Na Pavlově hrobě u po?átk? ?ímského k?es?anství
Paolo Ondarza - Vatikán
Po?átkem nového tisíciletí povstává obnovený zájem o postavu Pavla z Tarsu. Senza?ní objevy vyná?ejí na světlo nejprve nejstar?í portrét apo?tola národ? v ?ímských katakombách svaté Thekly, poté hrubý mramorový sarkofág pod pape?ským oltá?em baziliky vedoucí zpět k autorovi t?inácti list? Nového zákona.
Vědecký pr?zkum
Potvrzení tohoto výzkumu s hlubokým pohnutím pronesl 29. ?ervna 2009 během prvních ne?por na závěr paulínského roku Benedikt XVI. P?i té p?íle?itosti tehdej?í pape? oznámil výsledky pe?livé vědecké analýzy, která byla na hrobce provedena dva tisíce let po Pavlově narození: speciální sonda zavedená do sarkofágu odhalila stopy vzácné lněné tkaniny barvené purpurem, laminované ryzím zlatem, modrou látku s lněnými vlákny, ?ervená kadidlová zrnka a bílkovinné a vápenaté látky. Byly nalezeny také velmi malé úlomky kostí. Ty odborníci, ani? by znali jejich p?vod, podrobili zkoumání pomocí uhlíku 14 a zjistili, ?e pocházejí od osoby, která ?ila mezi 1. a 2. stoletím. "Zdá se, ?e to potvrzuje jednomyslnou a nezpochybnitelnou tradici, ?e se jedná o ostatky apo?tola Pavla," komentoval Benedikt XVI. s rozechvěním.
Pavlova hrobka nebyla nikdy otev?ena
Patnáct let po tomto oznámení se vydáváme k hrobce v doprovodu otce Lodovica Torrisiho, novicmistra v opatství svatého Pavla za hradbami, spravovaném od 8. století benediktinskými mnichy. "Hrobka nebyla nikdy otev?ena," vysvětluje, "proto?e vibrace p?i odstraňování víka, kontakt se světlem a kyslíkem by mohly zni?it, rozlo?it to, co z Pavlova těla zbylo."
Pod nádherným baldachýnem, který v roce 1285 zhotovil slavný socha? Arnolfo di Cambio, jsou vidět kameny sarkofágu, které badatelé vynesli na světlo v roce 2006. Ve dne v noci zde nep?etr?itě ho?í plamen, který poukazuje na posvátnost místa. Vedle něj je z?etelně vidět bronzová a skleněná urna s ?etězem z apo?tolova ?ímského vězení, která je v bazilice p?ítomna od 4. století a která se v procesí nosí dovnit? v?dy 29. ?ervna, na svátek svatých Petra a Pavla.
M?í?kou je pod úrovní terénu vidět mramorová deska slo?ená ze dvou kus?: mě?í 2,12 x 1,27 metru. Stojí na ní nápis PAULO APOSTOLO MART a má t?i otvory: jeden kulatý a dva ?tvercové. Pochází ze 4.-5. století a svěd?í o kultu, který toto místo ovlivňoval od samého po?átku, je?tě p?edtím, ne? byl postaven kostel. Otvory měly funkci získávání kontaktních relikvií, tj. pruh? látky, které se těmito otvory vkládaly, dokud se nedotkly hrobu.
Mu?ednictví za hradbami
"Stětí svatého Pavla," pokra?uje otec Lodovico Torrisi, "se odehrálo v těsné blízkosti místa poh?bu. Asi ?ty?i kilometry od baziliky, v Acque Salvie, kde dnes stojí opatství T?í fontán. Sem byl Pavel p?ivezen z mamertinského vězení, kde byl vězněn. Historici dosud nepochopili, pro? se jeho mu?ednická smrt odehrála právě zde. Byl s?at za Aureliánovými hradbami, na místě s nezdravým ovzdu?ím, poblí? Via Ostiense mezi lety 65 a 67, za císa?e Nerona.
Hlava padla t?ikrát na zem a podle tradice na těchto t?ech místech zázra?ně vytryskly t?i prameny: první horký, druhý vla?ný, t?etí studený. Na aleji, která vede podél trapistického opatství, byla v poměrně nedávné době zrekonstruována dla?ba podobná těm, které byly bě?né ze starého ?íma, aby p?ipomínala cestu, kterou světec pro?el p?ed svou popravou. Mramorový nápis na fasádě kostela Mu?ednictví svatého Pavla, postaveného v 5. století a renovovaného v roce 1599 architektem Giacomem Della Portou, pat?ícího do komplexu opatství, zní: "S. Pauli Apostoli martyrii locus ubi tres fontes mirabiliter eruperunt". Uvnit? chrámu jsou jasně patrné t?i edikuly, postavené na ka?dé z fontán zarovnaných ve stejné vzdálenosti, ale v r?zných úrovních. Od roku 1950 byl v d?sledku urbanizace a následného zne?i?tění podzemní vody tok uzav?en a rozvádění vody vě?ícím ustalo.
