Synoda v modlitbě a dialogu o návrhu závěre?ného dokumentu
Lorena Leonardi a Edoardo Giribaldi - Vatikán
Na synodě nade?la hodina rozli?ování ohledně závěre?ného dokumentu s p?edstavením ?mod?“, pozměňovacích návrh? k textu, ale v?dy s ohledem na dění ve světě a s vy??ením ?rozhodného a jasného ne“ válce. Takový byl smysl práce v Aule Pavla VI. dne 22. ?íjna, jak zaznělo na brífinku pro noviná?e v Tiskovém st?edisku Svatého stolce. Dění v sále p?edstavili Paolo Ruffini, prefekt Dikasteria pro komunikaci a p?edseda Komise pro informace, a Sheila Piresová, sekretá?ka této komise.
Vypracování ?mod?“
?Několik následujících hodin, 22. ?íjna odpoledne a 23. ?íjna dopoledne, bude věnováno vypracování ?尘辞诲?‘ men?ími kruhy k návrhu závěre?ného dokumentu,“ uvedl Ruffini a informoval, ?e ?na konci dopoledne zvlá?tní sekretá? otec Giacomo Costa podrobně vysvětlil modality této nové fáze práce. Zejména ?mody“, p?ipomněl Ruffini, ?jsou konkrétní návrhy na úpravy, mohou mít charakter vy?azení, doplnění, nahrazení“. Kromě toho ?existují kolektivní ?mody‘ a individuální ?mody‘. Kolektivní 'mody' jsou p?ijímány v jazykových skupinách. Ka?dý ?len je vyzván, aby p?edlo?il své vlastní návrhy. O ka?dém 'modu' se hlasuje zvlá??. Vy?aduje se alespoň nadpolovi?ní vět?ina (50+1) a hlasovat mohou pouze ?lenové. Cílem je dospět ke kolektivním ?mod?m“, které vyjad?ují rozli?ovací schopnost skupiny. Dále pokra?oval: ?Kolektivní ?mody‘ musí být dodány do konce zít?ej?ího dopoledne. Ka?dý ?len m??e také zaslat individuální 'mody' generálnímu sekretariátu synody“. Ty kolektivní ?mají vět?í váhu“, dodal.
P?eklady závěre?ného dokumentu do ukrajin?tiny a ?ín?tiny
Závěrem Ruffini upozornil, ??e návrh Závěre?ného dokumentu byl napsán v ital?tině jako oficiálním jazyce, ale byl p?elo?en do co největ?ího po?tu jazyk? neoficiálními p?eklady. To v?e bylo u?iněno proto, aby se usnadnilo rozli?ování jednotlivých ?len?. Z jazyk?, do nich? byl text p?elo?en, bych upozornil na ukrajin?tinu a ?ín?tinu. Druhý jmenovaný p?eklad velmi ocenili dva ?ín?tí biskupové p?ítomní na synodě“.
Výzva mladých lidí: ?chceme jít s vámi“
Na úterním dopoledním jednání dne 22. ?íjna, jak informovala Piresová na brífinku, bylo v sále p?ítomno 343 lidí spolu s pape?em Franti?kem. Poté, co ?v?era proběhly men?í krou?ky“ po p?edstavení návrhu závěre?ného dokumentu, ?dnes ráno se v?echny volné projevy zamě?ily na návrh dokumentu. Text byl oceněn pro svou vyvá?enost, hloubku, hutnost a zároveň byly p?edlo?eny návrhy“. ?Zaznělo 40 vystoupení k r?zným témat?m souvisejícím se synodalitou, která byla dosud ?e?ena,“ informovala Piresová. ?Mezi nimi bylo i téma mladých lidí: s prosbou jednoho z nejmlad?ích ?len? synody, který zahájil výzvu k synodním otc?m a matkám s ohledem na posynodální období: ?Prosím, nenechávejte mladé lidi stranou, ale jděte s námi, my chceme jít s vámi“.
R?zné role v církvi
?V dal?ích vystoupeních,“ informovala Piresová, “se hovo?ilo o úloze ?en v církvi a znovu se potvrdil jejich zásadní význam, dále o úloze laik?, biskupských konferencí, kně?í, zasvěceného ?ivota a malých k?es?anských spole?enství. Sekretá?ka komise pro informace na závěr zd?raznila, ?e ?aktuálnost se dnes ráno v synodním sále znovu objevila, a to s výzvou církvi, aby znovu vyslovila ?rozhodné a jasné ne‘ proti válce: Musíme i nadále ?ádat a prosit o ukon?ení těchto konflikt?, zaznělo v sále, jinak u? nebude na?ivu ?lověk, který by mohl ?íst tento dokument.
