蜜桃交友

Armando Matteo*

Fenomén údajných zjevení Panny Marie v Med啪ugorji se týká událostí, které za膷aly 24. 膷ervna 1981 ve farnosti svatého Jakuba v Med啪ugorji, spravované otci franti拧kány O.F.M. z eregovské provincie v diecézi Mostar-Duvno v bývalé Jugoslávii (dnes Bosna a Hercegovina). 

V pozdním odpoledni toho dne se dv臎 dívky, Ivanka Ivankovi膰ová a Mirjana Dragi膷evi膰ová, vydaly do Podbrda na úpatí kopce Crnica. Najednou Ivanka spat艡í Pannu Marii (která se Mirjan臎 nezjevila). Ob臎 dívky pokra膷ují v cest臎 vesnicí. Tého啪 dne kolem 18. hodiny vidí na stejném míst臎 postavu Panny Marie s dít臎tem v náru膷í 拧est chlapc暖: krom臎 Ivanky a Mirjany jsou to Vicka Ivankovi膰, Ivan Dragi膷evi膰, Ivan Ivan Ivankovi膰 a Milka Pavlovi膰. Marija Pavlovi膰 a Jakov 膶olo, kte艡í jsou stále mezi 拧esti vizioná艡i, se k ostatním d臎tem p艡ipojili následující den, 25. 膷ervna.

Dne 21. 膷ervence tého啪 roku se J. E. Mgr. Pavao 沤ani膰, mostarsko-duvnocký biskup, setkal se 拧esti 鈥瀡izioná艡i鈥�, kte艡í mu vypráv臎li o svých nedávných zá啪itcích. Ordiná艡 z暖stává p艡esv臎d膷en, 啪e 鈥瀌臎ti nel啪ou鈥�. Toto p艡esv臎d膷ení projeví také o n臎kolik dní pozd臎ji p艡i p艡íle啪itosti udílení svátosti bi艡mování v med啪ugorské farnosti. Následn臎, 19. listopadu 1983, J. E. Mons. Pavao 沤ani膰 za拧le tehdej拧í Kongregaci pro nauku víry d暖v臎rnou zprávu o údajném zjevení Panny Marie a vyjád艡í o n臎m 鈥瀡elmi silné pochybnosti鈥�.

Jugoslávská biskupská konference vydala 12. 艡íjna následujícího roku prohlá拧ení týkající se údajných událostí v Med啪ugorji, v n臎m啪 p艡ipomn臎la kompetenci církevní autority posuzovat zjevení a zakázala oficiální pout臎 do Med啪ugorje.

Diecézní komise pov臎艡ená hodnocením údajných zjevení v Med啪ugorji vydala 19. kv臎tna 1986 sv暖j rozsudek: 11 膷len暖 pro a 4 膷lenové proti Non constat de supernaturalitate.

V tém啪e roce pronuncius v B臎lehrad臎 vydal negativní stanovisko k práci diecézní komise. Tehdej拧í Kongregace pro nauku víry se rozhodla pov臎艡it jugoslávskou biskupskou konferenci novým posouzením p艡ípadu.

Následujícího roku, 9. dubna, byla zahájena práce komise Jugoslávské biskupské konference, která trvala do dubna 1991. Desátého dne toho m臎síce byla zve艡ejn臎na záv臎re膷ná zpráva Komise jugoslávské biskupské konference o fenoménu Med啪ugorje, známá jako Zadarská deklarace. Kterou cituji:

鈥濨iskupové od samého po膷átku sledovali med啪ugorská zjevení prost艡ednictvím biskupa diecéze, biskupské komise a komise Jugoslávské biskupské konference pro Med啪ugorje. Na základ臎 dosud provedených výzkum暖 není mo啪né potvrdit, 啪e se jedná o nadp艡irozená zjevení a fenomény. Po膷etní v臎艡ící, kte艡í do Med啪ugorje p艡icházejí z r暖zných míst a jsou vedeni nábo啪enskými a jinými pohnutkami, v拧ak pot艡ebují pozornost a pastora膷ní pé膷i p艡edev拧ím biskupa diecéze a pak i dal拧ích biskup暖, aby se v Med啪ugorji a s Med啪ugorjí podporovala zdravá úcta k Pann臎 Marii v souladu s u膷ením církve. Za tímto ú膷elem biskupové poskytnou vhodné liturgicko-pastora膷ní pokyny a prost艡ednictvím komise budou nadále sledovat a osv臎tlovat med啪ugorské události.鈥�

