蜜桃交友

Alessandro Di Bussolo a Roberto Paglialonga - Vatikán

Jednota církve a kompetence biskupských konferencí ve stále synodálněj?ím stylu pat?ily mezi témata, která se ?e?ila 15. a 16. ?íjna, během práce v Aule Pavla VI. na druhém zasedání synody o synodalitě. Zatímco role teologických odborník? a kanonist? na tomto druhém zasedání synody o synodalitě a d?le?itost rozli?ovat mezi návrhy ú?astník? konsenzus, díky němu? církev jde dál, naslouchajíc Duchu svatému, byla v centru vystoupení ?ty? host? na brífinku pro noviná?e v Tiskovém st?edisku Svatého stolce ve st?edu 16. ?íjna.

První návrhy ze zpráv jazykových stol?

Bilancování dění na shromá?dění se ujali Paolo Ruffini, prefekt Dikasteria pro komunikaci a p?edseda Komise pro informace, a Sheila Pires, tajemnice této komise. Od úterý 15. ?íjna, kdy bylo p?ítomno 328 osob, ?diskutujeme o poslední ?ásti Instrumentum laboris a men?í kruhy pracují na tom, aby mohly spolu se zpravodaji jazykových stol? p?edlo?it první návrh“ otázek, které je t?eba ?e?it, ?ekl Ruffini. A 16. ?íjna ráno, za ú?asti 347 osob, byly tyto zprávy p?edlo?eny.

Digitální svět a farnosti

V aule Pavla VI. bylo ?e?eno, zd?raznil prefekt, ?e ?církev se od po?átku vztahovala k městu, k míst?m, kde ?ila, vedena biskupem v úzkém vztahu k území“. A také, ?e ?církev musí obývat digitální svět“ s pohledem ?na nebezpe?í, která existují“. Ze skupinek ?vyplynula pozornost k farnostem jako místu setkávání,“ pokra?oval Ruffini, ?ale také pot?eba být kreativní a p?edstavivý, roz?í?it místa na?í církve v jiných sférách“, nap?íklad v té digitální. Zd?raznil také ?pot?ebu identifikovat a posílit ji? existující synodální struktury v rámci výměny dar? mezi místními církvemi a církvemi kontinentálními“. A o biskupských konferencích bylo ?e?eno, ?e ?podporují communio, ale ?e je mo?ná pot?eba je?tě lépe definovat jejich status“.

Synodální role biskupských konferencí

Ruffini rovně? informoval, ?e se ?e?ila ?otázka, zda je vhodné p?ená?et doktrinální kompetence na biskupské konference, a d?le?itost objevování krásy r?zných kultur, které v?ak samy sobě neposta?ují“. Dále dodal, ?e ?se hovo?ilo o kontinentálních biskupských konferencích jako o správném místě pro utvá?ení synodality, a to na kontinentální úrovni“ a o tom, ?jak posílit biskupské konference jako úrovně zprost?edkující kolegiality“. ?e?níci se shodli, jak zd?raznil prefekt dikasteria pro komunikaci, na tom, ?e je d?le?ité ?zachovat jednotu církve“.

Petrova slu?ba ve slu?bě jednoty

?Hovo?ilo se o pape?ově slu?bě v době globalizace,“ pokra?oval Ruffini, “a o jeho slu?bě jednotě nejen katolické církve, ale také s ohledem na ostatní k?es?any a jako nejvy??í morální a duchovní autoritě. P?i ur?ování témat k diskusi a jejich priorit byly východiskem ?biskupské konference v synodálním a misijním klí?i: teologická povaha, kompetence a autorita v doktrinální, liturgické, pastora?ní, disciplinární a administrativní oblasti“. V podstatě jde o to, ?jak rekonfigurovat ú?ast v misijním klí?i v kontextu měnící se doby, tvá?í v tvá? fenoménu lidské mobility, v kultu?e a v digitálním prost?edí“. A také ?jak udr?et synodalitu, kolegialitu a primát pohromadě; role ?ímské kurie ve světle apo?tolské konstituce Praedicate Evangelium; univerzální synoda, kontinentální církevní shromá?dění, synody a partikulární koncily“. Dal?ími tématy budou: ?kritéria zdravé definice decentralizace a dále církev jednotlivých církví, výměna dar?, univerzální místní ?lenění, subsidiarita a církve sui iuris“.

