蜜桃交友

Gianni Valente a Fabio Beretta

?ím Fides) - ?ty?i země na dvou kontinentech, celkem témě? 40 tisíc kilometr? na cestě. Pape?ské letadlo odstartuje 2. zá?í z leti?tě Fiumicino a zahájí pro pape?e Franti?ka nejdel?í a nejnáro?něj?í apo?tolskou cestu, rozlo?enou mezi Asii a Oceánii. ?ímský biskup v?ak neopou?tí svou diecézi proto, aby lámal rekordy. Jeho cesta - jak nazna?uje kardinál Luis Antonio Gokim Tagle - je spí?e ?aktem pokory p?ed Pánem, který nás volá“. Je to ?akt poslu?nosti v??i poslání“. S blí?ící se cestou, která pape?e Franti?ka zavede do Indonésie, Papuy-Nové Guineje, Východního Timoru a Singapuru, proprefekt Dikasteria pro evangelizaci - (Sekce pro první evangelizaci a nové partikulární církve) v rozhovoru pro agenturu Fides také nazna?uje, pro? je cesta Petrova nástupce mezi církve ?malých stád“ d?le?itá pro celou univerzální církev a m??e být d?le?itá pro v?echny, kterým zále?í na míru ve světě.

Ve svých témě? 88 letech se pape? Franti?ek chystá na nejdel?í a nejnáro?něj?í cestu svého pontifikátu. Co ho vede k tomu, aby se vydal na tuto ?tour de force“?

Vzpomínám si, ?e tato cesta do Asie a Oceánie byla ve skute?nosti plánována ji? v roce 2020. Právě jsem p?ijel do ?íma na Kongregaci pro evangelizaci národ? a vzpomínám si, ?e u? existoval tento projekt. Pak ale v?echno zastavila pandemie Covidu-19. A byl jsem velmi p?ekvapen, ?e se Svatý otec tohoto projektu znovu ujal. Je to známka jeho otcovské blízkosti k tomu, co nazývá ?existenciálními periferiemi“. Po pravdě ?e?eno: jsem méně starý ne? pape? a za?ívám, ?e tyto dlouhé cesty jsou tě?ké. P?ijmout i tuto únavu je pro něj aktem pokory. Není to show, která má ukázat, ?eho je ?lověk je?tě schopen. Jako svědek ?íkám, ?e je to akt pokory p?ed Hospodinem, který nás volá. Je to akt pokory a poslu?nosti v??i poslání.

Někte?í opakují: I tato cesta potvrzuje, ?e pape? dává p?ednost Východu a zanedbává Západ...

Tato my?lenka pova?ovat apo?tolské cesty za znamení toho, ?e Svatý otec ?preferuje“ jeden kontinent nebo ?ást světa nebo pohrdá jinými ?ástmi, je fale?nou interpretací pape?ských cest. Po této cestě, na konci zá?í, pape? plánuje nav?tívit Lucembursko a Belgii. Nav?tívil také mnoho zemí v mnoha regionech Evropy. Zdá se mi, ?e těmito cestami chce povzbudit katolíky ve v?ech souvislostech. A také mít na paměti, ?e v těchto oblastech světa ?ije velká ?ást lidstva. V Asii ?ijí dvě t?etiny světové populace. Vět?ina těchto lidí je chudá. A mnoho k?t? se odehrává právě mezi chudými. Pape? Franti?ek ví, ?e tam ?ije mnoho chudých lidí, a mezi chudými panuje tato náklonnost k Je?í?ově osobě a k evangeliu, a to i uprost?ed válek, pronásledování a konflikt?.

Jiní poukazují na to, ?e v mnoha zemích, které pape? nav?tívil, je k?es?an? v porovnání s po?tem obyvatel málo.

P?ed uskute?něním cest obdr?el pape? pozvání nejen od místních církví, ale také od ob?anských autorit a politických p?edstavitel?, kte?í oficiálně po?ádali o p?ítomnost ?ímského biskupa ve svých zemích. O pape?ovu p?ítomnost stojí nejen z d?vod? víry, ale také z d?vod? zájmu ob?anských autorit. Pape? pro ně z?stává mocným symbolem lidského sou?ití v duchu bratrství a pé?e o stvo?ení.

