Jezuita Gianfranceschi ¨C prvn¨ª ?editel ³Õ²¹³Ù¾±°ì¨¢²Ôsk¨¦ho rozhlasu, mu? v¨§dy a v¨ªry
Gianluca Giorgio
Dne 9. ?ervence 1934 zem?el v generální kurii Tovary?stva Je?í?ova v ?ím¨§ otec Giuseppe Gianfranceschi. Rektor Pape?ské Gregoriánské univerzity, první ?editel Vatikánského rozhlasu, v¨§dec a pedagog - p?ipomenout si jméno tohoto ?eholníka znamená dokázat propojit v¨§du s vírou. Jestli?e je n¨§co charakteristické ve zp?sobu, jakým pro?íval sv¨§?ené úkoly, pak to byla v¨§rnost jeho poslání kn¨§ze a badatele ve slu?b¨§ církvi a spole?nosti. Byl kultivovaným a pozorným jezuitou, který dokázal, jak pí?e svatý Ignác ve své autobiografii, najít Boha ve v?em. Letos si p?ipomínáme 90. výro?í jeho úmrtí.
Narodil se v roce 1875 v Arcevii v provincii Ancona, dokon?il klasická studia a p?est¨§hoval se do ?íma, kde za?al studia na in?enýrské fakult¨§. Jeho vrstevníci na n¨§j vzpomínají jako na veselého, u?enlivého a p?átelského mladíka. Na za?átku ?tvrtého ro?níku po absolvování duchovních cvi?ení po?ádal o p?ijetí k jezuit?m. Cítil Bo?í volání k ?ivotu podle evangelia. Po absolvování teologického vzd¨§lání a získání titulu z filozofie je vysv¨§cen na kn¨§ze. Pí?e se rok 1909. Jeho p?edstavení, kte?í vycítili jeho schopnosti, mu umo?¨¾ují vystudovat matematiku a fyziku na univerzit¨§ v ?ím¨§. Po získání profesury experimentální fyziky nav?t¨§vuje institut ve Via Panisperna a rozvíjí r?zné výzkumné projekty, které ho dovedou k významným výsledk?m. Mezi jeho zájmy pat?ila akustika, elektrofyzika a m¨§?ení rychlosti Zem¨§. Je v?estranný a bystrý, nápadný metodou, kterou pou?ívá: pozorností k novinkám, ani? by skrýval jejich omezení a kriti?nost. Projevuje v¨§rnost tradici a otev?enost k obnov¨§, pokud je to pro dobro spole?nosti.
P?edná?í na jezuitském Institutu Massimiliano Massimo, na Státním athenaeu a na Pape?ské Gregoriánské univerzit¨§, je znalý a vst?ícný. Velmi srozumiteln¨§ vysv¨§tluje tajemství daného tématu. V t¨§chto letech se zv¨§davostí sleduje mezinárodní v¨§deckou debatu, mezi ní? se objevuje teorie relativity Alberta Einsteina. O ní publikuje studii, v ní? vyzdvihuje její zvlá?tnosti, p?i?em? neopou?tí sv?j vlastní filozofický a v¨§decký p?ístup.
Otec Gianfranceschi se výrazn¨§ anga?uje v apo?tolátu, co? dosv¨§d?uje jako rektor kostela svatého Ignáce v centru ?íma. Je to autentický a vyrovnaný ?eholník. Vá?nivý hleda? Boha, studovaného v rozmanitosti a velikosti stvo?ení.
Pape? Benedikt XV. jej poté, co se seznámil s Gianfranceschiovými studiemi, jmenuje p?edsedou Pape?ské akademie v¨§d "I nuovi lincei". V této funkci otec Gianfranceschi nabízí inovativní a avantgardní pohled na v¨§c. Je pozorný k pokroku kulturního sv¨§ta a aktualizuje své poznatky. Otev?eme-li jeho nesmírn¨§ bohatou bibliografii, najdeme více ne? sto padesát prací publikovaných ve významných v¨§deckých ?asopisech té doby. V roce 1928 se jako kaplan a v¨§dec se svolením pape?e a svého vlastního p?edstaveného zú?astnil výpravy generála Nobileho na severní pól. Z této nelehké zku?enosti zanechal tento kn¨§z deník, v n¨§m? zaznamenává dojmy, které získal. Zápis je sv¨§dectvím jeho pé?e a lásky k bli?nímu a zárove¨¾ cennou kronikou událostí.
Byl p?ítelem Guglielma Marconiho, nositele Nobelovy ceny za fyziku, podporoval jeho studia a cht¨§l ho mít po svém boku p?i zakládání Vatikánského rozhlasu. Dne 12. února 1931 díky rozhlasovým vlnám p?ekro?ilo po?ehnání pape?e Pia XI. Urbi et orbi hranice zem¨§ a setkalo se s lidstvem. Je to okam?ik plný velkých emocí. Gianfranceschi v ?ele rozhlasové stanice a po celý sv?j ?ivot slou?il církvi sv¨§dectvím o kráse víry p?i setkání s v¨§dou, ale p?edev?ím s lidstvem.