Evangelizace v oblasti kultury

Sheila Pires ve svém vystoupení zd?raznila mimo jiné zamě?ení na evangelizaci na poli kultury, uvědomění si, ?e se v?ichni nacházíme na misijní p?dě, a roli malých komunit zdola, které mohou u?init farnosti vitálněj?ími. Na závěr Piresová uvedla, ?e ?synoda zd?raznila pot?ebu p?izp?sobit se kulturním a digitálním změnám a podpo?ila synodálněj?í a misijněj?í církev: diskuse zd?raznila jednotu víry a schopnost církve reagovat na sou?asné výzvy“.

?ty?i hosté na brífinku

U ?e?nického stolu zasedli: Ital don Dario Vitali, koordinátor synodních teologických expert?, profesor ekleziologie na Pape?ské gregoriánské univerzitě; ?paněl don José San José Prisco, profesor kanonického práva a děkan Pape?ské univerzity v Salamance, z Bratrstva diecézních kně?í dělník?, odborník na formaci a povolání; Klára Antonia Csiszàr, p?vodem Rumunka, která je v?ak děkankou teologické fakulty a prorektorkou Katolické univerzity v rakouském Linci; a kone?ně australský P. Ormond Rush, teologický konzultant sekretariátu synody a p?edná?ející na Australské katolické univerzitě v Brisbane.

Vitali: kolegiální práce ?ty? skupin teolog?

P. Dario Vitali ve svém projevu zd?raznil, ?e úkolem ?ty? jazykových skupin teolog?, které koordinuje (anglické, francouzské, ?panělsko-portugalské, italské), je ?znovu ?íst návrhy shromá?dění, zachytit prvky shody, které se objevují“, a vypracovat kolegiální zprávy, které těm, kdo mají vypracovat kone?ný text, nazna?í ?prvky shody a prvky problematické“. V církvi, která naslouchá Duchu, je d?le?itý konsensus, není t?eba hledat a zd?razňovat nesouhlasný prvek. Je na nás teolozích, up?esnil dále otec Vitali, ?abychom rozpoznali typ konsensu, který ve shromá?dění dozrává, aby text odpovídal tomu, co bylo mezi ú?astníky sdíleno, a tomu, co Duch církvi nazna?uje“. Práce ?ty? jazykových skupin je p?íkladem synodálního stylu, zd?raznil, výsledkem spolupráce mezi teology, která za?ala v roce 2021 spolu se synodální cestou. Zatímco na p?edchozích synodách jednali teologové odděleně se synodním sekretariátem.

Prisco: kanonisté a návrhy synody

P. José San José Prisco jako ?len synodní kanonické komise p?ipomněl, ?e práce kanonist? na tomto shromá?dění je spole?nou prací s teology, ?zatímco v minulosti teologie a kanonické právo ?asto krá?ely po dvou paralelních liniích. Je naopak nutná komplementarita, spole?ná práce. Práce synody, pokra?oval otec Prisco, se týká ?p?edev?ím druhé knihy Kodexu kanonického práva, věnované Bo?ímu lidu“. Komise kanonist?, zd?raznil, se zrodila z pot?eby, která vze?la od ú?astník?: skupina odborník? na kanonické právo, která by doprovázela a hodnotila návrhy synody, ?identifikovala mo?nosti změn nebo nových norem, které by mohly zlep?it kanonické právo, a to jak latinské, tak východní“.

Csiszàr: ve fóru ?melodie synodality“

Pastorální teolo?ka Klára Antonia Csiszàr zd?raznila význam teologického p?ínosu fór, který se ?týká také poznání druhého a umo?ňuje modifikaci synodální kultury v církvi“. Loni na konci synodálních prací někdo poukázal na to, ?e ?teologii se nedostávalo tolik pozornosti“, ale na teologicko-pastora?ních fórech je podle Csiszárové ?dnes vidět, ?e teologie poznává svou roli v synodální církvi a dává sv?j p?íspěvek k synodálnímu stylu“. Jsou to setkání, která ?pomáhají regulovat základní melodii synodality, teologii Bo?ího lidu“. Proto?e teologická vědecká obec, uzav?ela, ?chce podporovat zrod synodální církve“.

Rush: odpovědi na hlásání evangelia v nových souvislostech

Australský teolog P. Ormond Rush na shromá?dění 2023 zajímavě poukázal na pojem ?ivé tradice: ??ivé zjevení nejsou jen statické pravdy, ale trvalý dialog mezi Bohem a lidstvem“. Ve své promluvě vysvětlil, ?e na tomto druhém zasedání vstupujeme ?do procesu ?ivé tradice církve, abychom aktualizovali poselství evangelia“. A zd?raznil, ?e teologie má za úkol pomáhat církvi p?iná?et Bo?í poselství v?em a zároveň naslouchat Sensus fidei ka?dého ?lověka. Církev dnes podle Rushe musí interpretovat ?znamení, podobenství a zp?sob, jakým se Je?í? vztahuje k 21. století. S pomocí teologie, ?také díky Druhému vatikánskému koncilu, který je pro nás stále světlem“. Umět ?íst znamení doby,“ uzav?el, “je zásadní pro nové pochopení Bo?í vize lidského ?ivota v dne?ní době. Je zapot?ebí nových odpovědí, aby církev mohla p?esvěd?ivě hlásat evangelium v nových souvislostech, v nich? ?ije“.