Vy, jako pastor pat?ící k filipínské církvi a poté kardinál misijního dikasteria, jaké máte zku?enosti a setkání se zeměmi a církvemi, které pape? v nadcházejících dnech nav?tíví?

Na Papui-Nové Guineji jsem vykonal apo?tolskou náv?těvu seminá?? na ?ádost kardinála Ivana Diase, který byl tehdy prefektem Kongregace Propaganda Fide. Během dvou měsíc? jsem podnikl dvě cesty a nav?tívil seminá?e na Papui-Nové Guineji a ?alamounových ostrovech. Nav?tívil jsem také Indonésii a Singapur, ale nikdy jsem nebyl ve Východním Timoru, i kdy? jsem se mnohokrát setkal s biskupy, kně?ími, ?eholníky a laiky z této země. Asie je pro mě ?svět slo?ený z r?zných svět?“ a jako Asiat vidím, ?e cesty po Asii otevírají mysl a srdce k rozsáhlým horizont?m lidskosti, lidské zku?enosti. K?es?anství je v Asii také ztělesněno zp?soby, které jsou pro mě p?ekvapivé. Dozvídám se tolik o moudrosti a tvo?ivosti Ducha svatého. V?dycky mě p?ekvapí, jakým zp?sobem se evangelium vyjad?uje a ztělesňuje uprost?ed r?zných lidských kontext?. P?eji si, aby pape? a také my v?ichni z pape?ského doprovodu a také noviná?i mohli zakusit tuto novou zku?enost, zku?enost tvo?ivosti Ducha svatého.

Jaké dary a potě?itelné momenty mohou církevní spole?enství, která pape? p?i své p?í?tí cestě nav?tíví, nabídnout celé církvi?

V těchto zemích jsou k?es?anská spole?enství témě? v?ude men?inou, ?malým stádcem“. V místech, jako je Evropa, se církev p?esto tě?í jistému kulturnímu, spole?enskému a dokonce i ob?anskému ?statusu“ respektu. Ale také v mnoha zemích Západu se vracíme k této zku?enosti církve jako malého stáde?ka. A m??e být dobré podívat se na církve v mnoha zemích Východu, abychom viděli, jak se ?lověk chová, kdy? je ve stavu, v postavení malosti. V těchto zemích se mnohokrát opakuje zku?enost prvních apo?tol?, Je?í?ových u?edník?. Jeden fará? v Nepálu mi ?ekl, ?e území jeho farnosti je velké jako t?etina Itálie: má jen pět farník? roztrou?ených na tomto velkém území. Jsme v roce 2024, ale kontext a zku?enosti vypadají jako ve Skutcích apo?tol?. A malé církve na Východě nás mohou pou?it.

První zastávkou pape?ské cesty je Indonésie, země s největ?í muslimskou populací na světě.

Indonésie je souostrovní stát a panuje zde obrovská rozmanitost kulturních, jazykových, ekonomických a sociálních situací. Je to také země s největ?ím po?tem muslimských obyvatel na světě. A velkým darem Ducha svatého pro indonéské katolické spole?enství je sou?ití, které nepopírá rozmanitost. Doufám, ?e pape?ova náv?těva p?inese nový impuls k bratrství mezi vě?ícími r?zných nábo?enství.

Za?il jste během svých náv?těv konkrétní známky tohoto bratrského sou?ití?

Bylo mi ?e?eno, ?e pozemek, na kterém stojí Katolická univerzita, je darem od prvního prezidenta. Silné poselství, které má ukázat, ?e v indonéském národě jsou v?ichni p?ijímáni jako brat?i a sestry. Vzpomínám si také, kdy? jsem se zú?astnil Dn? mláde?e v Asii. Vzhledem k nízkému po?tu k?es?an? bylo mezi dobrovolníky zapojenými do organizace také mnoho mladých muslim?. Biskupská konference mi poskytla dva asistenty, oba muslimy, které jsem viděl, jak plní své úkoly s velkou úctou k církvi.

Druhá zastávka: Papua-Nová Guinea.

