蜜桃交友

Andrea Tornielli

Boj proti zneu啪ívání je v církvi stálým problémem, zejména v posledních letech. Toto téma se objevilo i v aule, kde zasedá synoda, a je nadále sledováno médii. Hovo艡ili jsme o n臎m s arcibiskupem Filippem Iannonem, prefektem Dikasteria pro legislativní texty, aby nám p艡iblí啪il n臎které aspekty týkající se uplat艌ovaných postup暖.

M暖啪ete 艡íci, jak jsme na tom s platnými zákony? Jsou ú膷inné?

Tato otázka je jist臎 v centru pozornosti celé církve, jak pape啪 neustále opakuje, a proto nemohla ur膷itým zp暖sobem nevstoupit do intervencí 膷len暖 synody. Kanonické právo pro potla膷ování a trestání trestných 膷in暖 zneu啪ívání nezletilých a zranitelných dosp臎lých bylo v posledních letech novelizováno s ohledem na zku拧enosti nashromá啪d臎né v uplynulých letech, na r暖zné podn臎ty, které p艡i拧ly od místních církví a od lidí zapojených na r暖zných úrovních do potla膷ování tohoto fenoménu, a p艡edev拧ím na setkání p艡edsed暖 biskupských konferencí z celého sv臎ta s hlavami 艡ímské kurie, které si p艡ál pape啪 Franti拧ek a které se konalo ve Vatikánu v únoru 2019. Do拧lo k revizi kanonického trestního práva, bylo promulgováno nové motu proprio , které zavádí 鈥瀗a univerzální úrovni postupy zam臎艡ené na prevenci a potírání t臎chto zlo膷in暖, které zrazují d暖v臎ru v臎艡ících鈥�, byly revidovány 蝉尘臎谤苍颈肠e (Normy), jimi啪 se 艡ídí Dikasterium pro nauku víry p艡i posuzování jemu vyhrazených zlo膷in暖. Ve v拧ech normativních textech se do centra perspektivy více dostává dobro osob, jejich啪 d暖stojnost je poru拧ena, a v暖le vést 鈥瀞pravedlivý鈥� proces p艡i respektování základních princip暖 právního systému. Mimo jiné byla zakotvena povinnost kn臎啪í a zasv臎cených osob hlásit církevním orgán暖m, pokud se dozv臎dí o mo啪ném zneu啪ití. Pokud jde o ú膷innost 蝉尘臎谤苍颈肠, je obtí啪né vyslovit celkový soud, proto啪e by bylo t艡eba znát v拧echny údaje k tomuto tématu. Na základ臎 svých osobních zku拧eností bych 艡ekl, 啪e jsou ú膷inné. V ka啪dém p艡ípad臎 bych rád p艡ipomn臎l slova pape啪e Franti拧ka: 鈥濸艡esto啪e ji啪 bylo tolik vykonáno, musíme se i nadále u膷it z trpkých lekcí minulosti, abychom mohli s nad臎jí hled臎t do budoucnosti.鈥�.

Je kn臎z propu拧t臎ný z duchovního stavu exkomunikován?

Ne! Kanonická tradice zná dva druhy trest暖, které se vztahují na v拧echny v臎艡ící, kleriky i laiky: cenzuru a tresty od膷i艌ující. Z od膷i艌ujících trest暖, které se vztahují na klerika (jáhna, kn臎ze a biskupa), je nejzáva啪n臎j拧ím a dokonce trvalým trestem propu拧t臎ní z duchovního stavu. Uplat艌uje se, jak lze snadno odvodit, v p艡ípad臎 zvlá拧钮 záva啪ných provin臎ní. Zjednodu拧en臎 艡e膷eno, kn臎z propu拧t臎ný z duchovního stavu není exkomunikován, ale nem暖啪e nadále vykonávat posvátnou slu啪bu, zatímco za spln臎ní podmínek v拧ech ostatních v臎艡ících m暖啪e p艡ijímat svátosti.

M暖啪ete vysv臎tlit, jak probíhá p艡ípadné prominutí exkomunikace? Existují k tomu n臎jaké rychlé postupy? Kterých subjekt暖 se to týká?

