蜜桃交友

Kdo mi dnes prokázal laskavost? A jak jsem na to zareagoval?

Chci se dnes zastavit u jedné z vlastností, která by m臎la být nám k艡es钮an暖m vlastní. Je jí laskavost.

Laskavý je ten, který je pozorný v暖膷i druhým, v拧ímá si jeho pot艡eb, vnímá hodnotu ka啪dého 膷lov臎ka, se kterým se potkává.

Laskavosti se dá nau膷it, ale nejprve si musíme v拧imnout, jaké jednání je laskavé a kdo laskav臎 jedná. Tedy první krok v u膷ení se laskavosti je otev艡ít o膷i a vid臎t, kdo a jak je laskavý v暖膷i mn臎.

Nádobí se neumyje samo, odpadkový ko拧 se nevysype sám - na to啪 aby se tam sám dal nový pytel, neuva艡í se samo, zahrada se sama neposeká, je拧t臎 nikdy se samo neuklidilo.

R暖zné v臎ci, které se kolem nás d臎jí, bereme jako samoz艡ejmost a v暖bec nás nenapadne, 啪e mi 膷lov臎k svou slu啪bou, sebezap艡ením, ob臎tí, prokazuje laskavost. Sta膷í jen otev艡ít o膷i a nau膷it se to dobré, co se mi d臎je, vnímat jako laskavé jednání druhých v暖膷i mn臎.

Kdo mi dnes prokázal laskavost? A jak jsem na to zareagoval?

Uv臎domím-li si, kolik lidí mi prokázalo laskavost, p艡irozen臎 m臎 to vede k touze prokazovat laskavost druhým. Chceme-li být laskavými, za膷neme vid臎t i p艡íle啪itosti, kdy svou laskavost m暖啪eme p艡ivést k 啪ivotu.

D暖le啪itou podmínkou pro to být laskavý je p艡ehodnotit svoje nakládání s 膷asem. Abych mohl být laskavý, musím vypadnout z usp臎chaného kolob臎hu dne. Pot艡ebuji se zastavit, abych si mohl v拧imnout lidí a v臎cí kolem sebe.

Usp臎chanost z nás d臎lá lidi nemilé a nelaskavé.

Kdy啪 se zastavím, mohu se p艡estat zabývat sám sebou, svými problémy a více si v拧imnout lidí kolem sebe, jejich p艡ání a pot艡eb.

鈥濲sou rozdílná obdarování, ale tentý啪 Duch; rozdílné slu啪by, ale tentý啪 Pán; a rozdílná p暖sobení moci, ale tentý啪 B暖h, který p暖sobí v拧ecko ve v拧ech. Ka啪dému je dán zvlá拧tní projev Ducha ke spole膷nému prosp臎chu.鈥� 1 Kor 12, 4 鈥� 7

Ka啪dý z nás má r暖zná obdarování. 艠ekn臎me, 啪e ka啪dý z nás m暖啪e být laskavý v r暖zných oblastech a r暖zným zp暖sobem. Mo啪ná objevíme laskavost nejen jako pozorné p艡íle啪itostné jednání, ale t艡eba jako sv暖j nejv臎t拧í dar, pro dobro spole膷enství.

Tady bych zmínil jednu v臎c: abych mohl být správn臎 laskavý k druhým, musím být laskavý i sám k sob臎. Ke svým chybám, nedostatk暖m, momentálním prohrám 膷i neúsp臎chu musím p艡istupovat s laskavostí. Pokud nejsem laskavý na sebe, t臎啪ko v oné rozlad臎nosti, kterou si nelaskavostí zp暖sobím, budu laskavý k druhým.

Druhou v臎c, kterou je pot艡eba zmínit je, 啪e n臎kdy p艡i v拧í snaze nep艡ijdeme druhému svou laskavostí vhod. Mo啪ná nás druzí budou odmítat nebo na拧i laskavost pova啪ovat za slabost nebo i vypo膷ítavost. Nenechme se odradit, kdy啪 to n臎kdy bude náro膷né.