Církev na Papui-Nové Guineji je mladá, ale ji? dala univerzální církvi mu?edníka Petra To Rota, který byl také katechetou. Papua-Nová Guinea je také multikulturní zemí s r?znými kmeny, které se ob?as dostávají do vzájemných konflikt?. Je to v?ak země, kde m??e být rozmanitost p?ínosem. Pokud odlo?íme své p?edsudky, m??eme i v kmenových kulturách najít lidské hodnoty blízké k?es?anským ideál?m. A pak jsou na Papui-Nové Guineji místa, kde je p?íroda nedot?ená. P?ed dvěma lety jsem tam byl na vysvěcení nové katedrály. Ptal jsem se biskupa na vodu a on mi ?ekl: ?M??eme pít vodu z ?eky, je pitná“. Díky kmenové moudrosti se jim poda?ilo udr?et soulad s p?írodou a mohou pít p?ímo z ?eky. Něco, co my v takzvaných vyspělých zemích u? nemáme.

T?etí zastávka: Východní Timor.

Je p?ízna?né, ?e se pape? dotkne Indonésie a poté Východního Timoru. Dvě země, které mají za sebou historii boj? a nyní jsou v míru. Je to mír k?ehký, ale díky oběma se zdá, ?e je trvalý. Vztahy mezi místní církví a vládou jsou tam velmi dobré. Místní vláda podporuje i vzdělávací slu?by spojené s církví. A zdá se mi, ?e církev byla jedním z opěrných bod? pro obyvatelstvo během války za nezávislost. Obyvatelé Východního Timoru ?íkají, ?e víra v Krista je v letech boje za nezávislost podr?ela.

?tvrtá zastávka, Singapur.

Je to jedna z nejbohat?ích zemí světa a je obdivuhodné vidět lidi, kte?í během několika let a s omezenými zdroji dosáhli takové úrovně profesionality a technologického pokroku, a to i díky svému smyslu pro disciplínu. Singapurská vláda zaru?uje v?em komunitám vě?ících svobodu a chrání je p?ed útoky a zneva?ujícími ?iny. P?estupky proti nábo?enstvím jsou p?ísně trestány. Lidé ?ijí v bezpe?í, stejně jako turisté. Je v?ak zapot?ebí rovnováhy. Historie nás u?í, ?e je t?eba dávat pozor, aby uplatňování zákon? nakonec nebylo v rozporu se samotnými hodnotami, které mají zákony chránit.

I v těchto zemích - zejména na Papui-Nové Guineji - je apo?tolská ?innost protkána p?íběhy misioná?ských mu?edník?. Někdy je v?ak práce misioná?? stále prezentována pouze jako projev kulturního a politického kolonialismu.

V sou?asné době existuje tendence a poku?ení ?íst dějiny, zejména dějiny misií, s dne?ními kulturními schématy a vnucovat misioná??m, kte?í ?ili p?ed staletími, své vlastní vize. Místo toho je t?eba ?íst dějiny s klidem. Misioná?i jsou pro církev darem. Poslouchají samotného Krista, který svým vlastním ?ekl, aby ?li a? na konec světa hlásat evangelium, a slíbil, ?e bude v?dy s nimi. Někdy někte?í p?edstavitelé národ? brali misioná?e na r?zná místa během koloniza?ních proces?. Tito misioná?i se v?ak stěhovali proto, aby evangelizovali, a ne proto, aby s nimi kolonizáto?i manipulovali a vyu?ívali je. Mnozí kně?í, misioná?i, ?eholníci, jednali v rozporu se strategií své vlády a byli umu?eni.

Co je oním tajemným pojítkem, které v?dy spojuje mu?ednictví a misii?

P?ed dvěma lety byla zve?ejněna studie o nábo?enské svobodě. Vyplývala z ní jasná skute?nost: v zemích, kde docházelo k zastra?ování a pronásledování, rostl po?et k?t?. Tam, kde existuje reálná mo?nost mu?ednické smrti, se ?í?í víra. A i ti, kte?í nejsou vě?ící, si kladou otázku: kde se ale bere v?echna ta síla, která je vede k tomu, aby obětovali sv?j ?ivot? Je to evangelium v akci. A na?ím cílem, i pro Dikasterium pro evangelizaci, je pomáhat místním církvím, ne jim vnucovat nějaký zp?sob my?lení nebo kulturu odli?nou od jejich.

(Agenzia Fides 26/8/2024)