蜜桃交友

Pope

P艡edseda Italské biskupské konference kardinál Matteo Zuppi se ve studiu Vatikánského rozhlasu - Pope na setkání v Rimini v臎noval tématu míru, kdy啪 hovo艡il o pot艡eb臎 vyjednávání, výchovy k budování sv臎ta, v n臎m啪 je t艡eba uznat druhého za bratra.

Název setkání, kterého se ú膷astníte, zní 鈥濾ýchova ke smí艡ení鈥�. A tak i s ohledem na závazek, který vám pape啪 v posledních m臎sících sv臎艡il, je mo啪né vychovávat ke smí艡ení, je mo啪né vychovávat k míru? A co pro to m暖啪eme ud臎lat?

Mnoho. Velmi mnoho. K艡es钮ané je拧t臎 více: skute膷n臎, kdyby to ned臎lali, myslím, 啪e by selhávali v jednom z nejz艡eteln臎j拧ích pokyn暖 na拧eho Pána, který navíc, zdá se mi, opakujeme tém臎艡 ka啪dý den, alespo艌 doufáme, 啪e jednou denn臎, abychom prosili o odpu拧t臎ní a u膷ili se odpou拧t臎t. V neposlední 艡ad臎 proto, 啪e pokud neexistuje výchova ke smí艡ení, dochází ke 拧patné výchov臎 k válce, ke konflikt暖m, k p艡edsudk暖m, k nenávisti, k zá拧ti, k pomst臎, k p臎stování onoho deformovaného smyslu pro spravedlnost, kterým je pomsta, p艡i ní啪 musím n臎co d臎lat proti, proto啪e neumím skloubit odpu拧t臎ní a spravedlnost. Smí艡ení je jediná cesta, jak najít svého bratra, i kdy啪 vá拧 bratr ud臎lal n臎co proti vám. A je to pravá cesta, díky ní啪 m暖啪eme v拧ichni budovat mír a být 艡emeslníky míru.

Jakou roli hrají nábo啪enství v dob臎, kdy je na sv臎t臎 27 válek - uvádí OSN - a podle jiných zdroj暖 tém臎艡 60?

Mají velmi d暖le啪itou roli. Ukazují také velkou slabost. Myslím, 啪e i kardinál Pizzaballa se vyjád艡il k obtí啪ím nábo啪enství tvá艡í v tvá艡 bou艡i nenávisti, násilí a války, která v拧e pohltila, a také odhalil, jak málo myslíme na 鈥淔ratelli tutti鈥�. Kdy啪 jsme jeli do Jeruzaléma s poutí organizovanou diecézí a bylo tam také mnoho 膷len暖 italských hnutí a organizací, p艡i setkání s p艡íbuznými rukojmích - mo啪ná to byl jeden z nejdojemn臎j拧ích okam啪ik暖 - 艡ekla Rachel, matka Hershela, 32letého mladíka, který je dr啪en jako rukojmí, tu拧ím, u啪 280 dní: 鈥濾 bolesti není míra鈥�; a pak: 鈥濶echci, aby moje bolest vyvolávala dal拧í bolest鈥�. Odtud musíme vycházet: tvá艡í v tvá艡 bou艡i nenávisti a násilí, kterou tak dob艡e popsal kardinál Pizzaballa, musíme pokorn臎 dál v臎艡it, 啪e jen tak lze bojovat proti nenávisti, proto啪e jinak se v拧ichni staneme slepými.

Va拧e Eminence, 鈥瀙omsta,鈥� 艡ekl jste, 鈥瀓ako deformovaný smysl pro spravedlnost鈥�: co nám tedy umo啪艌uje formovat se ke smí艡ení, abychom dosp臎li ke spravedlnosti, která má správnou podobu?

