Arcibiskup Gallagher: Diplomacie Svatého stolce je super partes, aby sjednotila my?lenky a vize
Tiziana Campisi - Vatikán
Město, které "během své více ne? dvoutisícileté historie" vyzrálo "ke zvlá?tní citlivosti pro mír" a "nau?ilo se urovnávat neshody pramenící z kulturních, jazykových a etnických rozdíl?": Takto popsal Aquileiu arcibiskup Paul Richard Gallagher, sekretá? pro vztahy se státy a mezinárodními organizacemi, který byl 12. ?ervence pozván do této malé obce Furlanska- Julského Benátska, aby zde p?i liturgické památce svatých biskup? Ermagora a Fortunata, mu?edník? z Aquileie a patron? arcidiecézí Gorizia a Triveneto, p?ednesl lectio magistralis na téma "Aquileia Magistra Pacis - protipól diplomacie Svatého stolce".
Dne?ní konflikty
Diplomacie Svatého stolce se d?razně zasazuje o ukon?ení "probíhajících konflikt?": od Ukrajiny po Palestinu, Izrael, Ázerbájd?án, Myanmar, Etiopii, Súdán a Jemen. Arcibiskup Gallagher dal jasně najevo, ?e Svatý stolec se "v?dy mobilizuje jako subjekt super partes", sna?í se "sjednotit odli?né my?lenky, protich?dné politické postoje, nábo?enské vize" a "r?zné ideologie", prosazuje mír p?i "respektování mezinárodních norem" a základních lidských práv a "je aktivní na humanitární úrovni", nap?íklad "usnadňuje repatriaci ukrajinských dětí a výměnu vále?ných zajatc? mezi Ruskem a Ukrajinou, stejně jako podporuje propu?tění izraelských rukojmích v pásmu Gazy".
Město na k?i?ovatce lidí a my?lenek
Gallagher ve své p?edná?ce p?e?el ze sou?asnosti do minulosti a znovu zauzloval nitky dějin po?ínaje zalo?ením Aquileie v roce 181 p?ed na?ím letopo?tem. Ji? tehdy se podle něj město vyzna?ovalo "jako mimo?ádná kosmopolitní k?i?ovatka národ? a idejí" a umo?ňovalo "?í?ení uměleckých, kulturních a kultovních vliv?", které byly "p?epracovány a znovu p?izp?sobeny" jeho vlastnímu kontextu, p?ipomněl a dodal, ?e i v k?es?anské é?e se město vyzna?ovalo "mimo?ádným posláním pro souznění národ?". Z Aquileie se k?es?anství mimo jiné ?í?ilo "do sousedních zemí, postupně se dostávalo do kontaktu s r?znorodými národy a kulturami", sbli?ovalo je a p?iná?elo plody "ve v?ech oblastech my?lení, spirituality a umění". To v?e vytvo?ilo "ducha p?ijetí a sou?ití", "umění dialogu a konfrontace" a "schopnost maximálně vyu?ívat podněty zven?í".
Duch Aquileie a vatikánská diplomacie
"Dlouhá historie sou?ití, setkávání a dialogu této pohrani?ní oblasti, navzdory hlubokým ranám, které v srdcích lidí zp?sobily nánosy rozjit?ených nacionalism?", je "zralým p?íkladem univerzálního bratrství", ?ekl sekretá? pro vztahy se státy, z něho? by "dne?ní Evropa měla i nadále ?erpat inspiraci, aby trpělivě a s d?věrou zasévala mír". Gallagher pak obrátil sv?j pohled "k sou?asnému mezinárodnímu kontextu", kdy "tvá?í v tvá? násilí a bezuzdnému u?ívání zbraní jako prost?edku ?e?ení spor? se diplomacie sna?í plnit sv?j tradi?ní úkol zprost?edkování", který se ?asto vztahuje k fakt?m, ani? by se v?ak zabýval p?í?inami nebo oněmi "kulturními, sociálními, etnickými a nábo?enskými situacemi", které konflikty vyvolávají.
Doprovázet ty, kte?í tou?í po míru
V takovém scéná?i "pape?ská diplomacie, a?koli se prezentuje jako realita strukturovaná podle norem mezinárodního práva, p?sobí jako morální síla zbavená geopolitických ambicí, která dbá na to, aby se nepodbízela stranickým zájm?m", vysvětlil arcibiskup, a v ?ádném p?ípadě není lhostejná "k o?ekáváním a konkrétním pot?ebám lidí, k zoufalému volání k?ehkých a zavr?ených", jejich? "hlasem a ozvěnou" se stává. Zájmem Svatého stolce je tedy doprovázet v?echny, kdo tou?í po míru a hledají smí?ení, a z tohoto d?vodu lze "charakteristické rysy ducha Aquileie" nalézt "v postoji pape?ského diplomata up?ednostňujícího dialog se v?emi", zd?raznil sekretá? pro vztahy se státy, "v?etně těch partner?, kte?í jsou pova?ováni za nepohodlné nebo nejsou legitimováni k jednání", nebo v jeho sklonu maximálně vyu?ívat pokoru a trpělivost k rozvazování zdánlivě nerozpletitelných uzl?". Diplomatická ?innost Svatého stolce v praxi na jedné straně "zasahuje do zaji?tění svobody církve a na druhé straně," pokra?oval Gallagher, "navrhuje spolupráci se státy a mezinárodními organizacemi p?i ?e?ení velkých problém? lidstva", usiluje o ochranu základních lidských práv a "o potvrzení nejvy??ích morálních a sociálních hodnot".
