PODCAST: Jan Krbec – Laskavost
Kdo mi dnes prokázal laskavost? A jak jsem na to zareagoval?
Chci se dnes zastavit u jedné z vlastností, která by měla být nám k?es?an?m vlastní. Je jí laskavost.
Laskavý je ten, který je pozorný v??i druhým, v?ímá si jeho pot?eb, vnímá hodnotu ka?dého ?lověka, se kterým se potkává.
Laskavosti se dá nau?it, ale nejprve si musíme v?imnout, jaké jednání je laskavé a kdo laskavě jedná. Tedy první krok v u?ení se laskavosti je otev?ít o?i a vidět, kdo a jak je laskavý v??i mně.
Nádobí se neumyje samo, odpadkový ko? se nevysype sám - na to? aby se tam sám dal nový pytel, neuva?í se samo, zahrada se sama neposeká, je?tě nikdy se samo neuklidilo.
R?zné věci, které se kolem nás dějí, bereme jako samoz?ejmost a v?bec nás nenapadne, ?e mi ?lověk svou slu?bou, sebezap?ením, obětí, prokazuje laskavost. Sta?í jen otev?ít o?i a nau?it se to dobré, co se mi děje, vnímat jako laskavé jednání druhých v??i mně.
Kdo mi dnes prokázal laskavost? A jak jsem na to zareagoval?
Uvědomím-li si, kolik lidí mi prokázalo laskavost, p?irozeně mě to vede k touze prokazovat laskavost druhým. Chceme-li být laskavými, za?neme vidět i p?íle?itosti, kdy svou laskavost m??eme p?ivést k ?ivotu.
D?le?itou podmínkou pro to být laskavý je p?ehodnotit svoje nakládání s ?asem. Abych mohl být laskavý, musím vypadnout z uspěchaného koloběhu dne. Pot?ebuji se zastavit, abych si mohl v?imnout lidí a věcí kolem sebe.
Uspěchanost z nás dělá lidi nemilé a nelaskavé.
Kdy? se zastavím, mohu se p?estat zabývat sám sebou, svými problémy a více si v?imnout lidí kolem sebe, jejich p?ání a pot?eb.
?Jsou rozdílná obdarování, ale tentý? Duch; rozdílné slu?by, ale tentý? Pán; a rozdílná p?sobení moci, ale tentý? B?h, který p?sobí v?ecko ve v?ech. Ka?dému je dán zvlá?tní projev Ducha ke spole?nému prospěchu.“ 1 Kor 12, 4 – 7
Ka?dý z nás má r?zná obdarování. ?ekněme, ?e ka?dý z nás m??e být laskavý v r?zných oblastech a r?zným zp?sobem. Mo?ná objevíme laskavost nejen jako pozorné p?íle?itostné jednání, ale t?eba jako sv?j největ?í dar, pro dobro spole?enství.
Tady bych zmínil jednu věc: abych mohl být správně laskavý k druhým, musím být laskavý i sám k sobě. Ke svým chybám, nedostatk?m, momentálním prohrám ?i neúspěchu musím p?istupovat s laskavostí. Pokud nejsem laskavý na sebe, tě?ko v oné rozladěnosti, kterou si nelaskavostí zp?sobím, budu laskavý k druhým.
Druhou věc, kterou je pot?eba zmínit je, ?e někdy p?i v?í snaze nep?ijdeme druhému svou laskavostí vhod. Mo?ná nás druzí budou odmítat nebo na?i laskavost pova?ovat za slabost nebo i vypo?ítavost. Nenechme se odradit, kdy? to někdy bude náro?né.
Slovo, které ?íkám, m??e být rovně? vyjád?ením laskavosti nebo nelaskavosti. A je v podstatě jedno, zda jde o slovo ?e?ené nebo psané. Nedávno jsem rozespalý, unavený, a tak trochu bolavý odpověděl v rychlosti na informativní sms zp?sobem, který měl do laskavosti hodně daleko. Zbyte?ně úto?ně. A p?itom sta?ilo jen napsat opět ?istě informativně.
V?ichni asi dob?e víme, jak na sebe doká?eme být nelaskaví v komentá?ích na Facebooku, ?i jinde, ukrytí za klávesnicí a obrazovkou. ?ekl bych druhému p?ímo do o?í, co na?ukám do komentá?e?
V dětství a dospívání jsme mo?ná sly?eli mnoho nelaskavých slov a vět. To nezvládne?, to nedá?. Vzdej to. Po?kej, já to udělám za tebe, ty bys to pokazil… Raději ml?. Ty v?dycky ?ekne? takovou hloupost. A myslím si, ?e ka?dý z nás by si dosadil mnoho a mnoho dal?ích slov. Máme ale mo?nost tato nelaskavá slova ve svém srdci nahradit slovy, která laskavá jsou. Nemusíme druhým dávat to negativní, co jsme sami p?ijali.
Mohli bychom se víc soust?edit na slova povzbuzení, naděje a slova pravdivá.
Povzbudit druhého, zvlá??, kdy? si nevě?í, má malé sebevědomí, anebo sly?el právě ona odmítavá a poni?ující slova, je vědomým projevem laskavosti. Povzbuzení je otev?eno do budoucnosti. I kdy? se ti právě te? neda?í, je tu ?ance a já tomu vě?ím, ?e v budoucnu se to ur?itě poda?í.
Slova naděje hledají v druhém ?lověku to nejlep?í, co v něm je, a jsou schopná probudit jeho kladné vlastnosti. Opět smě?ují do budoucnosti. To, co je te? mo?ná ?patné, má naději se zlep?it, posunout k dobrému.
Laskavá slova nemusí být v?dy pro druhého pozitivní. Laskavost m??eme projevit i tím, ?e stojíme na straně pravdy, tedy na straně Je?í?e. Umět pravdivě ?íct, ?e nap?íklad jednání ?i slova druhého nejsou laskavá, je rovně? projevem laskavosti, i kdy? to m??e být pro adresáta nep?íjemné.
Nastoupit na vlnu laskavosti nemusí být v?dy úplně jednoduché. Zvlá??, kdy? se ?lověk s laskavým jednáním a slovy moc nesetkal. Na za?átku stojí rozhodnutí. Dnes chci být laskavý. Dnes chci postoupit o krok dál na cestě k laskavosti.
Komu bych dnes mohl prokázat laskavost? Mě baví vyvádět z míry prodava?ky v jednom nejmenovaném obchodním ?etězci. U? hlásím dop?edu: ?aplikaci mám“. A po zaplacení ji p?edběhnu sdělením: ?ú?tenka je v aplikaci, děkuji.“ Je tu prostor se mile usmát a pop?át krásný den.
Tak komu dnes proká?e? laskavost ty?
Inspirováno knihou Láska jako ?ivotní styl od Garyho Chapmana
Autorský komentá? pro Pope p?ipravil o. Jan Krbec, který p?sobí jako fará? ve farnosti Rokytnice nad Rokytnou a moderuje podcast Do st?edu.
