Boj proti zneu?ívání a ú?innost stávajících p?edpis?
Andrea Tornielli
Boj proti zneu?ívání je v církvi stálým problémem, zejména v posledních letech. Toto téma se objevilo i v aule, kde zasedá synoda, a je nadále sledováno médii. Hovo?ili jsme o něm s arcibiskupem Filippem Iannonem, prefektem Dikasteria pro legislativní texty, aby nám p?iblí?il některé aspekty týkající se uplatňovaných postup?.
M??ete ?íci, jak jsme na tom s platnými zákony? Jsou ú?inné?
Tato otázka je jistě v centru pozornosti celé církve, jak pape? neustále opakuje, a proto nemohla ur?itým zp?sobem nevstoupit do intervencí ?len? synody. Kanonické právo pro potla?ování a trestání trestných ?in? zneu?ívání nezletilých a zranitelných dospělých bylo v posledních letech novelizováno s ohledem na zku?enosti nashromá?děné v uplynulých letech, na r?zné podněty, které p?i?ly od místních církví a od lidí zapojených na r?zných úrovních do potla?ování tohoto fenoménu, a p?edev?ím na setkání p?edsed? biskupských konferencí z celého světa s hlavami ?ímské kurie, které si p?ál pape? Franti?ek a které se konalo ve Vatikánu v únoru 2019. Do?lo k revizi kanonického trestního práva, bylo promulgováno nové motu proprio , které zavádí ?na univerzální úrovni postupy zamě?ené na prevenci a potírání těchto zlo?in?, které zrazují d?věru vě?ících“, byly revidovány 蝉尘ě谤苍颈肠e (Normy), jimi? se ?ídí Dikasterium pro nauku víry p?i posuzování jemu vyhrazených zlo?in?. Ve v?ech normativních textech se do centra perspektivy více dostává dobro osob, jejich? d?stojnost je poru?ena, a v?le vést ?spravedlivý“ proces p?i respektování základních princip? právního systému. Mimo jiné byla zakotvena povinnost kně?í a zasvěcených osob hlásit církevním orgán?m, pokud se dozvědí o mo?ném zneu?ití. Pokud jde o ú?innost 蝉尘ě谤苍颈肠, je obtí?né vyslovit celkový soud, proto?e by bylo t?eba znát v?echny údaje k tomuto tématu. Na základě svých osobních zku?eností bych ?ekl, ?e jsou ú?inné. V ka?dém p?ípadě bych rád p?ipomněl slova pape?e Franti?ka: ?P?esto?e ji? bylo tolik vykonáno, musíme se i nadále u?it z trpkých lekcí minulosti, abychom mohli s nadějí hledět do budoucnosti.“.
Je kněz propu?těný z duchovního stavu exkomunikován?
Ne! Kanonická tradice zná dva druhy trest?, které se vztahují na v?echny vě?ící, kleriky i laiky: cenzuru a tresty od?iňující. Z od?iňujících trest?, které se vztahují na klerika (jáhna, kněze a biskupa), je nejzáva?něj?ím a dokonce trvalým trestem propu?tění z duchovního stavu. Uplatňuje se, jak lze snadno odvodit, v p?ípadě zvlá?? záva?ných provinění. Zjednodu?eně ?e?eno, kněz propu?těný z duchovního stavu není exkomunikován, ale nem??e nadále vykonávat posvátnou slu?bu, zatímco za splnění podmínek v?ech ostatních vě?ících m??e p?ijímat svátosti.
M??ete vysvětlit, jak probíhá p?ípadné prominutí exkomunikace? Existují k tomu nějaké rychlé postupy? Kterých subjekt? se to týká?
