蜜桃交友

Christopher Wells, Vatikán

Ú膷astníci synody navrhli více ne啪 tisíc 鈥瀖odi鈥� neboli pozm臎艌ovacích návrh暖 k takzvanému 鈥瀦áv臎re膷nému dokumentu鈥�, který bude znamenat konec práce generálního shromá啪d臎ní.

Více ne啪 900 zm臎n navrhly malé pracovní skupiny synody, p艡i膷em啪 ka啪dý návrh musel být schválen prostou v臎t拧inou. Skupina pov臎艡ená p艡ípravou záv臎re膷ného dokumentu obdr啪ela také asi 100 pozm臎艌ovacích návrh暖 od jednotlivc暖 na synod臎.

Pisatelská skupina nyní p艡ipravuje kone膷ný návrh dokumentu, který bude v sobotu dopoledne na synod臎 p艡e膷ten a odpoledne se o n臎m bude hlasovat.

Na st艡ede膷ním tiskovém brífinku v Tiskové kancelá艡i Svatého stolce Dr. Paolo Ruffini, p艡edseda synodní komise pro informace, informoval noviná艡e, 啪e 膷lenové synody budou nyní hlasovat o obnovení 艡ádné rady synody, která má za úkol p艡ipravit p艡í拧tí generální shromá啪d臎ní. Nov臎 zvolení 膷lenové se ujmou svých funkcí po skon膷ení sou膷asného shromá啪d臎ní.

Prohlá拧ení nového kardinála Timothyho Radcliffa

Dr. Ruffini rovn臎啪 informoval noviná艡e o prohlá拧ení zvoleného kardinála Timothyho Radcliffa týkající se odpov臎di kardinála Fridolina Ambonga na otázku b臎hem úterní tiskové konference.

S odkazem na projev kardinála-elekta Radcliffa, který byl p艡eti拧t臎n v L'Osservatore Romano, po啪ádal noviná艡 kardinála Ambonga, aby odpov臎d臎l na domn臎nku, 啪e za africkou reakcí na Fiducia supplicans stojí finan膷ní d暖vody. Kardinál Ambongo se zvoleného kardinála d暖razn臎 zastal a uvedl, 啪e mluvil se zvoleným kardinálem Radcliffem, který ho ujistil, 啪e nic takového nikdy nenazna膷il.

Ve st艡ede膷ním prohlá拧ení zvolený kardinál Radcliffe vysv臎tlil, 啪e jeho rozhovor s kardinálem Ambongem se netýkal p暖vodního projevu zve艡ejn臎ného v L'Osservatore Romano, ale 膷lánku Phila Lawlera, který vy拧el na internetových stránkách Catholic Culture.

鈥濴awlerovo 膷tení 膷lánku v Osservatore 拧patn臎 interpretovalo to, co jsem napsal,鈥� potvrdil zvolený kardinál Radcliffe. 鈥濶ikdy jsem nenapsal ani nenazna膷il, 啪e by postoje katolické církve v Africe byly ovlivn臎ny finan膷ními ohledy. Pouze jsem uznal, 啪e katolická církev v Africe je pod obrovským tlakem jiných nábo啪enství a církví, které jsou dob艡e financovány z vn臎j拧ích zdroj暖.鈥�

Zvolený kardinál Radcliffe své prohlá拧ení uzav艡el slovy, 啪e je 鈥瀡elmi vd臎膷ný kardinálu Ambongovi za jasnou obhajobu mého postoje鈥�.

Autorita a role biskup暖 v církvi

Po vystoupení Dr. Ruffiniho se slova ujali st艡ede膷ní hosté, po膷ínaje kardinálem Robertem Prevostem, OSA.

Prefekt dikasteria pro biskupy hovo艡il o roli a autorit臎 biskup暖 a biskupských konferencí, p艡i膷em啪 za膷al diskusí o procesu výb臎ru biskup暖. Dále zd暖raznil, 啪e biskupové nejsou 鈥瀞právci podnik暖鈥�, ale m臎li by být p艡edev拧ím pastý艡i, kte艡í krá膷ejí s Bo啪ím lidem sv臎艡eným do jejich pé膷e.