Doktrinální kompetence biskup? a konferencí

Mo?ná decentralizace doktrinálních kompetencí na biskupské konference, studium a schvalování změn kanonického práva a role teolog? byly hlavními tématy otázek noviná??. Don Vitali p?ipomněl, ?e ?i dokument pova?ovaný z hlediska mo?ného p?esunu doktrinálních funkcí“ z centra na periferii za nejrestriktivněj?í, ?tedy motu proprio Apostolos suos Jana Pavla II. z roku 1998, v ?ísle 21 skute?ně uvádí, ?e ?biskupové jsou autentickými u?iteli víry pro vě?ící, kte?í jsou jim svě?eni‘, a ur?uje jim konkrétní kompetence, jako je pé?e o vydávání katechism? pro jejich území, jistě po ?schválení Apo?tolským stolcem‘“. Ostatně i v Praedicate evangelium pape?e Franti?ka je v tomto smyslu významné ustanovení“. Italský teolog proto zopakoval, ?e ?biskupové sice nemohou vytvá?et dogmata, ale mohou se zabývat v?ím, co se týká nauky, p?i?em? je t?eba v?dy dbát na to, aby jednali ve spole?enství s pape?em“.

Aktualizace kanonických norem

San José Prisco upozornil, ?e z kanonického hlediska ?m??e dojít k některým novinkám“. Několik bod? - jako jsou pastora?ní rady nebo rady pro ekonomické zále?itosti ?i orgány, které p?edpokládají aktivní spolupráci mezi pastý?i, ?eholníky a laiky - ?na kterých shromá?dění na?lo shodu, budou pape?i p?edlo?eny v závěre?ném dokumentu a do?kají se aktualizace mo?ná ji? v létě p?í?tího roku“; zatímco u jiných ?bude vět?í opatrnost, proto?e budou vy?adovat dal?í konzultace“.

I kdy? v některých otázkách nedo?lo ke shodě, debata není uzav?ena

Bylo poukázáno na to, ?e existují otázky, které zejména z teologického hlediska pravděpodobně nebudou mít na této synodě definitivní odpovědi, jako nap?íklad otázky genderu nebo slu?by ?en. ?Na co se v?ak musíme v?dy dívat,“ vysvětlil otec Rush, “je schopnost získat konsenzus. Pokud ho v některých otázkách není, znamená to, ?e diskuse musí pokra?ovat, ne nutně, ?e je nav?dy uzav?ena“. Jeho slova zopakoval i Vitali, který zd?raznil, ?e ?synodální shromá?dění poskytuje horizontální ukazatele, které se právě prost?ednictvím konsensu vyjad?ují“, a upozornil, ?e ?autoritu a autoritativnost synody je t?eba odli?ovat od povinnosti teolog? svobodně bádat, co? by snad mohlo v budoucnu vést ke konsensu“.

Závěre?ný dokument srozumitelný v?em

To, co ?je u synodních otc? a matek velmi z?etelné a p?ítomné,“ p?ipomněl nakonec Ruffini, ?je pozornost věnovaná jazyku: v?ichni jsme si vědomi, ?e jsme povoláni k vypracování závěre?ného dokumentu, který musí být nejen doru?en pape?i, ale musí být srozumitelný celému Bo?ímu lidu. Kdy? Csiszár hovo?ila o své vlastní zku?enosti, upozornila na význam, který na synodě hraje teologie, a to i v rámci "výměny dar?" mezi západoevropskými a východoevropskými tradicemi a zku?enostmi. ?Zásadní je mít stále na paměti sensus fidei“, sna?it se 'p?eměnit nauku v praxi a ocenit roli doprovázení a obhájkyně lidské d?stojnosti, kterou církev m??e mít ve vztahu k Bo?ímu lidu'. V této souvislosti Rush - p?ipomínaje II. vatikánský koncil - znovu zd?raznil, ?e ?zjevení je trvalý dialog mezi Bohem a lidstvem“ a teologové ?mohou církvi pomáhat pokra?ovat v její ?ivé tradici“.