Me?
Pavel, uvězněný ?idy, p?i?el v roce 61 do ?íma, aby tam byl souzen jako ?ímský ob?an. Narodil se jako ?id se jménem Saul a po?íval ?ímského ob?anství stejně jako v?ichni obyvatelé Tarsu, města, z něho? pocházel, le?ícího v Kilikii na jihu dne?ního Turecka. Po p?estěhování do Jeruzaléma se stal d?věrníkem velerady a později zu?ivým pronásledovatelem k?es?an?. Na cestě do Dama?ku v roce 36 do?lo k jeho obrácení.
"Svatý Pavel," poznamenává otec Lodovico, "je zobrazen s me?em, aby nazna?il, jak bránil Bo?í slovo. Aby bránil evangelium, zem?el krutou smrtí me?em jako udatný bojovník".
Hlavy svatých Petra a Pavla
"?íká se, ?e po stětí se o tělo postarala ?ímská matrona, k?es?anka, ulo?ila ho do sarkofágu a poh?bila na Via Ostiense," dodává otec Torrisi. Podle dochovaných p?íběh? se tato ?ena jmenovala Lucina: dvě míle od Acque Salvie vlastnila poh?ebi?tě v rámci pohanského h?bitova, který ?ítal asi 5 000 hrob?. Vykopávky potvrdily existenci této nekropole s výklenky a jámami pro chudé a osvobozené otroky. Později byla nalezena Pavlova hlava, která je uchována na oltá?i baziliky svatého Jana na Lateránu, spolu s Petrovou lebkou. Podle ?ímského martyrologia byli oba zabiti ve stejný den.
Jejich ostatky jsou spojeny také proto, ?e během pronásledování byli oba ukryti v katakombách svatého ?ebestiána. Dokládají to graffiti a votivní dary nalezené na tomto místě. Teprve později byly ostatky obou svět? p?eneseny na místa jejich p?vodního poh?bení.
U po?átk? ?ímské církve
Místo Pavlova hrobu se okam?itě stalo poutním místem vě?ících, kte?í se sem p?icházeli modlit a na po?est světce zde vybudovali cella memoriae. Od prvních let se ?etní pok?tění rozhodli pro poh?eb v okolí a nekropole se postupně měnila z pohanské na k?es?anskou.
"Mnozí si zvolili, aby jejich hrob byl umístěn v blízkosti hrobu apo?tola," p?ipomíná benediktinský opat a ukazuje ?etné epigrafy v latině, ?e?tině a hebrej?tině p?ipevněné na stěnách k?í?ové chodby opatství svatého Pavla za hradbami, kterou navrhl a vyzdobil Pietro Vassalletto.
"P?i r?zných rekonstruk?ních pracích, výkopech ?i zpevňování základ? zde bylo objeveno mnoho nález?, pohanských i k?es?anských hrob?. Pravděpodobně se jednalo o lidi ur?itého spole?enského kalibru. ?ímské k?es?anství se zrodilo právě v této oblasti". Mezi nejcenněj?í artefakty nalezené v této oblasti v roce 1838 pat?í ?dogmatický“ sarkofág ze 4. století, který je nyní ve Vatikánských muzeích.
T?i baziliky
Poté, co císa? Konstantin v roce 313 n. l. milánským ediktem povolil svobodu vyznání, chtěl v roce 324 uctít památku apo?tola národ? tím, ?e místo jeho prvního pochování zvě?nil bazilikou, její? základ je dodnes patrný pod pape?ským oltá?em. 厂惫ě迟covo tělo bylo nejprve ulo?eno do měděné rakve. Chrám, p?vodně nep?íli? velký, byl později za císa?? Theodosia, Arcadia a Valentiniana II. roz?í?en, a stal se tak velmi velkou, pětilodní bazilikou známou jako "Theodosiova" nebo "t?í císa??".
