synody a do v?ech, kte?í více ne? dva roky tvrdě pracovali a nyní jsou vdě?ní, ?e se souhlasem pape?e bylo mo?né plnou dvout?etinovou vět?inou p?edlo?it dokument, který m??e být roz?í?en a m??e dob?e poslou?it jako plán pro budoucí cestu církve.“
Proces u?ení na synodě
Kasper ocenil i samotný pr?běh synody: kvalita debaty se během zasedání výrazně zvý?ila - do?lo k ?procesu u?ení“ a osvěd?ila se i metoda duchovního rozhovoru, je p?esvěd?en kardinál. Ukázalo se také, ?e ?Evropa ji? není st?edem světa, ani nyní, ani v budoucnu“. Vane ?silný ji?ní vítr“.
Postavení biskupských konferencí
Kasper rovně? uvítal diskusi o budoucím postavení biskupských konferencí a o vztahu mezi univerzálními a místními církvemi. O tomto tématu se diskutuje ji? od koncilu, p?ipomněl kardinál, ale nové je, ?e ?dnes kone?ně diskutujeme o této otázce ?eklesiologicky‘ v celkovém eklesiologickém kontextu jednoty v mnohosti, nebo lépe: o mnohosti místních církví v jednotě univerzální církve“.
(kap - gs)