Diplomatické vztahy se zeměmi bývalé Jugoslávie
Arcibiskup Gallagher ve vztahu k "ponau?ení z Akvileje, jím? je pěstovat" respekt k autonomii a "r?zným etnickým skupinám" upozornil na "podporu Svatého stolce procesu integrace západního Balkánu do Evropské unie", jeho? základem je "roz?í?ení a uvolnění diplomatických vztah?", k němu? do?lo po pádu Berlínské zdi a které vyústilo k "rozvoji konkordátní ?innosti v zemích, kde změna politického systému vedla k odli?nému postoji k nábo?enství a katolické církvi". Vatikánský diplomat citoval dohody podepsané od roku 1996 s vět?inou stát? vzniklých rozpadem bývalé jugoslávské republiky a ozna?il je za "autoritativní nástroje odpovědi na etnické a konfesní antagonismy dramaticky vyvolané krátkozrakým pojetím národnosti" a poukázal na apo?tolské cesty pape?e Franti?ka do Albánie v roce 2014, do Bosny a Hercegoviny v roce 2015, ?i do Bulharska a Severní Makedonie v roce 2019, které "je?tě více posílily blízkost a podporu Svatého stolce p?i spolupráci a výměně těchto zemí s Evropou", a stejně tak i pape?ovy oficiální náv?těvy hlavních měst "na podporu bratrského sou?ití mezi etnickými skupinami a nábo?enstvími, v rozli?ování a vzájemném respektu".
Migrace na západobalkánské trase
Tato otev?enost a p?ijetí "r?zných národ? a kultur", které charakterizovaly Aquileiu, kone?ně podněcuje k zamy?lení nad migra?ní krizí na západobalkánské trase," uvedl sekretá? pro vztahy se státy, který vyzval k zamy?lení nad tisíci lidí, kte?í se "sna?í p?ekro?it hranice" na útěku p?ed pronásledováním, válkami, konflikty nebo bídou a hledají nové p?íle?itosti k existenci nebo bezpe?né úto?i?tě", tvá?í v tvá? kterým se staví zdi a není snaha zvá?it p?íle?itosti, které m??e migrace nabídnout "s ohledem na r?st inkluzivněj?ích spole?ností". Svatý stolec navrhuje vládám a ob?anské spole?nosti, aby cizince p?ijímaly, chránily, podporovaly a integrovaly, a to, uzav?el arcibiskup Gallagher, vy?aduje zapojení "v?ech zú?astněných aktér?, v?etně nábo?enských spole?enství".
Osobnosti věnující se dialogu a zprost?edkování
Mons. Gallagher také závěrem p?ipomněl, jak "duch Akvileie" ukoval "osobnosti oddané setkávání, dialogu a zprost?edkování", mezi nimi? jsou "vynikající duchovní p?vodem z Furlanska-Julského Benátska", kte?í slou?ili Svatému stolci v r?zných ?ástech světa. V 19. a 20. století je t?eba zmínit monsignora Luigiho Faiduttiho a arcibiskupa Antonina Zecchiniho, kte?í ?ili "ve slo?itém nábo?enském a politickém panoramatu nově se rodících pobaltských republik", kardinála Celsa Costantiniho, "který se díky svým výrazným diplomatickým schopnostem stal trpělivým tkalcem vztah? mezi Svatým stolcem a ?ínou", a kardinála Guida Del Mestriho, který p?ispěl "k takzvané vatikánské Ostpolitik ". Jedná se o osobnosti, které "umo?ňují pochopit souznění mezi dědictvím agregujících hodnot, které lze vysledovat v duchu Aquileie, a rysy diplomacie Svatého stolce", poznamenal arcibiskup Gallagher. Vatikánská diplomacie je toti? v r?zných souvislostech vyzývána k tomu, aby zajistila "spole?enství rozdíl?", "zmírňování spor? a tkaní shody" v "p?esvěd?ení, ?e uzav?enost a izolace vytvá?ejí dusivé spole?nosti, neschopné dýchat kyslík dialogu a setkání, pevné p?edpoklady pro budování autentického míru".
