蜜桃交友

Christopher Wells, Vatikán

Ú?astníci synody navrhli více ne? tisíc ?modi“ neboli pozměňovacích návrh? k takzvanému ?závěre?nému dokumentu“, který bude znamenat konec práce generálního shromá?dění.

Více ne? 900 změn navrhly malé pracovní skupiny synody, p?i?em? ka?dý návrh musel být schválen prostou vět?inou. Skupina pově?ená p?ípravou závěre?ného dokumentu obdr?ela také asi 100 pozměňovacích návrh? od jednotlivc? na synodě.

Pisatelská skupina nyní p?ipravuje kone?ný návrh dokumentu, který bude v sobotu dopoledne na synodě p?e?ten a odpoledne se o něm bude hlasovat.

Na st?ede?ním tiskovém brífinku v Tiskové kancelá?i Svatého stolce Dr. Paolo Ruffini, p?edseda synodní komise pro informace, informoval noviná?e, ?e ?lenové synody budou nyní hlasovat o obnovení ?ádné rady synody, která má za úkol p?ipravit p?í?tí generální shromá?dění. Nově zvolení ?lenové se ujmou svých funkcí po skon?ení sou?asného shromá?dění.

Prohlá?ení nového kardinála Timothyho Radcliffa

Dr. Ruffini rovně? informoval noviná?e o prohlá?ení zvoleného kardinála Timothyho Radcliffa týkající se odpovědi kardinála Fridolina Ambonga na otázku během úterní tiskové konference.

S odkazem na projev kardinála-elekta Radcliffa, který byl p?eti?těn v L'Osservatore Romano, po?ádal noviná? kardinála Ambonga, aby odpověděl na domněnku, ?e za africkou reakcí na Fiducia supplicans stojí finan?ní d?vody. Kardinál Ambongo se zvoleného kardinála d?razně zastal a uvedl, ?e mluvil se zvoleným kardinálem Radcliffem, který ho ujistil, ?e nic takového nikdy nenazna?il.

Ve st?ede?ním prohlá?ení zvolený kardinál Radcliffe vysvětlil, ?e jeho rozhovor s kardinálem Ambongem se netýkal p?vodního projevu zve?ejněného v L'Osservatore Romano, ale ?lánku Phila Lawlera, který vy?el na internetových stránkách Catholic Culture.

?Lawlerovo ?tení ?lánku v Osservatore ?patně interpretovalo to, co jsem napsal,“ potvrdil zvolený kardinál Radcliffe. ?Nikdy jsem nenapsal ani nenazna?il, ?e by postoje katolické církve v Africe byly ovlivněny finan?ními ohledy. Pouze jsem uznal, ?e katolická církev v Africe je pod obrovským tlakem jiných nábo?enství a církví, které jsou dob?e financovány z vněj?ích zdroj?.“

Zvolený kardinál Radcliffe své prohlá?ení uzav?el slovy, ?e je ?velmi vdě?ný kardinálu Ambongovi za jasnou obhajobu mého postoje“.

Autorita a role biskup? v církvi

Po vystoupení Dr. Ruffiniho se slova ujali st?ede?ní hosté, po?ínaje kardinálem Robertem Prevostem, OSA.

Prefekt dikasteria pro biskupy hovo?il o roli a autoritě biskup? a biskupských konferencí, p?i?em? za?al diskusí o procesu výběru biskup?. Dále zd?raznil, ?e biskupové nejsou ?správci podnik?“, ale měli by být p?edev?ím pastý?i, kte?í krá?ejí s Bo?ím lidem svě?eným do jejich pé?e.

Kardinál Prevost upozornil na napětí, které biskupové poci?ují v souvislosti se svou rolí otc? a pastý??, p?i?em? někdy musí být také soudci a disciplinátory.

Kardinál opakovaně zd?raznil, ?e autorita biskupa je zalo?ena na ?slu?bě“, a uvedl, ?e je velmi d?le?ité změnit dynamiku mocenských struktur v církvi zd?razněním pot?eby slou?it v?em ?len?m diecéze. V této souvislosti vyzdvihl pot?ebu, aby biskupové konzultovali a spolupracovali s kně?ími, ?eholníky a laiky, a také r?zné synodální struktury, které ji? kanonické právo uznává.

Dále povzbudil biskupy, aby poznávali sv?j lid a naslouchali mu.

Závěrem kardinál Prevost uvedl, ?e je ?velmi d?le?ité“, aby biskupové oslovovali lidi na okraji spole?nosti a ty, kte?í se cítí vylou?eni, a zvali je, aby se stali sou?ástí církve.

Vyzdvihl refrén pape?e Franti?ka ?v?ichni, v?ichni, v?ichni“, co? znamená, ?e v?ichni musí být p?ijati, a poznamenal, ?e biskupové jsou zvlá?tě povoláni k tomu, aby byli výrazem tohoto p?ijetí a otev?enosti.

Úloha kanonického práva v synodálním procesu

Dal?í ?e?ník, profesorka Myriam Wijlensová, odbornice na synodu, se zabývala rolí kanonického práva s ohledem na synodalitu.

