%20ok.jpg/_jcr_content/renditions/cq5dam.thumbnail.cropped.750.422.jpeg "Mozaiky v bazilice Panny Marie V臎t拧铆")
Santa Maria Maggiore, sn臎啪n媒 z谩zrak a mari谩nsk谩 煤cta
Delphine Allaire a Maria Milvia Morciano - Vatikán
Sn臎hové vlo膷ky na vrcholu léta. V noci ze 4. na 5. srpna 358 n. l. se urozenému patricijovi jménem Jan zjevila ve snu Panna Maria a po啪ádala ho, aby postavil kostel na míst臎, kde najde 膷erstvý sníh. A skute膷n臎, následujícího dne se na 艡ímském pahorku Eskvilinu stal zázrak a bílá sn臎hová pokrývka zahalila místo, kde dnes stojí bazilika Santa Maria Maggiore, nejstar拧í mariánská svatyn臎 na Západ臎. O sedmnáct století pozd臎ji pape啪 Franti拧ek vyjad艡uje sv暖j hluboký vztah k této bazilice, chodí tam rozjímat p艡ed ka啪dou apo拧tolskou cestou a po ní; dokonce si p艡eje, aby se stala místem jeho posledního odpo膷inku. V pond臎lí 5. srpna se pape啪 zú膷astní druhých ne拧por, kterým bude p艡edsedat arcibiskup koadjutor této baziliky, monsignor Rolandas Makrickas, a poté se zastaví p艡ed mariánskou ikonou Salus populi romani ke krátké chvíli osobní modlitby.
Otec Étienne Richer, p艡edseda Société française d'études mariales, v rozhovoru s Vatikánským rozhlasem - Pope sleduje historické a duchovní ko艡eny slavnosti Panny Marie Sn臎啪né, spojené se zvlá拧tním projevem lidové zbo啪nosti v 艠ím臎. "Historici uvád臎jí legendární p艡íb臎h p艡edávaný z rukopisu ze 13. století, podle n臎ho啪 Panna Maria po啪ádala 艡ímského patricije, aby postavil chrám na míst臎, které druhý den najde pokryté sn臎hem. 艠ímský patricij to 拧el 艡íci pape啪i Liberiovi, kterému se dostalo stejného zjevení. Pape啪 tedy na艡ídil uspo艡ádat v拧eobecné procesí," vypráví Richer, "a p艡ímo p艡ed o膷ima zástupu se sníh rozprost艡el a rozd臎lil se do dlouhých 艡ad a sám nakreslil na zemi p暖dorys a proporce stavby. Neexistují 啪ádné archeologické d暖kazy, které by potvrzovaly, 啪e stavba vznikla práv臎 v této dob臎. Staveni拧t臎 v拧ak financoval vizioná艡, patricij Jan. Druhá verze legendy hovo艡í o jelenovi, který se údajn臎 na míst臎 záhadn臎 objevil a svými parohy vyty膷il p暖dorys této sakrální stavby," uzavírá otec Richer.
Role Santa Maria Maggiore v mariánském kultu
"Nejstar拧í latinsky psané martyrologium, Hieronymovo, uvádí 5. srpen jako výro膷í posv臎cení 艡ímské baziliky na pahorku Eskvilínu, a to v návaznosti na definici dogmatu o Bo啪ím mate艡ství, Pann臎 Marii Theotokos, Matce Bo啪í, uznaného na koncilu v Efezu v roce 431. V roce 431 byla bazilika zasv臎cena Pann臎 Marii. Byl to pape啪 Sixtus III., Petr暖v nástupce v letech 432 a啪 441, kdo zasv臎til Pann臎 Marii kostel, který byl pozd臎ji znám jako Santa Maria Maggiore, pravd臎podobn臎 první na Západ臎 zasv臎cený Pann臎 Marii, a tedy mate艡ský kostel v拧ech kostel暖 zasv臎cených Matce Bo啪í. Pape啪 Sixtus III. byl také objednavatelem velkolepých mozaik s p艡íb臎hy o tajemství vt臎lení, poznamenává otec Richer: "Z historického hlediska stojí za zmínku, 啪e k艡es钮ané se za膷ali modlit k Pann臎 Marii, prosit ji o p艡ímluvu, mezi koncem 3. a za膷átkem 4. století".
