蜜桃交友

Lorena Leonardi a Roberto Paglialonga, Vatikán

Úterní dopolední zasedání synody, které se konalo 15. ?íjna ve vatikánské aule Pavla VI. za?alo vzpomínkou na brazilského básníka José Carlose de Sousu, bezdomovce, který ?il pod kolonádou na Svatopetrském náměstí a v srpnu zem?el. Jeho poh?eb v úterý v kapli Santa Monica ve Vatikánu celebrovali prefekt Dikasteria pro slu?bu lásky kardinál Konrad Krajewski a brazilský kardinál Leonardo Steiner.

Dr. Paolo Ruffini, prefekt Dikasteria pro komunikaci a p?edseda synodní komise pro informace, sdělil tuto zprávu během tiskového brífinku synody v Tiskové kancelá?i Svatého stolce.

P?ipomněl, ?e bezdomovci v minulosti pomáhalo dikasterium kardinála Krajewského a ?e byl známý tím, ?e ne?ádal turisty o peníze, ale ob?as o se?ity, do kterých mohl psát své básně.

Dále oznámil, ?e v úterý ve?er v 18:30 bude v Nové synodní aule promítán film Io Capitano, který re?íroval Matteo Garrone, za ú?asti některých herc?. Promítání je iniciativou Dikasteria pro kulturu a vzdělávání.

Dr. Ruffini dále informoval, ?e v pondělí odpoledne i v úterý je do práce malých pracovních skupin zapojeno 347 ú?astník?.

Prostory vztah? jako místa setkávání

Mezitím Sheila Piresová, tajemnice synodní komise pro informace, zd?raznila klí?ové body dopolední modlitby a meditace, kterou vedli benediktinská sestra Maria Ignazia Angelini a kardinál Hollerich.

Dr. Piresová p?ipomněla, ?e sestra Angeliniová se ve své meditaci zamě?ila na ?církevní ko?eny“, zd?raznila, ?e ?církev se musí vtělit do konkrétního kontextu“, a zamyslela se nad dynamikou evangelia.

Poznamenala, ?e prostory lidské interakce nabízejí p?íle?itosti k pro?ívání a hlásání evangelia.

Dynamická vize

Kardinál Hollerich ve své zprávě zd?raznil význam III. ?ásti Instrumentum laboris, věnované ?míst?m“.

Jak poznamenala Dr. Piresová, diskuse se soust?edila na misijní kontexty, zejména na města a megaměsta, v rámci dynamické, nikoli statické vize, která bere v úvahu také migraci.

P?i úvahách o územích, která krá?ejí spole?ně, a o poutech utvá?ejících jednotu církve kardinál Hollerich vyzval delegáty, aby zvá?ili reálné souvislosti, a varoval p?ed abstraktním univerzalismem.

Kardinál také poznamenal, ?e církev nelze chápat bez zako?enění v místě a kultu?e, a zd?raznil vzájemnou propojenost míst a kultur.

Výhled do budoucna: Pokra?ování cesty

Sestra Nirmala Alex Maria Nazareth, generální p?edstavená sester Apo?tolského Karmelu, ozna?ila synodu za ?jedine?nou zku?enost“, p?íle?itost zapojit se do jednání s p?edstaviteli církve po celém světě.

Meditace zvoleného kardinála Timothyho Radcliffa a sestry Marie Ignazie Angelini ozna?ila za ?inspirativní“.

P?i pohledu do budoucna sestra Nirmala zd?raznila pot?ebu navázat po návratu dom? kontakt s místními církvemi, ale ji? nyní nazna?ila, ?e cítí naději, a poznamenala, ?e po zahájení synodální cesty se nem??eme obrátit zpět, ale jít pouze vp?ed.

Církev zako?eněná v místě a kultu?e

Mezi ?e?níky na úterním tiskovém brífinku byl také kardinál Steiner, arcibiskup z brazilského Manausu.

Vyzdvihl zejména nové cesty, které vyplynuly ze synody, zejména to, jak ilustrují praktický význam synodality.

Kardinál poznamenal, ?e v Brazílii tento proces ji? probíhá, nebo? mnoho ?en a stálých jáhn? aktivně vede komunity v Amazonii. ?To, co zde pro?íváme, nám pomáhá je?tě více porozumět synodalitě v na?í místní církvi,“ ?ekl brazilský kardinál.