Exkomunikace, kterou kanonické právo po膷ítá mezi cenzury, je trest, jím啪 je pok艡t臎ný - který se dopustil provin臎ní (mezi nimi: znesv臎cení eucharistie, hereze, schizma, potrat, poru拧ení zpov臎dního tajemství kn臎zem) a je zatvrzelý - zbaven ur膷itých duchovních dober, dokud nep艡estane setrvávat v tomto stavu a nedostane rozh艡e拧ení. Duchovní dobra, resp. k nim p艡ipojené statky, o které m暖啪e být trestem p艡ipraven, jsou ty, které jsou nezbytné pro k艡es钮anský 啪ivot, tedy p艡edev拧ím svátosti. Exkomunikace má ryze 鈥瀕é膷ebný鈥� ú膷el, tj. je zam臎艡ena na uzdravení, na duchovní pé膷i o posti啪eného, aby kajícníci mohli op臎t p艡ijímat dobra, kterých byli zbaveni (salus animarum suprema lex in Ecclesia - spása du拧í je nejvy拧拧ím zákonem v církvi). V d暖sledku toho musí pro získání odpu拧t臎ní prokázat, 啪e tohoto ú膷elu bylo dosa啪eno. Neexistují 啪ádné p艡edem stanovené lh暖ty. Nezbytným po啪adavkem tedy je, aby doty膷ná osoba 膷inu skute膷n臎 litovala a zp暖sobené pohor拧ení a 拧kodu p艡im臎艡en臎 nahradila, nebo alespo艌 vá啪n臎 p艡islíbila, 啪e takovou nápravu u膷iní. Je z艡ejmé, 啪e posouzení této okolnosti musí být provedeno orgánem, na n臎m啪 závisí prominutí trestu, v pastora膷ním duchu, s p艡ihlédnutím k dobrým dispozicím subjektu a ke spole膷enskému dopadu, který by takové rozhodnutí mohlo mít.

Mohl byste vysv臎tlit rozdíl mezi exkomunikací a takzvanými 鈥瀘d膷i艌ujícími tresty鈥�?

Krom臎 cenzur, o nich啪 jsme se zmínili, kanonická tradice zná a stanoví je拧t臎 dal拧í typ trestu, tzv. tresty od膷i艌ující, jejich啪 specifickým ú膷elem je od膷init trestný 膷in. V d暖sledku toho jejich prominutí není spojeno pouze s lítostí nebo zatvrzelostí pachatele, ale p艡edev拧ím s osobní ob臎tí, kterou pro啪il za ú膷elem nápravy a napravení. Vyplývá z nich zbavení ur膷itých práv, která subjekt po啪ívá, na dobu ur膷itou, neur膷itou nebo trvalou (nap艡. zákaz výkonu nebo zbavení zastávaného ú艡adu 膷i funkce), ani啪 by mu v拧ak bránily v p艡ístupu k duchovním statk暖m, zejména ke svátostem.

V posledních týdnech se v n臎kolika 膷láncích v tisku objevily r暖zné výklady kanonických postup暖 týkajících se vyhrazených trestných 膷in暖. M暖啪ete vysv臎tlit, co jsou tyto postupy a jak se uplat艌ují?

Hovo艡íme o trestných 膷inech, které vzhledem k jejich záva啪nosti ve v臎cech víry nebo morálky posuzuje výhradn臎 Dikasterium pro nauku víry. Postup, který dikasterium uplat艌uje, m暖啪e být dvojího druhu: takzvaný 鈥瀞právní鈥� nebo soudní. V p艡ípad臎 správního 艡ízení má odsouzená osoba po ukon膷ení 艡ízení mimosoudním trestním dekretem mo啪nost napadnout toto opat艡ení odvoláním k odvolacímu kolegiu, speciáln臎 z艡ízenému p艡i tém啪e dikasteriu. Usnesení tohoto kolegia je kone膷né. Naopak v p艡ípad臎 trestního 艡ízení se po uzav艡ení r暖zných stup艌暖 rozhodnutí stává rozsudek pravomocným (res iudicata), poté se stává vykonatelným. V obou p艡ípadech m暖啪e odsouzený v啪dy po啪ádat Dikasterium pro nauku víry o restitutio in integrum (tj. navrácení do p暖vodního stavu). Je také mo啪né po啪ádat o revizi ve form臎 omilostn臎ní; v tomto p艡ípad臎 艡ízení obvykle provádí Nejvy拧拧í tribunál Apo拧tolské signatury, ale m暖啪e být sv臎艡eno i jiným orgán暖m. Vzhledem k d暖v臎rné povaze tohoto typu sd臎lení je to Státní sekretariát, který je odpov臎dný za koordinaci r暖zných instancí a zasílání p艡ípadných rozhodnutí k provedení p艡ijatých ustanovení.