P艡ejd臎me k roku 1994. Pí拧e se 28. 艡íjen toho roku, kdy啪 nový med啪ugorský ordiná艡 Mons. Ratko Peri膰 啪ádá Jana Pavla II. o z艡ízení komise pro definitivní verdikt o 鈥瀦jeveních鈥�. V 膷ervenci 1995 je ohlá拧ena náv拧t臎va Jana Pavla II. v Med啪ugorji b臎hem jeho apo拧tolské cesty do Sarajeva. Pape啪 se v n臎kolika soukromých dopisech vyjád艡il pozitivn臎 o Med啪ugorji a o své touze nav拧tívit toto místo. Informován o tom arcibiskup Peri膰 po啪ádal tehdej拧í Kongregaci pro nauku víry, aby zabránila takové náv拧t臎v臎, která se skute膷n臎 nerealizovala.

Dne 2. b艡ezna 1998 na 啪ádost biskupa ze Saint-Denis-de-La Reunion tehdej拧í Kongregace pro nauku víry odpov臎d臎la, 啪e soukromé pout臎 do Med啪ugorje jsou povoleny za p艡edpokladu, 啪e Med啪ugorje nebude ozna膷ováno za místo autentických zjevení. Dále se uvádí, 啪e stanovisko arcibiskupa Peri膰e k rozsudku constat de non supernaturalitate není stanoviskem Kongregace pro nauku víry.

V následujících letech probíhaly r暖zné konzultace mezi tehdej拧í Kongregací pro nauku víry a novou biskupskou konferencí Bosny a Hercegoviny ohledn臎 nového p艡ezkoumání celé dokumentace. Biskupská konference Bosny a Hercegoviny v拧ak prohlásila, 啪e není schopna nové zkoumání provést a ani to nepova啪uje za vhodné.

Zlom nastal 14. ledna 2008, kdy Benedikt XVI. rozhodl o z艡ízení mezinárodní komise, která m臎la posoudit údajné nadp艡irozené jevy v Med啪ugorji. P艡edsedou této komise se stal kard. Camillo Ruini. V lednu 2014, po zhruba 拧esti letech práce, vydala mezinárodní komise své rozhodnutí. Záv臎ry Ruiniho komise nebyly zve艡ejn臎ny, a to na výslovnou 啪ádost tehdej拧í Kongregace pro nauku víry.

Ta v následujících letech p艡ipravila 艡adu hloubkových studií celé med啪ugorské kauzy. Bylo vy啪ádáno stanovisko dvou odborník暖, kte艡í dosp臎li k velmi odli拧ným výsledk暖m ne啪 Ruiniho komise. 

V prosinci 2015, po obdr啪ení ve拧keré dokumentace, vzal pape啪 Franti拧ek ve拧keré rozhodnutí o Med啪ugorji do svých rukou.
Následn臎 11. února 2017 pape啪 Franti拧ek jmenoval arcibiskupa Henryka Hosera zvlá拧tním vyslancem Svatého stolce pro zkoumání pastora膷ní situace v Med啪ugorji, zatímco 14. ledna 2019 bylo zve艡ejn臎no pape啪ovo na艡ízení, podle kterého 鈥瀓e mo啪né po艡ádat pout臎 do Med啪ugorje, pokud se bude dbát na to, aby nebyly vykládány jako potvrzení pravosti událostí鈥�.

Nakonec 27. prosince 2021 pape啪 Franti拧ek jmenoval Jeho Excelenci Mons. Alda Cavalliho novým apo拧tolským vizitátorem zvlá拧tního charakteru pro farnost Med啪ugorje, a to na dobu neur膷itou a ad nutum Sanctae Sedis. Mgr. Cavalli je nástupcem polského arcibiskupa Henryka Hosera, který zem艡el 13. srpna tého啪 roku.

*sekretá艡 Dikasteria pro nauku víry