S odkazem na svou d?ívěj?í p?edná?ku pou?ila metaforu ?stisknutí tla?ítka reset“ a uvedla, ?e jde o změnu systému, v něm? pracujeme, aby se optimalizovaly pracovní podmínky pro konkrétní úkol.

Sou?asná synoda je podle ní výzvou pape?e, aby se církev ?p?enastavila“ s ohledem na jednající subjekty s cílem optimalizovat misijní úkol církve.

To má ko?eny v Druhém vatikánském koncilu a zahrnuje spole?né rozli?ování ?len? církve, jak mohou s ohledem na r?zná povolání, charismata atd. a v r?zných kontextech, v nich? se nacházejí, p?ispět k tomu, aby poslání církve bylo věrohodněj?í a ú?inněj?í.

Profesor Wijlens také poznamenal ?velkou d?slednost“ Bo?ího lidu, který trval na tom, ?e transforma?ní proces iniciovaný synodou musí být doprovázen kanonickými strukturami. Upozornila na výzvy k biskupským a církevním shromá?děním zahrnujícím celý Bo?í lid na v?ech úrovních církve, v?etně kontinentální úrovně, a také na výzvy k povinným pastora?ním radám, které by podle ní měly být posíleny.

Závěrem profesorka Wijlensová zd?raznila význam odpovědnosti, transparentnosti a hodnocení a poznamenala, ?e zneu?ívání uvnit? církve má dopad na její d?věryhodnost.

Poznamenala, ?e se zvy?uje povědomí o tom, ?e v?ichni vě?ící jsou spolu provázáni a ?e z toho vyplývá vzájemná odpovědnost za vzájemnou podporu. Dodala, ?e toto uvědomění nevyplývá ze spole?enské, ale z hluboce teologické perspektivy.

Doktrinální autorita biskupských konferencí

Jako dal?í vystoupil otec Gilles Routhier, teolog a odborník na ekleziologii a dějiny církve, který se zabýval otázkou doktrinální autority biskupských konferencí.

Poznamenal, ?e tato otázka není nová, nebo? se jí od II. vatikánského koncilu zabývalo několik magisteriálních dokument?.

Trval na d?sledném popisu toho, co se tímto pojmem rozumí, a zd?raznil, ?e biskupské konference nemají pravomoc navrhovat nová dogmata, ale musí jednat ve spole?enství s celou církví a s pape?em.

Konkrétně hovo?il o kompetenci biskupských konferencí u?it spole?nou víru církve zp?sobem, který odpovídá pot?ebám konkrétního lidu - tedy neponechávat u?ení jako abstraktní ideu, ale aplikovat církevní nauku na pot?eby a výzvy, kterým jejich lid ?elí.

Východní katolické církve a synoda

Na závěr promluvil otec Khalil Alwan, ML, svědek synodálního procesu z maronitské církve, o r?zných východních katolických církvích.

Na úvod upozornil na novinku sou?asné synody, která z iniciativy pape?e Franti?ka p?izvala k ú?asti na ní jako ?leny s plným hlasovacím právem i osoby, které nejsou biskupy - kněze, jáhny, ?eholníky a ?eholnice, laiky a lai?ky. To je podle něj laiky velmi oceňováno a umo?ňuje tomuto shromá?dění ?být nejlep?ím vyjád?ením sensus fidei univerzální církve“.

Otec Alwan dále hovo?il o východních katolických církvích, které nejsou pouhými místními církvemi, ale apo?tolskými a patriarchálními církvemi s vlastní jurisdikcí, tradicemi a dědictvím.

Východní katolíci, ?ekl, cestují za hranice své vlasti jako migranti po celém světě a p?iná?ejí konsensus svých církví, které ?asto trpí r?znými útrapami, v?etně válek.

Východní katolíci rozptýlení po celém světě nesou ?bolest lidu“ a zároveň z?stávají p?ipoutáni k zemím svého p?vodu. ?asto jsou poznamenáni ?mu?ednictvím“, p?esto si uchovávají naději na vzk?í?ení.

Otec Alwan uvedl, ?e během této synody východní katolíci zakusili bohatství jednoty církve, která je v?ak rozmanitá. ?Díky rozli?ování v Duchu svatém,“ ?ekl, “jsme u druhých nalezli soucit, porozumění a naději.“

Vyzdvihl význam ?tkaní vztah? a budování most? dialogu“ zamě?eného na vzájemné porozumění a spolupráci pro spole?né dobro.

Upozornil také na konkrétní projevy solidarity, v?etně dopisu pape?e Franti?ka katolík?m Blízkého východu a výzvy ke dni modliteb a p?stu za ukon?ení ?krutostí“ války ve Svaté zemi, jako? i kanonizace jedenácti mu?edník? z Dama?ku během m?e svaté v neděli 20. ?íjna.

Nakonec, poté co se p?ipojil k výzvě mezinárodnímu spole?enství a Radě bezpe?nosti OSN k ukon?ení války ve Svaté zemi, otec Alwan zd?raznil, ?e k?es?anská naděje není pouhým povrchním optimismem.

K?í?, ?ekl, není posledním slovem. B?h p?ipravil cestu ?ivota i v utrpení, ?dává nám naději jít dál, naději na mírovou budoucnost na Blízkém východě, i kdy? se zdá být vzdálená“.