Odpu拧t臎ní a spravedlnost jdou ruku v ruce, nejsou v rozporu. Odpu拧t臎ní je odpu拧t臎ní, ale 惫测啪补诲耻箩别 spravedlnost. Jedním z nejznám臎j拧ích p艡íklad暖 je modlitba Giovanniho Bacheleta, kdy se p艡i poh艡ební m拧i svého otce modlil s odpu拧t臎ním, ale 啪ádal spravedlnost. Skute膷n臎: myslím, 啪e ten, kdo odpou拧tí, je je拧t臎 svobodn臎j拧í v po啪adování spravedlnosti, práv臎 proto, 啪e v n臎m není ta pachu钮 pomsty, která m暖啪e v拧echno zne膷istit. A tak, pokud chceme, m暖啪eme být je拧t臎 nesmi艡iteln臎j拧í ke spravedlnosti práv臎 proto, 啪e jsme svobodní od toho jedu, kterým je pomsta.

Dnes se slovo vyjednávání stalo tém臎艡 negativním slovem, zdá se, 啪e ti, kdo vyjednávají, jsou ztroskotanci nebo jsou nerealisti膷tí. Kdy啪 se podíváme na válku v srdci k艡es钮anské Evropy, která probíhá mezi Ruskem a Ukrajinou, jak d暖le啪ité je um臎t za膷ít vyjednávat? A jsou tomu n臎jaké náznaky?

Myslím, 啪e ano, proto啪e je to nevyhnutelné. Výraz - kompromis - má v ital拧tin臎 dva významy: kompromis také znamená zavázat se, kdy啪 膷lov臎k ud臎lá kompromis, tak potom platí n臎jakou pokutu, kdy啪 nepokra膷uje v tom kompromisu, který ud臎lal; druhý význam je negativní a zdá se, 啪e tak p艡evládá, proto啪e pak je to v p艡edstav臎 síly, polarizované, tak啪e se musí n臎co vnutit. Tato negativní p艡edstava je ov拧em mylná: kompromis jako by byl pokleslý, jako by znamenal zradu vlastních ideál暖... Kde啪to pape啪 Franti拧ek má mo啪ná zcela pravdu, kdy啪 艡íká, 啪e pravá odvaha je um臎t vyjednávat; pravá odvaha je um臎t se rozhodnout, pochopit a najít kompromis, který hledí do budoucnosti, který p艡ipravuje budoucnost, který nachází zp暖sob, jakým m暖啪eme obnovit bratrství, které bylo rozvráceno válkou. A to je podle n臎kterých irenismus. Jen tak m暖啪eme budovat budoucnost a my to d臎láme p艡íli拧 málo, zpochyb艌ujeme ono v臎domí, 啪e prost艡ednictvím dialogu lze nalézt 艡e拧ení konflikt暖, které bylo tak jasné a z艡ejmé u t臎ch, kdo p艡e啪ili druhou sv臎tovou válku. P艡í拧tí rok uplyne 80 let od konce onoho konfliktu: zde bychom snad nem臎li rozptylovat toto d臎dictví, které stálo 啪ivoty milion暖 lidí, kte艡í nám dali mír ne proto, abychom byli v míru, ale abychom se nau膷ili 啪ít spole膷n臎.

Tady na setkání jsme v t臎chto dnech hodn臎 mluvili o perspektiv臎, o pohledu na solidaritu, na bratrský sv臎t, na sv臎t solidarity, a 膷ty艡i jsou pilí艡e, na které se Jan XXIII. díval, kdy啪 myslel na mír, který je podlo啪en pravdou, spravedlností, svobodou a solidaritou. Zde bylo zopakováno, 啪e 鈥瀙艡i budování míru nesmíme ztrácet nad臎ji鈥�: je tomu tak?