Exkomunikace, kterou kanonické právo po?ítá mezi cenzury, je trest, jím? je pok?těný - který se dopustil provinění (mezi nimi: znesvěcení eucharistie, hereze, schizma, potrat, poru?ení zpovědního tajemství knězem) a je zatvrzelý - zbaven ur?itých duchovních dober, dokud nep?estane setrvávat v tomto stavu a nedostane rozh?e?ení. Duchovní dobra, resp. k nim p?ipojené statky, o které m??e být trestem p?ipraven, jsou ty, které jsou nezbytné pro k?es?anský ?ivot, tedy p?edev?ím svátosti. Exkomunikace má ryze ?lé?ebný“ ú?el, tj. je zamě?ena na uzdravení, na duchovní pé?i o posti?eného, aby kajícníci mohli opět p?ijímat dobra, kterých byli zbaveni (salus animarum suprema lex in Ecclesia - spása du?í je nejvy??ím zákonem v církvi). V d?sledku toho musí pro získání odpu?tění prokázat, ?e tohoto ú?elu bylo dosa?eno. Neexistují ?ádné p?edem stanovené lh?ty. Nezbytným po?adavkem tedy je, aby doty?ná osoba ?inu skute?ně litovala a zp?sobené pohor?ení a ?kodu p?imě?eně nahradila, nebo alespoň vá?ně p?islíbila, ?e takovou nápravu u?iní. Je z?ejmé, ?e posouzení této okolnosti musí být provedeno orgánem, na něm? závisí prominutí trestu, v pastora?ním duchu, s p?ihlédnutím k dobrým dispozicím subjektu a ke spole?enskému dopadu, který by takové rozhodnutí mohlo mít.
Mohl byste vysvětlit rozdíl mezi exkomunikací a takzvanými ?od?iňujícími tresty“?
Kromě cenzur, o nich? jsme se zmínili, kanonická tradice zná a stanoví je?tě dal?í typ trestu, tzv. tresty od?iňující, jejich? specifickým ú?elem je od?init trestný ?in. V d?sledku toho jejich prominutí není spojeno pouze s lítostí nebo zatvrzelostí pachatele, ale p?edev?ím s osobní obětí, kterou pro?il za ú?elem nápravy a napravení. Vyplývá z nich zbavení ur?itých práv, která subjekt po?ívá, na dobu ur?itou, neur?itou nebo trvalou (nap?. zákaz výkonu nebo zbavení zastávaného ú?adu ?i funkce), ani? by mu v?ak bránily v p?ístupu k duchovním statk?m, zejména ke svátostem.
V posledních týdnech se v několika ?láncích v tisku objevily r?zné výklady kanonických postup? týkajících se vyhrazených trestných ?in?. M??ete vysvětlit, co jsou tyto postupy a jak se uplatňují?
Hovo?íme o trestných ?inech, které vzhledem k jejich záva?nosti ve věcech víry nebo morálky posuzuje výhradně Dikasterium pro nauku víry. Postup, který dikasterium uplatňuje, m??e být dvojího druhu: takzvaný ?správní“ nebo soudní. V p?ípadě správního ?ízení má odsouzená osoba po ukon?ení ?ízení mimosoudním trestním dekretem mo?nost napadnout toto opat?ení odvoláním k odvolacímu kolegiu, speciálně z?ízenému p?i tém?e dikasteriu. Usnesení tohoto kolegia je kone?né. Naopak v p?ípadě trestního ?ízení se po uzav?ení r?zných stupň? rozhodnutí stává rozsudek pravomocným (res iudicata), poté se stává vykonatelným. V obou p?ípadech m??e odsouzený v?dy po?ádat Dikasterium pro nauku víry o restitutio in integrum (tj. navrácení do p?vodního stavu). Je také mo?né po?ádat o revizi ve formě omilostnění; v tomto p?ípadě ?ízení obvykle provádí Nejvy??í tribunál Apo?tolské signatury, ale m??e být svě?eno i jiným orgán?m. Vzhledem k d?věrné povaze tohoto typu sdělení je to Státní sekretariát, který je odpovědný za koordinaci r?zných instancí a zasílání p?ípadných rozhodnutí k provedení p?ijatých ustanovení.