蜜桃交友

Andrea Tornielli, Vatikán

Pape啪 Franti拧ek se na svých cestách nechává vyzývat a zra艌ovat realitou, s ní啪 se setkává: ne v拧echno se dá p艡edem p艡ipravit. Tak tomu bylo i v p艡ípad臎 cesty do Lucemburska a Belgie, která skon膷ila v ned臎li 29. zá艡í. Tvá艡í v tvá艡 králi a belgickému premiérovi, kte艡í v r暖zných tónech vzájemn臎 nadhodili drama zneu啪ívání d臎tí, je啪 jako balvan tí啪ilo a stále tí啪í 啪ivot církve v zemi a její hierarchie, dal 艡ímský biskup jasn臎 najevo, 啪e i jeden p艡ípad zneu啪ívání d臎tí duchovními je p艡íli拧 mnoho. Odhlédl od p艡ipraveného textu a citoval 鈥瀞vatá nevi艌átka鈥�, ob臎ti krále Heroda, aby 艡ekl, 啪e se to d臎je i dnes. Nebylo to poprvé, co pape啪 toto p艡irovnání pou啪il: v únoru 2019 na záv臎r summitu o zneu啪ívání, který svolal do Vatikánu, zmínil Heroda a jeho masakr malých d臎tí a dodal, 啪e za zneu啪íváním d臎tí 鈥瀞tojí Satan鈥�.

V homilii m拧e svaté slou啪ené na stadionu krále Baudouina cht臎l Franti拧ek p艡idat n臎kolik jasných a silných odstavc暖, a u膷inil tak poté, co se ho hluboce dotklo setkání s n臎kterými ob臎钮mi zneu啪ívání, které se uskute膷nilo o dva dny d艡íve, dramatický a dojemný rozhovor, jen啪 trval více ne啪 dv臎 hodiny na nunciatu艡e v Bruselu. Pape啪 se 鈥瀖yslí a srdcem鈥� vrátil k jejich p艡íb臎h暖m a utrpení, aby zopakoval, 啪e v církvi není místo pro zneu啪ívání a jeho zakrývání. 艠ekl, 啪e zlo 鈥瀗elze skrývat鈥�, ale je t艡eba ho odvá啪n臎 vynést na sv臎tlo tím, 啪e se zneu啪ivatel, a钮 u啪 je jím kdokoli, 鈥瀕aik, kn臎z nebo biskup鈥�, postaví p艡ed soud.

Franti拧kova slova mají je拧t臎 jeden d暖le啪itý aspekt, na který je t艡eba se zam臎艡it. Jak v belgickém královském paláci, tak v tradi膷ním rozhovoru s noviná艡i v p艡ímém p艡enosu pape啪 citoval statistiky, podle nich啪 ke zneu啪ívání dochází nej膷ast臎ji v rodin臎, ve 拧kole, ve sv臎t臎 sportu. Op臎t to nebylo poprvé, co tak u膷inil. Tentokrát v拧ak s nebývalou jasností cht臎l odstranit jakékoli alibi pro zainteresované vyu啪ívání t臎chto 膷ísel t臎mi, kdo by se cht臎li bránit zd暖raz艌ováním odpov臎dnosti druhých a jejich zleh膷ováním. Je pravda, 啪e církev se v posledním 膷tvrtstoletí vydala cestou, která vedla k velmi tvrdým zákon暖m o mimo艡ádných opat艡eních proti tomuto jevu. Je pravda, 啪e jiní se ke stejným krok暖m neodhodlali. Stejn臎 tak je ale pravda, 啪e zneu啪ívání v církvi je n臎co stra拧ného, co v啪dy za膷íná zneu啪itím moci a manipulací se sv臎domím bezbranných: rodiny, které sv臎艡ily své malé d臎ti církvi, aby je vychovávala ve ví艡e, a v臎艡ily, 啪e jsou v bezpe膷í, vid臎ly, jak se vracejí smrteln臎 zran臎né na t臎le i na du拧i. Proto nelze instrumentáln臎 pou啪ívat statistiky, jako by se m臎lo bagatelizovat n臎co, co nelze a nesmí být v 啪ádném p艡ípad臎 bagatelizováno, ale proti 膷emu je t艡eba bojovat a co nejrozhodn臎ji to vymýtit. Proto啪e je to zlo膷in, který 鈥瀦abíjí du拧i鈥�, jak kdysi 艡ekl monsignor Charles Scicluna.

Proto Petr暖v nástupce, který v návaznosti na své dva p艡edch暖dce p艡ijal nové, velmi p艡ísné zákony k potírání tohoto jevu, prohlásil, 啪e i jediný p艡ípad zneu啪ívání d臎tí v církvi by byl p艡íli拧 mnoho. A celé církvi jako nejvhodn臎j拧í postoj ozna膷il ten, který spo膷ívá v zahanbení, poní啪ení a prosb臎 o odpu拧t臎ní. Jde o stejný kající postoj, který navrhl i Benedikt XVI - nepochopen - kdy啪 prohlásil, 啪e nejv臎t拧ím nep艡ítelem církve není vn臎j拧í nep艡ítel, ale h艡ích uvnit艡. Poní啪ení a prosba o odpu拧t臎ní jsou hluboce k艡es钮anské postoje: p艡ipomínají nám, 啪e církevní spole膷enství se skládá z odpu拧t臎ných h艡í拧ník暖 a 啪e zneu啪ívání v n臎m je ranou, která se týká nás v拧ech.