Mistrovská díla, která p?e?ila po?ár
Mezi 12. a 13. stoletím v bazilice p?sobily velké umělecké osobnosti jako Pietro Cavallini, jeho? fresky byly bohu?el zni?eny, a Arnolfo di Cambio, autor ciboria (baldachýnu), které spolu s cenným svícnem na velikono?ní pa?kál od Vassalletta p?e?ilo ni?ivý po?ár, jen? v ?ervenci 1823 během jediné noci zni?il Theodosiánskou baziliku.
Po?ár a obnova
P?í?ina po?áru není známa, někte?í ji p?i?ítají ho?áku, který snad nechali bez dozoru dělníci opravující st?echu. Den po katastrofě se ?ímané hrnuli, aby si prohlédli, co z kostela zbylo. Scéna byla srdcervoucí a jeden výjime?ný svědek, francouzský spisovatel Stendhal, ji popsal jako "jednu z nejvelkolepěj?ích podívaných", jakou kdy viděl: "Měl jsem dojem p?ísné krásy, stejně smutné jako Mozartova hudba. Bolestné a stra?livé poz?statky katastrofy byly stále ?ivé; kostel byl stále zane?áděn ?ernými, kou?ícími, nap?l spálenými trámy; d?íky sloup?, roz?típnuté po celé délce, hrozily ka?dou chvíli pádem."
Dne 25. ledna 1825 vydal Lev XII. encykliku "Ad plurimas", v ní? vyzval vě?ící k obnově chrámu: chrám měl být obnoven stejným zp?sobem, s pou?itím ?ástí zachráněných z po?áru, aby se zachovala k?es?anská tradice jeho p?vodu, a 10. prosince 1854 jej Pius IX. posvětil. Bazilika, která vznikla, je p?esně taková, jakou ji vidíme dnes.
Svatý Pavel a lidé na celém světě
Na výzvu Lva XII. hromadně odpovídali nejen katolíci, ale celý svět: bloky malachitu a lazuritu daroval car Mikulá? I., stejně jako sloupy a okna z nejkvalitněj?ího alabastru dorazily darem od egyptského krále Fouada I. Pavel z Tarsu se potvrdil jako univerzální referen?ní bod pro vě?ící i národy. Chór lidí shromá?děných kolem tohoto velikána k?es?anství p?ipomínají mramorové desky na stěnách apsidy, na nich? jsou vyryta jména mnoha kardinál? a biskup? p?ítomných v den posvěcení. Ti byli v ?ímě na vyhlá?ení dogmatu o Neposkvrněném po?etí. Slavili spole?ně s Petrovým nástupcem, symbolicky pod pohledem v?ech pape?? historie, kte?í jsou vyobrazeni v mozaice na velkých medailonech zdobících hlavní lo? chrámu.
Apo?tol jednoty k?es?an?
Jak je známo, Pavl?v apo?tolát se roz?í?il od ?id? na v?echny národy: v Arábii, Malé Asii, Makedonii, na Kypru a v ?ecku zalo?il ?etné k?es?anské komunity. Symbolem putování apo?tola národ? je relikvie hole, kterou pou?íval na svých cestách a která je uchovávána v muzeu ?ímské baziliky.
"Pavla uctívají obyvatelé celého světa, k?es?ané i nek?es?ané," dodává otec Lodovico Torrisi. "Je zásadní postavou pro jednotu k?es?an?". V bazilice se konají ekumenické oslavy a akce. S tímto místem jsou spojeny epizody a p?edměty, které jsou z tohoto hlediska obzvlá?tě významné. Zde, v opatově bytě, oznámil Jan XXIII. 25. ledna 1959 kardinál?m sv?j záměr svolat II. vatikánský ekumenický koncil.
V roce 2006 Benedikt XVI. také splnil p?ání svatého Jana Pavla II. a p?edal athénskému patriarchovi Christodulovi dva krou?ky z okov? apo?tola národ?.
Svatý Pavel a jubileum
Kone?ně na cestě k plnému spole?enství k?es?an? zaujímá významné místo Svatá brána baziliky svatého Pavla, která se otev?e 5. ledna p?í?tího roku:
"Má velmi d?le?itou hodnotu. Byla vystavěna v Konstantinopoli a darována v roce 1070. P?vodně byla umístěna u hlavního vchodu. Po?ár ji po?kodil a zmen?il její velikost. Byla proto p?emístěna k bo?nímu vchodu. Vzhledem k jubileu," uzavírá otec Lodovico, "doufáme, ?e vě?ící, poutníci a turisté z celého světa zde pro?ijí krásný zá?itek hlubokého obrácení a víry, sjednocení a kontaktu s Hospodinem prost?ednictvím svědectví apo?tola Pavla".