Kardinál Prevost upozornil na nap臎tí, které biskupové poci钮ují v souvislosti se svou rolí otc暖 a pastý艡暖, p艡i膷em啪 n臎kdy musí být také soudci a disciplinátory.

Kardinál opakovan臎 zd暖raznil, 啪e autorita biskupa je zalo啪ena na 鈥瀞lu啪b臎鈥�, a uvedl, 啪e je velmi d暖le啪ité zm臎nit dynamiku mocenských struktur v církvi zd暖razn臎ním pot艡eby slou啪it v拧em 膷len暖m diecéze. V této souvislosti vyzdvihl pot艡ebu, aby biskupové konzultovali a spolupracovali s kn臎啪ími, 艡eholníky a laiky, a také r暖zné synodální struktury, které ji啪 kanonické právo uznává.

Dále povzbudil biskupy, aby poznávali sv暖j lid a naslouchali mu.

Záv臎rem kardinál Prevost uvedl, 啪e je 鈥瀡elmi d暖le啪ité鈥�, aby biskupové oslovovali lidi na okraji spole膷nosti a ty, kte艡í se cítí vylou膷eni, a zvali je, aby se stali sou膷ástí církve.

Vyzdvihl refrén pape啪e Franti拧ka 鈥瀡拧ichni, v拧ichni, v拧ichni鈥�, co啪 znamená, 啪e v拧ichni musí být p艡ijati, a poznamenal, 啪e biskupové jsou zvlá拧t臎 povoláni k tomu, aby byli výrazem tohoto p艡ijetí a otev艡enosti.

Úloha kanonického práva v synodálním procesu

Dal拧í 艡e膷ník, profesorka Myriam Wijlensová, odbornice na synodu, se zabývala rolí kanonického práva s ohledem na synodalitu.

S odkazem na svou d艡ív臎j拧í p艡edná拧ku pou啪ila metaforu 鈥瀞tisknutí tla膷ítka reset鈥� a uvedla, 啪e jde o zm臎nu systému, v n臎m啪 pracujeme, aby se optimalizovaly pracovní podmínky pro konkrétní úkol.

Sou膷asná synoda je podle ní výzvou pape啪e, aby se církev 鈥瀙艡enastavila鈥� s ohledem na jednající subjekty s cílem optimalizovat misijní úkol církve.

To má ko艡eny v Druhém vatikánském koncilu a zahrnuje spole膷né rozli拧ování 膷len暖 církve, jak mohou s ohledem na r暖zná povolání, charismata atd. a v r暖zných kontextech, v nich啪 se nacházejí, p艡isp臎t k tomu, aby poslání církve bylo v臎rohodn臎j拧í a ú膷inn臎j拧í.

Profesor Wijlens také poznamenal 鈥瀡elkou d暖slednost鈥� Bo啪ího lidu, který trval na tom, 啪e transforma膷ní proces iniciovaný synodou musí být doprovázen kanonickými strukturami. Upozornila na výzvy k biskupským a církevním shromá啪d臎ním zahrnujícím celý Bo啪í lid na v拧ech úrovních církve, v膷etn臎 kontinentální úrovn臎, a také na výzvy k povinným pastora膷ním radám, které by podle ní m臎ly být posíleny.

Záv臎rem profesorka Wijlensová zd暖raznila význam odpov臎dnosti, transparentnosti a hodnocení a poznamenala, 啪e zneu啪ívání uvnit艡 církve má dopad na její d暖v臎ryhodnost.

Poznamenala, 啪e se zvy拧uje pov臎domí o tom, 啪e v拧ichni v臎艡ící jsou spolu provázáni a 啪e z toho vyplývá vzájemná odpov臎dnost za vzájemnou podporu. Dodala, 啪e toto uv臎dom臎ní nevyplývá ze spole膷enské, ale z hluboce teologické perspektivy.