P?edstava nového zp?sobu bytí spole?enství
?Nebyli jsme svoláni, abychom ?e?ili konkrétní problémy, ale abychom si p?edstavili nový zp?sob bytí církve. Synoda se neodchýlila od cíle, který si vyty?ila, a polo?ila základ: z něj vyjít, vrátit se ka?dý do svého domova, stejně jako v univerzální církvi, a do tohoto ducha synodality uplatnit na ka?dý problém, který se objeví“. Takto zahájil sv?j projev kardinál Fridolin Ambongo Besungu, arcibiskup z Kinshasy v Kon?ské demokratické republice. Jen několik dní p?ed ukon?ením synodního shromá?dění kardinál vyjád?il uspokojení: ?Na?e země je stále pova?ována za misijní zemi, na?e církev byla donedávna misijní a musí se p?izp?sobit realitě sociokulturního kontextu,“ ?ekl, tak?e ?svolání synody bylo uchopeno jako kairós“, p?íle?itost ?spole?ně se podívat, jak si p?edstavit nový zp?sob bytí církve“. Nyní, kdy? jsme si tento zp?sob osvojili, se doma,“ ujistil p?edseda Sympozia biskupských konferencí Afriky a Madagaskaru, “pokusíme spole?ně s na?imi africkými bratry a sestrami vstoupit do této nové dynamiky, jak být katolickou církví jinak.
Afrika, úrodná p?da pro synodalitu
O africkém p?íspěvku k synodě, po?ínaje komunitami na nejni??í úrovni a katechisty, informoval Mons. Andrew Nkea Fuanya, arcibiskup z kamerunské Bamendy. Synodalita je ?eschatologickým znamením pro nás v?echny, kte?í p?icházíme z r?zných ?ástí světa s r?znými p?edstavami: naplnilo se to, co ?ekl Izajá?: lev, medvěd a tele budou spolu. V?ichni se m??eme vrátit nejen jako lidé, kte?í pasivně p?ijali synodalitu, ale jako aktivní vyslanci, co? je podle mě skute?ně budoucnost“. V africkém kontextu, kde ?jsou kostely plné“, je problém ?jak je takové udr?et“, zd?raznil, ?a my to uděláme prost?ednictvím synodality“. Kamerunský biskup dále vyzdvihl zásadní roli, kterou hrají katechisté, zejména ?eny, jich? je asi polovina: ?Afrika je pro synodalitu zvlá?tním místem, je tak úrodná,“ ?e se nám, jak uzav?el, ?v malých spole?enstvích da?í pokojně ?e?it problémy“.
Nově inkulturovat katolictví v době postsekularizace
Kdy? essenský biskup Mons. Franz-Josef Overbeck mluvil o situaci v Německu, zd?raznil, ?e je t?eba katolickou církev znovu inkulturovat. ?Po mnoha letech, kdy byl ?lověk bu? katolíkem, nebo protestantem, je nyní z témě? 84 milion? obyvatel polovina bez víry, bez nábo?enství a také bez p?edstavy o tom, kdo je B?h,“ ?ekl, “zatímco druhá polovina je témě? rovnoměrně rozdělena mezi katolíky a protestanty, p?i?em? jsou zde p?ítomny více ne? ?ty?i miliony muslim?. P?esto?e fungují nová malá spole?enství, je t?eba ?nově evangelizovat“ a zároveň ?dát novou odpově? na otázku role ?en v církvi“. V tomto stavu postsekularizace, kdy církev ?ije ?v napětí mezi strukturou na jedné straně a novou spiritualitou na straně druhé“, je synodalita ?probuzením, ve kterém ?ijeme ji? několik let“, pokra?oval německý biskup a dodal, ?e synodální p?ístup byl ji? vyvinut po skandálu se zneu?íváním v Německu.