Slovo, které 艡íkám, m暖啪e být rovn臎啪 vyjád艡ením laskavosti nebo nelaskavosti. A je v podstat臎 jedno, zda jde o slovo 艡e膷ené nebo psané. Nedávno jsem rozespalý, unavený, a tak trochu bolavý odpov臎d臎l v rychlosti na informativní sms zp暖sobem, který m臎l do laskavosti hodn臎 daleko. Zbyte膷n臎 úto膷n臎. A p艡itom sta膷ilo jen napsat op臎t 膷ist臎 informativn臎.

V拧ichni asi dob艡e víme, jak na sebe doká啪eme být nelaskaví v komentá艡ích na Facebooku, 膷i jinde, ukrytí za klávesnicí a obrazovkou. 艠ekl bych druhému p艡ímo do o膷í, co na钮ukám do komentá艡e?

V d臎tství a dospívání jsme mo啪ná sly拧eli mnoho nelaskavých slov a v臎t. To nezvládne拧, to nedá拧. Vzdej to. Po膷kej, já to ud臎lám za tebe, ty bys to pokazil鈥� Rad臎ji ml膷. Ty v啪dycky 艡ekne拧 takovou hloupost. A myslím si, 啪e ka啪dý z nás by si dosadil mnoho a mnoho dal拧ích slov. Máme ale mo啪nost tato nelaskavá slova ve svém srdci nahradit slovy, která laskavá jsou. Nemusíme druhým dávat to negativní, co jsme sami p艡ijali.

Mohli bychom se víc soust艡edit na slova povzbuzení, nad臎je a slova pravdivá.

Povzbudit druhého, zvlá拧钮, kdy啪 si nev臎艡í, má malé sebev臎domí, anebo sly拧el práv臎 ona odmítavá a poni啪ující slova, je v臎domým projevem laskavosti. Povzbuzení je otev艡eno do budoucnosti. I kdy啪 se ti práv臎 te膹 neda艡í, je tu 拧ance a já tomu v臎艡ím, 啪e v budoucnu se to ur膷it臎 poda艡í.

Slova nad臎je hledají v druhém 膷lov臎ku to nejlep拧í, co v n臎m je, a jsou schopná probudit jeho kladné vlastnosti. Op臎t sm臎艡ují do budoucnosti. To, co je te膹 mo啪ná 拧patné, má nad臎ji se zlep拧it, posunout k dobrému.

Laskavá slova nemusí být v啪dy pro druhého pozitivní. Laskavost m暖啪eme projevit i tím, 啪e stojíme na stran臎 pravdy, tedy na stran臎 Je啪í拧e. Um臎t pravdiv臎 艡íct, 啪e nap艡íklad jednání 膷i slova druhého nejsou laskavá, je rovn臎啪 projevem laskavosti, i kdy啪 to m暖啪e být pro adresáta nep艡íjemné.

Nastoupit na vlnu laskavosti nemusí být v啪dy úpln臎 jednoduché. Zvlá拧钮, kdy啪 se 膷lov臎k s laskavým jednáním a slovy moc nesetkal. Na za膷átku stojí rozhodnutí. Dnes chci být laskavý. Dnes chci postoupit o krok dál na cest臎 k laskavosti.

Komu bych dnes mohl prokázat laskavost? M臎 baví vyvád臎t z míry prodava膷ky v jednom nejmenovaném obchodním 艡et臎zci. U啪 hlásím dop艡edu: 鈥瀉plikaci mám鈥�. A po zaplacení ji p艡edb臎hnu sd臎lením: 鈥�ú膷tenka je v aplikaci, d臎kuji.鈥� Je tu prostor se mile usmát a pop艡át krásný den.

Tak komu dnes proká啪e拧 laskavost ty?

Inspirováno knihou Láska jako 啪ivotní styl od Garyho Chapmana

Autorský komentá艡 pro Pope p艡ipravil o. Jan Krbec, který p暖sobí jako fará艡 ve farnosti Rokytnice nad Rokytnou a moderuje podcast Do st艡edu.