Roz拧í艡ení kultu Panny Marie Sn臎啪né ve Francii
"P艡edev拧ím díky zájmu, který vzbudil ke konci st艡edov臎ku, se tento památný svátek 5. srpna t臎拧il mimo艡ádnému úsp臎chu po celém sv臎t臎. Z暖stal svátkem spojeným s 艡ímskou bazilikou, dokud se ve 14. století neroz拧í艡il na Západ. Franti拧kánský 艡ád zavedl od roku 1302 do svého breviá艡e oficium Sainte Marie aux Neiges. Pozd臎ji, v roce 1568, jej pape啪 svatý Pius V. za艡adil do 艡ímského kalendá艡e. Pann臎 Marii Sn臎啪né bylo zasv臎ceno mnoho kostel暖, kaplí, p艡evorství a opatství, jen ve Francii jich bylo asi 膷ty艡icet, samoz艡ejm臎 v膷etn臎 cisterciáckého opatství Notre-Dame des Neiges v dne拧ní diecézi Viviers, známého tím, 啪e zde jako trapistický mnich 啪il budoucí svatý Charles de Jésus, Charles de Foucauld, ne啪 ode拧el do Sýrie, Palestiny a poté na al啪írskou Saharu.
Lidová zbo啪nost a mariánská slavnost
Legenda se dodnes ka啪doro膷n臎 p艡ipomíná 5. srpna v dne拧ní bazilice Santa Maria Maggiore, kde se b臎hem ranní m拧e nebo ve膷erních ne拧por spou拧tí ze stropu chrámové lodi kaskáda bílých okv臎tních lístk暖. Lidová zbo啪nost stejn臎 jako liturgie nejsou odosobn臎né, ale probíhají také prost艡ednictvím gest a výraz暖, které tlumo膷í synovský vztah k té, která je uctívána jako matka církve a matka v拧ech lidí.
Symbol sn臎hu a Marie
"Sn臎hový plá拧钮 vyjad艡uje Mariinu svatost, její 膷istotu, její panenství. Tento rozm臎r je zvlá拧t臎 aktuální v roce 2024, kdy si p艡ipomínáme 170. výro膷í definice dogmatu o Neposkvrn臎ném po膷etí, které 8. prosince 1854 vyhlásil blahoslavený pape啪 Pius IX. Letos si také p艡ipomínáme 50. výro膷í apo拧tolské exhortace pape啪e Pavla VI. o kultu Panny Marie, Marialis cultus: jako by se jí nabízela 'kytice' výro膷í," uzavírá otec Richer.
Pouto mezi Marií a Petrem
Mariánská úcta 艡ímské diecéze, kterou zalo啪il svatý Petr, nabízí duchovní spojení mezi Marií a kní啪etem apo拧tol暖. Otec Étienne Richer vysv臎tluje, 啪e "práv臎 tento aspekt," uzavírá, "byl v posledních padesáti letech velmi obohacen, a to p艡edev拧ím díky 拧výcarskému teologovi Hansi Urs von Balthasarovi a magisteriu pape啪暖, po膷ínaje svatým Janem Pavlem II. Jde o spojení mezi mariánským principem nebo profilem a petrovským principem. Jan Pavel II. to krásn臎 vyjád艡il b臎hem apo拧tolské cesty do Kanady: "Víra církve je vírou Mariinou, její啪 garantem je Petr." To je pozoruhodná syntéza toho, co je t艡eba pochopit: Maria je skute膷n臎 matkou církve. Maria nepat艡í do apo拧tolského kolegia, ale je matkou a královnou apo拧tol暖. A apo拧tolové a dnes nástupci apo拧tol暖 spolu s celou církví a v拧emi v臎艡ícími d臎lají dob艡e, kdy啪 na to pamatují".