Asie, ?ivá víra v dialogu
Otec Clarence Sandanaraj Davedassan, ?editel Katolického výzkumného centra v malajsijském Kuala Lumpuru, hovo?il o zku?enosti s pro?íváním synodality ad intra v církvi a ad extra s ostatními. ?Kromě Filipín a Východního Timoru,“ vysvětlil, “je Asie oblastí, kde jsou katolíci men?inou. Je pravda, ?e víra je zde velmi ?ivá, ale to neznamená, ?e zde není p?ítomna sekularizace a dal?í problémy“. Jestli?e se zdá, pokra?oval, ?e ?ve?ejný prostor pro vyjád?ení víry se na mnoha místech stále zmen?uje, a to i kv?li politickému a nábo?enskému extremismu, je t?eba v takovém kontextu hledat harmonii zapojením do dialogu“. Ten ?není volbou“, ale spí?e ?otázkou p?e?ití“. Není to novinka, ale nutnost, a je sou?ástí zku?enosti, kterou denně pro?íváme v rámci pluralitní kultury,“ konstatoval. Synodalita je ?základem toho v?eho“, co se ?ije v?ude, po?ínaje rodinou, a nadále p?iná?í ovoce. Výzva v Asii se tedy týká zp?sobu, jakým se dělá teologie ?z perspektivy ?ivota s druhými“, a týká se evangelizace ?tam, kde víru nelze vyjád?it ve?ejně“. Nakonec je?tě zmínka o fenoménu migrace, který p?iměl mnoho Asiat? ?ít v jiných ?ástech světa: ?Jsou to noví misioná?i, proto?e kdy? odcházejí, nehledají jen výdělek, ale berou si s sebou svou víru, a vím,“ uzav?el kněz, ??e na mnoha místech světa o?ivují církve a p?ispívají k udr?ování víry p?i ?ivotě.“
Otázky noviná?? na hosty brífinku
Během obvyklého prostoru pro dotazy noviná?? v sále monsignor Overbeck zopakoval d?le?itost pochopení role ?en v církvi v souvislosti s ?problémem nedostatku kně?í a toho, kdo bude vykonávat pastora?ní práci“. Dal?í téma, tedy p?iblí?ení mladých lidí k liturgii, m??e podle německého biskupa ?erpat inspiraci v hudbě a umění a v jejich mo?ném p?ínosu pro liturgii. Je?tě k tématu role ?en v církvi a mo?ného otev?ení se diakonátu kardinál Ambongo Besungu uvedl, ?e africké církevní komunity se takové mo?nosti nebrání. Podle kardinála je v?ak t?eba postavu jáhna více up?esnit: ?Na po?átku to byla slu?ba komunitě“, která ?nemá nic spole?ného s kně?stvím. Nebyla to její první fáze, tak?e byla otev?ena i ?enám“. Postupem ?asu se v?ak toto pojetí změnilo a diakonát je dnes ?pova?ován za první stupeň kně?ství“.
Problematika Lgbtqia+
Na otázku týkající se pokroku v otázkách týkajících se komunity Lgbtqia+ monsignor Overbeck upozornil na ?mnoho probíhajících vyjasňování“ prováděných v kontextu obrovské kulturní rozmanitosti. Dal?í otázka pak smě?ovala k my?lenkám teologa Timothyho Radcliffa, které byly v dubnu zve?ejněny v ?asopise The Tablet, p?elo?eny do ital?tiny v ?ervencovém ?ísle ?asopisu Vita e pensiero a 12. ?íjna p?eti?těny v L'Osservatore Romano, v nich? popsal ?silný tlak ze strany evangelikál? za americké peníze, ze strany ruských pravoslavných za ruské peníze a ze strany muslim? za peníze bohatých zemí Perského zálivu“, jemu? jsou údajně vystaveni ?afri?tí biskupové“. ?V tom, co bylo napsáno, otce Radcliffa v?bec nepoznávám,“ ?ekl kardinál Ambongo Besungu s odkazem na setkání, na něm? teolog ?ekl, ?e je ??okován‘ zve?ejněním “věcí tohoto druhu, které jsou mu p?ipisovány. Otec Radcliffe to nikdy ne?ekl,“ zopakoval africký kardinál.
Jazykové obtí?e a slu?ba ?enám
Problematika role ?en v církvi byla p?edmětem dal?ích dvou otázek. Overbeck poukázal na to, ?e v jeho diecézi jsou vzhledem k p?ítomnosti kně?í, kte?í pocházejí z jiných zemí a neumějí německy, ?eny pově?eny ?kázáním“ a někdy také vedením ?bohoslu?eb s dětmi“. Mons. Fuanya zase odhalil p?ípady některých církevních spole?enství v Kamerunu, kde ?misie, které pak tvo?í farnosti“, nemají ka?dou neděli k dispozici kněze kv?li velkým dojezdovým vzdálenostem. V těchto místech je ?katecheze v rukou samotné komunity“, stejně jako p?íprava na svátosti, která je svě?ena katechist?m nebo katechistkám. Udělování svátostí v?ak z?stává, jak zopakoval bamendský arcibiskup, výhradním právem kně?í.
Mo?né blaho?e?ení krále Baudouina
V souvislosti s otev?eností, kterou pape? Franti?ek během své apo?tolské cesty do Belgie projevil ohledně mo?ného blaho?e?ení krále Baudouina, byl nakonec kardinál Ambongo Besungu po?ádán o vyjád?ení s odkazem na obvinění, ?e tento belgický panovník je zodpovědný za zabití kon?ského premiéra Lumumby 17. ledna 1961. ?Z?stáváme otev?ení,“ vyjád?il kardinál postoj, ?pro nás to byl politik, který byl vě?ící‘ a který měl ?velkou odvahu‘. Pokud bude dokumentace fungovat a budou ho chtít p?edlo?it ke kanonizaci, budeme souhlasit“. Africký kardinál v?ak dodal, kdy? hovo?il o ??erné skvrně“, ?e ?neznáme v?echny d?sledky jeho ?ivota“.
