Paglia: K nastolení míru je nutné duchovní obrácení
Massimiliano Menichetti a Andrea De Angelis - Rimini
Mír, který se buduje tím, ?e si bereme k srdci utrpení druhých, který vychází z duchovního obrácení díky znovuobjevení evangelia. To jsou témata, která jsou v centru rozhovoru s Mons. Vincenzem Pagliou, p?edsedou Pape?ské akademie pro ?ivot, ve studiu Vatikánského rozhlasu - Pope na setkání v Rimini. V pátek odpoledne vystoupil u kulatého stolu ?Cesty míru“ spole?ně s místop?edsedou vlády a ministrem zahrani?ních věcí a mezinárodní spolupráce Antoniem Tajanim.
Slovo mír se mnohým zdá vzdálené, a p?esto jste několikrát ?ekl, ?e se jeho budování nesmíme vzdát, a poukázal jste na dvě pape?ovy encykliky: Laudato si' a Fratelli tutti...
P?esně tak, proto?e to, co dnes světu chybí, a to nejen v Itálii a Evropě, je vize. Ka?dá země, a dokonce i ka?dý jednotlivec jsou ?asto obráceni sami do sebe, to znamená, ?e svět se globalizoval, ekonomika zachvátila planetu, ale ka?dý je obrácen sám do sebe a hledá a hájí své individuální zájmy nebo cesty. Pape? Franti?ek nám nabízí vizi, ?e ?ijeme v jednom domě, na jedné planetě - Laudato si'; jsme jedna rodina mnoha národ?, a to je univerzální bratrství, proto mít p?esvěd?ení, ?e máme jednoho Otce v?ech těchto dětí, je pro mír klí?ové. Chvějeme se kv?li tomu, co pape? Franti?ek nazývá t?etí světovou válkou po ?ástech, ale ve skute?nosti u? svět rozbíjíme, u? ho rozbíjíme nep?edstavitelnými tragédiemi: ve skute?nosti probíhá 59 válek, ale jsou dvě, o kterých mluvíme ka?dý den. Co je nyní rozhodující? Domnívám se, ?e pot?ebujeme duchovní obrácení, abychom pochopili, ?e jsme zodpovědní za v?echny. To je evangelijní proroctví, které pape? Franti?ek vyzdvihuje, ale mnozí z nás ho schovávají pod koberec.
Pape? Franti?ek hovo?í o globalizaci lhostejnosti, k ní? pat?í o?ivování konflikt? a válek, vy jste zopakoval koncept globalizace humanismu, tedy skute?nosti, která má na srdci ?lověka. Jak je to konkrétně konstruováno?
Mnozí vedou válku, ale v?ichni m??eme vést mír, tak?e nikdo nem??e ?íci, ?e je mi to jedno nebo co mohu udělat s válkou na Ukrajině. M??ete být smutní z toho, co se děje, m??ete být pohor?eni, ale m??ete se za to také modlit, m??ete spolupracovat s mnohými, kte?í se sna?í o mír, nebo dokonce o solidaritu. Je mnoho věcí, které m??eme dělat. Bohu?el p?evládá to, co m?j drahý p?ítel Giuseppe De Rita nazval novým nábo?enstvím neboli ?egolatrií“, kultem ega, na jeho? oltá? se obětují i ty nejdra??í city. Od tohoto destruktivního individualismu musíme p?ejít k bratrskému ?my“. To je ta velká revoluce, o ní? mluví Franti?ek, a já bych doufal, ?e se v?echny církve, nejen katolická, sjednotí. Existuje krásná věta Athenagory, protagonisty objetí s Pavlem VI, který ?ekl: ?sesterské církve, bratrské národy“, pokud budou rozděleny církve, jak potom budou ?ít národy? To je velká otázka.
Je tu také paradox: tolik individualismu, ale zároveň bezmocnosti tvá?í v tvá? zlu. Odkud ?erpat, abychom se necítili bezmocní?
Z evangelia, které nám jasně ?íká, ?e v?echno je mo?né. Znovuobjevte Bo?í slovo jako zdroj historické, nikoli abstraktní energie. My k?es?ané máme zodpovědnost měnit realitu: to dělal Je?í?, k tému? zmocnil u?edníky a my bychom v tomto duchu měli pokra?ovat. S velkou prostotou obnovme ka?dodenní ?tení evangelia, skute?ně se jím zabývejme, a toto vnit?ní napětí se stane historickou skute?ností změny.
V Rimini je tolik r?zných lidí, i nekatolík?, kte?í p?icházejí, aby vytvá?eli mosty poznání a setkání: je toto klí?em?
Rozhodně ano, tu?il to u? Pavel VI. kdy? v první encyklice Ecclesiam suam napsal, ?e k?es?an je ze své podstaty univerzální, v církvi, ve vztazích s k?es?any, s jinými nábo?enstvími a také s těmi, kdo nevě?í. Proto pape? Franti?ek zd?razňuje, ?e obrana identity vy?aduje otev?enost, obranou identity mají být univerzální brat?i: Franti?ek z Assisi, Charles de Foucauld jsou toho p?íkladem. Chtěl bych, abychom my v?ichni k?es?ané ?ili v tomto napětí, které je Bo?í.
Co je podstatné pro budování míru?
Milovat a milovat se.
Zamy?lení nad tím, jak d?le?ité je budovat mír ve vlastní rodině, ve vlastním domě: abychom byli ?emeslníky míru, musíme být ?emeslníky míru doma...
Rozhodně ano, proto?e války za?ínají doma a pak se stávají dramatickými. V tomto smyslu mír znamená milovat a být milován: pe?ujme jeden o druhého a porazíme i války.