... také proto, 啪e ztratíme-li nad臎ji, která, jak známo, umírá poslední... Ale nesmíme mít nad臎ji, proto啪e se v臎ci da艡í. Myslím na up艡ímné a v n臎kterých p艡ípadech skute膷n臎 dramatické sv臎dectví kardinála Pizzabally. V jeho realismu bylo vlastn臎 hodn臎 nad臎je, mluvil o 鈥瀙osledním vlaku鈥�, ale i v této situaci byla nad臎je, proto啪e musíme v臎艡it ve sv臎tlo, kdy啪 je tma. Pokud je v拧e jasné, ka啪dý je toho schopen. Mo啪ná se musíme nau膷it v臎艡it a hledat ve tm臎... Pape啪 Benedikt XVI. 艡ekl, kdy啪 mluvil o mu膷ednících z Osv臎timi, o N臎mcích, kte艡í byli zabiti, 艡ekl: 鈥濼o jsou hv臎zdy鈥�, a myslel tím jit艡enky. A p艡i jiných p艡íle啪itostech 艡ekl: 鈥濰v臎zdy jsou vid臎t tím více, 膷ím hlub拧í je noc鈥�. Tady je mo啪ná pot艡eba se na hv臎zdy více dívat a také je um臎t rozpoznat, i kdy啪 je noc stra拧n臎 temná, jako ta, kterou pro啪íváme.

Tady na setkání je tolik d臎tí. D臎ti si hrají, bojují a pak se usmi艡ují: dosp臎lí to mají trochu t臎啪拧í. Ale jak 艡íci o válce, i jako noviná艡i, jako církev, t臎m nejmen拧ím?

Tím, 啪e jim o ní budeme vypráv臎t. D臎ti naprosto jasn臎 vnímají hr暖zy války. Nelze jim to osladit, p艡edstírat, také proto, 啪e ji v mnoha p艡ípadech chápou, cítí. Benigni, kdy啪 promluvil na Svatopetrském nám臎stí p艡i p艡íle啪itosti Sv臎tového dne d臎tí, 艡ekl: 鈥濧le jak je to mo啪né? U d臎tí, kdy啪 se n臎kdo zraní, hra p艡estane, i kdy啪 si hrají na válku, okam啪it臎 p艡estanou. Ale jak je mo啪né, 啪e dosp臎lí zabíjejí d臎ti a nep艡estanou?鈥�. Má pravdu. A tak mo啪ná opravdu musíme za膷ít od hr暖zy civilních ob臎tí, v拧ech, a kdy啪 se to týká d臎tí, zasáhne to samoz艡ejm臎 je拧t臎 víc. A mo啪ná se nau膷it, 啪e kdy啪 se jednomu z nich n臎co stane, musíme hru zastavit...

Don Tonino Bello 艡ekl, kdy啪 mluvil o válce, 啪e válka za膷íná v okam啪iku, kdy u啪 nevidím tvá艡 toho druhého. Jak d暖le啪ité je obnovit tento rozm臎r úcty, pozornosti a uznání lidskosti druhého, a to i toho druhého, který je protivníkem?

Je to zásadní a zde se mo啪ná vracíme tam, kde jsme za膷ali. Vzd臎lání znamená uznat druhého, znamená pochopit sebe sama, um臎t hodnotit, pochopit své utrpení a uniknout této logice polarizace, která vede - v digitální verzi pak je拧t臎 více - ke zni膷ení druhého. Vzd臎lání je tedy zásadní a v臎艡ím, 啪e i mnoho dokument暖, tolik moudrosti církve v啪dy ukazovalo práv臎 na vzd臎lání jako na cestu k míru. Domnívám se, 啪e musíme n臎co dohnat, trochu jsme se vrátili zp臎t: kupodivu jsme se vrátili zp臎t, místo abychom rostli ve znalostech a vzd臎lávacích schopnostech.

V návaznosti na téma, které o啪ivuje toto setkání - to podstatné - co je podstatné pro výchovu ke smí艡ení, co je podstatné pro mír, pro budování míru?

沤e ten druhý je m暖j bratr. Kdo v sob臎 najde p艡ítomnost Boha, za膷ne ji vid臎t i ve svém bratrovi, ve svém bli啪ním, i kdy啪 vás instinkt vede k n臎膷emu jinému... A výchova je zp暖sob, jakým nasloucháme Bo啪í rad臎, abychom se nenechali uná拧et instinktem. Ten druhý je m暖j bratr. Vize pape啪e Franti拧ka je 鈥瀡拧ichni brat艡i鈥�: v臎艡ím, 啪e jsme na za膷átku tohoto u膷ebního procesu, který nám dal, abychom budovali budoucnost, abychom m臎li nad臎ji.