%20ok.jpg/_jcr_content/renditions/cq5dam.thumbnail.cropped.750.422.jpeg "Mozaiky v bazilice Panny Marie Vět?í")
Santa Maria Maggiore, sně?n? zázrak a mariánská úcta
Delphine Allaire a Maria Milvia Morciano - Vatikán
Sněhové vlo?ky na vrcholu léta. V noci ze 4. na 5. srpna 358 n. l. se urozenému patricijovi jménem Jan zjevila ve snu Panna Maria a po?ádala ho, aby postavil kostel na místě, kde najde ?erstvý sníh. A skute?ně, následujícího dne se na ?ímském pahorku Eskvilinu stal zázrak a bílá sněhová pokrývka zahalila místo, kde dnes stojí bazilika Santa Maria Maggiore, nejstar?í mariánská svatyně na Západě. O sedmnáct století později pape? Franti?ek vyjad?uje sv?j hluboký vztah k této bazilice, chodí tam rozjímat p?ed ka?dou apo?tolskou cestou a po ní; dokonce si p?eje, aby se stala místem jeho posledního odpo?inku. V pondělí 5. srpna se pape? zú?astní druhých ne?por, kterým bude p?edsedat arcibiskup koadjutor této baziliky, monsignor Rolandas Makrickas, a poté se zastaví p?ed mariánskou ikonou Salus populi romani ke krátké chvíli osobní modlitby.
Otec Étienne Richer, p?edseda Société française d'études mariales, v rozhovoru s Vatikánským rozhlasem - Pope sleduje historické a duchovní ko?eny slavnosti Panny Marie Sně?né, spojené se zvlá?tním projevem lidové zbo?nosti v ?ímě. "Historici uvádějí legendární p?íběh p?edávaný z rukopisu ze 13. století, podle něho? Panna Maria po?ádala ?ímského patricije, aby postavil chrám na místě, které druhý den najde pokryté sněhem. ?ímský patricij to ?el ?íci pape?i Liberiovi, kterému se dostalo stejného zjevení. Pape? tedy na?ídil uspo?ádat v?eobecné procesí," vypráví Richer, "a p?ímo p?ed o?ima zástupu se sníh rozprost?el a rozdělil se do dlouhých ?ad a sám nakreslil na zemi p?dorys a proporce stavby. Neexistují ?ádné archeologické d?kazy, které by potvrzovaly, ?e stavba vznikla právě v této době. Staveni?tě v?ak financoval vizioná?, patricij Jan. Druhá verze legendy hovo?í o jelenovi, který se údajně na místě záhadně objevil a svými parohy vyty?il p?dorys této sakrální stavby," uzavírá otec Richer.
Role Santa Maria Maggiore v mariánském kultu
"Nejstar?í latinsky psané martyrologium, Hieronymovo, uvádí 5. srpen jako výro?í posvěcení ?ímské baziliky na pahorku Eskvilínu, a to v návaznosti na definici dogmatu o Bo?ím mate?ství, Panně Marii Theotokos, Matce Bo?í, uznaného na koncilu v Efezu v roce 431. V roce 431 byla bazilika zasvěcena Panně Marii. Byl to pape? Sixtus III., Petr?v nástupce v letech 432 a? 441, kdo zasvětil Panně Marii kostel, který byl později znám jako Santa Maria Maggiore, pravděpodobně první na Západě zasvěcený Panně Marii, a tedy mate?ský kostel v?ech kostel? zasvěcených Matce Bo?í. Pape? Sixtus III. byl také objednavatelem velkolepých mozaik s p?íběhy o tajemství vtělení, poznamenává otec Richer: "Z historického hlediska stojí za zmínku, ?e k?es?ané se za?ali modlit k Panně Marii, prosit ji o p?ímluvu, mezi koncem 3. a za?átkem 4. století".
Roz?í?ení kultu Panny Marie Sně?né ve Francii
"P?edev?ím díky zájmu, který vzbudil ke konci st?edověku, se tento památný svátek 5. srpna tě?il mimo?ádnému úspěchu po celém světě. Z?stal svátkem spojeným s ?ímskou bazilikou, dokud se ve 14. století neroz?í?il na Západ. Franti?kánský ?ád zavedl od roku 1302 do svého breviá?e oficium Sainte Marie aux Neiges. Později, v roce 1568, jej pape? svatý Pius V. za?adil do ?ímského kalendá?e. Panně Marii Sně?né bylo zasvěceno mnoho kostel?, kaplí, p?evorství a opatství, jen ve Francii jich bylo asi ?ty?icet, samoz?ejmě v?etně cisterciáckého opatství Notre-Dame des Neiges v dne?ní diecézi Viviers, známého tím, ?e zde jako trapistický mnich ?il budoucí svatý Charles de Jésus, Charles de Foucauld, ne? ode?el do Sýrie, Palestiny a poté na al?írskou Saharu.
Lidová zbo?nost a mariánská slavnost
Legenda se dodnes ka?doro?ně p?ipomíná 5. srpna v dne?ní bazilice Santa Maria Maggiore, kde se během ranní m?e nebo ve?erních ne?por spou?tí ze stropu chrámové lodi kaskáda bílých okvětních lístk?. Lidová zbo?nost stejně jako liturgie nejsou odosobněné, ale probíhají také prost?ednictvím gest a výraz?, které tlumo?í synovský vztah k té, která je uctívána jako matka církve a matka v?ech lidí.
Symbol sněhu a Marie
"Sněhový plá?? vyjad?uje Mariinu svatost, její ?istotu, její panenství. Tento rozměr je zvlá?tě aktuální v roce 2024, kdy si p?ipomínáme 170. výro?í definice dogmatu o Neposkvrněném po?etí, které 8. prosince 1854 vyhlásil blahoslavený pape? Pius IX. Letos si také p?ipomínáme 50. výro?í apo?tolské exhortace pape?e Pavla VI. o kultu Panny Marie, Marialis cultus: jako by se jí nabízela 'kytice' výro?í," uzavírá otec Richer.
Pouto mezi Marií a Petrem
Mariánská úcta ?ímské diecéze, kterou zalo?il svatý Petr, nabízí duchovní spojení mezi Marií a kní?etem apo?tol?. Otec Étienne Richer vysvětluje, ?e "právě tento aspekt," uzavírá, "byl v posledních padesáti letech velmi obohacen, a to p?edev?ím díky ?výcarskému teologovi Hansi Urs von Balthasarovi a magisteriu pape??, po?ínaje svatým Janem Pavlem II. Jde o spojení mezi mariánským principem nebo profilem a petrovským principem. Jan Pavel II. to krásně vyjád?il během apo?tolské cesty do Kanady: "Víra církve je vírou Mariinou, její? garantem je Petr." To je pozoruhodná syntéza toho, co je t?eba pochopit: Maria je skute?ně matkou církve. Maria nepat?í do apo?tolského kolegia, ale je matkou a královnou apo?tol?. A apo?tolové a dnes nástupci apo?tol? spolu s celou církví a v?emi vě?ícími dělají dob?e, kdy? na to pamatují".
