Skute?ně ctít Kristovo tělo
ANDREA TORNIELLI
Apo?tolský nuncius Christophe Pierre se ve svém projevu p?i zahájení Velkého eucharistického kongresu Spojených stát? v Indianapolisu 17. ?ervence zeptal, v ?em spo?ívá ?eucharistické znovuzrození“. A také jaký je lakmusový papírek, podle kterého poznáme, zda ??lověk pro?ívá eucharistické probuzení“. Skute?né eucharistické probuzení, vysvětlil kardinál Pierre, a?koli je ?v?dy doprovázeno svátostnou zbo?ností“, a tedy adorací, procesími a katechezí, ?musí p?esahovat rámec zbo?ných praktik“. Skute?né eucharistické probuzení, objasnil dále, znamená vidět Krista v druhých, nejen ve vlastní rodině, p?átelích a spole?enství, ale také v těch, které vnímáme jako vzdálené, proto?e jsou jiného etnika nebo sociálního postavení, nebo v těch, kte?í zpochybňují ná? zp?sob my?lení nebo mají jiné názory ne? my. Tato slova jsou zvlá?tě významná v souvislosti s polarizací, která charakterizuje americkou spole?nost a z jejího? vlivu není vylou?ena ani církev v této velké zemi.
Úvahy nuncia Pierra p?ipomínají jednu homilii velkého církevního otce svatého Jana Zlatoústého, který ?ekl: ?Chce? ctít Kristovo tělo? Nedopus?, aby se stalo p?edmětem opovr?ení jeho úd?, tedy chudých, kte?í nemají ?aty, jimi? by se mohli p?ikrýt. Neuctívej ho zde v kostele hedvábnými plátny, zatímco venku ho zanedbává?, kdy? trpí zimou a nahotou... Jaký prospěch m??e mít Kristus, je-li obětní st?l naplněn nádobami ze zlata, zatímco on pak v osobě chudých umírá hlady?“. Jan Zlatoústý k tomu dodává: ?Mysli na toté?, co Kristus, kdy? bloudí a putuje a pot?ebuje st?echu nad hlavou. Odmítá? ho p?ijmout v poutníkovi a místo toho zdobí? podlahu, stěny, sloupy a zdi posvátné budovy... Kdy? zdobí? prost?edí pro bohoslu?bu, neuzavírej své srdce p?ed trpícím bratrem. To je nejcenněj?í ?ivý chrám ze v?ech“.
Jiný velký biskup, don Tonino Bello, poznamenal: ?Bohu?el okázalá bohatost na?ich měst nám usnadňuje vidět Kristovo tělo v eucharistii na?ich oltá??. Brání nám v?ak vidět Kristovo tělo v nepohodlných p?íbytcích bídy, nouze, utrpení a osamělosti. Proto jsou na?e eucharistie tak výst?ední...“.
Kdy? se zamyslíme nad situací ve Spojených státech, lze doufat, ?e eucharistická obroda povede ke stále vět?ímu zamě?ení na Kristovo tělo v ?nepohodlných p?íbytcích“ bídy a odstr?enosti. A také je t?eba doufat, ?e toto o?ivení podpo?í obnovenou pozornost ve prospěch ?ivota a lidské d?stojnosti, ?ivot? slabých a bezbranných, jako jsou nenarozené děti, bezdomovci, migranti. Obnovenou pozornost ve prospěch ?ivot? těch, kte?í jsou denně ohro?ováni násilím a nekontrolovaným ?í?ením zbraní prodávaných s impozantní lehkostí: pohromou, která zvlá?tě postihuje tuto velkou zemi a pro její? potírání nikdy neu?iní dostatek právě k?es?ané, tedy následovníci toho, který v Getsemanech zastavil Petr?v obranný výboj tím, ?e mu p?ikázal, aby vrátil me? do pochvy, a poté znovu p?ipevnil ucho veleknězova slu?ebníka, kterého tento apo?tol zranil.