Zd?raznil, ?e interkulturalita a interreligiozita jsou klí?ové pro církev, která musí být zako?eněna ve svém prost?edí.

Role ?en v církvi v Brazílii

Kardinál Steiner poznamenal, ?e v rozsáhlé arcidiecézi Manaus, která se rozkládá na plo?e 90 000 km2 , hrají ?eny ji? více ne? 100 let klí?ovou roli vzhledem k absenci kně?í.

Poznamenal, ?e mnoho ?en vede komunity, slou?í v duchovních slu?bách a je hluboce zapojeno do charitativní práce a vězeňské slu?by.

Zd?raznil, ?e ?eny p?edstavují podstatný prvek církve, a dodal, ?e bez nich by církev nebyla stejná.

Pokud jde o diskutované téma jáhenek, kardinál Steiner p?ipustil, ?e mnoho ?en ve vzdálených komunitách ji? p?sobí de facto jako jáhenky.

Vyjád?il obdiv k jejich práci a navrhl, ?e obnovení ?enského diakonátu by mohlo odpovídat jeho historickému precedentu. ?Pro? neobnovit vysvěcený ?enský diakonát?“ zeptal se s tím, ?e tato role by mohla doplňovat roli mu?ských jáhn?.

Podle něj nejde o pohlaví, ale o povolání.

Ekologická krize v Brazílii

Ú?astníci synody diskutovali také o ekologické krizi v Brazílii, zejména v Amazonii, kde se kv?li měsíce trvajícímu suchu staly ?eky nesjízdnými a mnohé komunity se ocitly v izolaci.

Kardinál Steiner popsal situaci jako hrozivou, nedostatek vody postihuje i regiony mimo Amazonii. Vyjád?il politování nad dopady drancujícího rybolovu a zne?i?tění rtutí na k?ehký ekosystém regionu.

A?koli se synoda výslovně nezabývá otázkami ?ivotního prost?edí, kardinál Steiner zd?raznil, ?e postsynodální exhortace pape?e Franti?ka Querida Amazonia poskytuje rámec pro chápání ?ivotního prost?edí jako nedílné sou?ásti synodality.

?Synodalita, kterou pro?íváme, je sou?ástí na?eho poslání jako církve a v této cestě musíme pokra?ovat i po skon?ení synody,“ ?ekl.

Otázka kně?ského celibátu

V odpovědi na otázku týkající se celibátu kně?í, jednoho z nejdiskutovaněj?ích témat roku 2019 na zvlá?tní synodě pro panamský region, brazilský kardinál p?ipustil obtí?nost práce s pouhými 172 kně?ími pro tisíc komunit a pot?ebu prohloubit vztah mezi komunitou a slu?bou.

K tému? bodu kardinál-elekt Roberto Repole, arcibiskup z Turína, dodal, ?e ji? na synodálním shromá?dění díky p?ítomnosti biskup? východních církví ?existuje bohatství forem slu?by“.

Sv?j pohled na tuto problematiku nabídla také s. Nirmala, která se vyjád?ila, ?e v některých otázkách je v její zemi mo?ná pot?eba více ?asu.

Reflexe globální církve

Zvolený kardinál Repole hovo?il také o významu synodálního procesu pro svou vlastní diecézi.

Duchovní hloubka ú?astník? a rostoucí pocit sounále?itosti mezi nimi v něm zanechaly silný dojem.

Turínský arcibiskup zd?raznil, jak synoda odrá?í univerzální povahu církve, která zahrnuje hlasy z r?zných kultur a zároveň ?í?í evangelium.

V odpovědi na dotazy noviná?? se Dr. Ruffini dotkl také za?lenění osob se zdravotním posti?ením a uznal, ?e toto téma bylo v některých kruzích nastoleno a je v?em blízké.

?P?inejmen?ím v mé pracovní skupině,“ ?ekl, “se o tom diskutuje, v p?í?tích dnech uvidíme, zda se o tom bude jednat i na generální kongregaci. Ur?itě je to téma blízké srdci ka?dého z nás a lze pro to udělat více. Ale kdy? mluvíme o těch nejmen?ích, o těch na okraji spole?nosti, mluvíme také o lidech s posti?ením.“