Doktrinální autorita biskupských konferencí

Jako dal拧í vystoupil otec Gilles Routhier, teolog a odborník na ekleziologii a d臎jiny církve, který se zabýval otázkou doktrinální autority biskupských konferencí.

Poznamenal, 啪e tato otázka není nová, nebo钮 se jí od II. vatikánského koncilu zabývalo n臎kolik magisteriálních dokument暖.

Trval na d暖sledném popisu toho, co se tímto pojmem rozumí, a zd暖raznil, 啪e biskupské konference nemají pravomoc navrhovat nová dogmata, ale musí jednat ve spole膷enství s celou církví a s pape啪em.

Konkrétn臎 hovo艡il o kompetenci biskupských konferencí u膷it spole膷nou víru církve zp暖sobem, který odpovídá pot艡ebám konkrétního lidu - tedy neponechávat u膷ení jako abstraktní ideu, ale aplikovat církevní nauku na pot艡eby a výzvy, kterým jejich lid 膷elí.

Východní katolické církve a synoda

Na záv臎r promluvil otec Khalil Alwan, ML, sv臎dek synodálního procesu z maronitské církve, o r暖zných východních katolických církvích.

Na úvod upozornil na novinku sou膷asné synody, která z iniciativy pape啪e Franti拧ka p艡izvala k ú膷asti na ní jako 膷leny s plným hlasovacím právem i osoby, které nejsou biskupy - kn臎ze, jáhny, 艡eholníky a 艡eholnice, laiky a lai膷ky. To je podle n臎j laiky velmi oce艌ováno a umo啪艌uje tomuto shromá啪d臎ní 鈥瀊ýt nejlep拧ím vyjád艡ením sensus fidei univerzální církve鈥�.

Otec Alwan dále hovo艡il o východních katolických církvích, které nejsou pouhými místními církvemi, ale apo拧tolskými a patriarchálními církvemi s vlastní jurisdikcí, tradicemi a d臎dictvím.

Východní katolíci, 艡ekl, cestují za hranice své vlasti jako migranti po celém sv臎t臎 a p艡iná拧ejí konsensus svých církví, které 膷asto trpí r暖znými útrapami, v膷etn臎 válek.

Východní katolíci rozptýlení po celém sv臎t臎 nesou 鈥瀊olest lidu鈥� a zárove艌 z暖stávají p艡ipoutáni k zemím svého p暖vodu. 膶asto jsou poznamenáni 鈥瀖u膷ednictvím鈥�, p艡esto si uchovávají nad臎ji na vzk艡í拧ení.

Otec Alwan uvedl, 啪e b臎hem této synody východní katolíci zakusili bohatství jednoty církve, která je v拧ak rozmanitá. 鈥濪íky rozli拧ování v Duchu svatém,鈥� 艡ekl, 鈥渏sme u druhých nalezli soucit, porozum臎ní a nad臎ji.鈥�

Vyzdvihl význam 鈥瀟kaní vztah暖 a budování most暖 dialogu鈥� zam臎艡eného na vzájemné porozum臎ní a spolupráci pro spole膷né dobro.

Upozornil také na konkrétní projevy solidarity, v膷etn臎 dopisu pape啪e Franti拧ka katolík暖m Blízkého východu a výzvy ke dni modliteb a p暖stu za ukon膷ení 鈥瀔rutostí鈥� války ve Svaté zemi, jako啪 i kanonizace jedenácti mu膷edník暖 z Dama拧ku b臎hem m拧e svaté v ned臎li 20. 艡íjna.

Nakonec, poté co se p艡ipojil k výzv臎 mezinárodnímu spole膷enství a Rad臎 bezpe膷nosti OSN k ukon膷ení války ve Svaté zemi, otec Alwan zd暖raznil, 啪e k艡es钮anská nad臎je není pouhým povrchním optimismem.

K艡í啪, 艡ekl, není posledním slovem. B暖h p艡ipravil cestu 啪ivota i v utrpení, 鈥瀌ává nám nad臎ji jít dál, nad臎ji na mírovou budoucnost na Blízkém východ臎, i kdy啪 se zdá být vzdálená鈥�.