蜜桃交友

Maria Milvia Morciano - Vatikán

Z vrcholu Michelangelovy kopule sestupuje neviditelná nitka olovnice a protíná sv臎tlo, no艡í se do podzemní temnoty, sleduje staletí d臎jin a stavebních fází. Dole, v holé zemi, byly ulo啪eny Petrovy ostatky poté, co byl apo拧tol svr啪en z k艡í啪e, na n臎m啪 zem艡el nedaleko odtud, v oblasti Neronova cirku. Byl poh艡ben na nekropoli v Ager Vaticanus mezi mnoha anonymními a chudými lidmi, jako byl on sám. P艡esto byla vzpomínka na n臎j siln臎j拧í. Toto místo se okam啪it臎 stalo cílem poutník暖. V pr暖b臎hu staletí na sebe nad tímto hrobem navazovaly v t臎sném sledu etapy se stále majestátn臎j拧ími památkami: jednoduchá edikula, pozd臎ji uzav艡ená Konstantinovým památníkem, a pak velké uspo艡ádání 艠eho艡e Velikého (590-604), výklenek s pallii s mozaikou Krista z 9. století, oltá艡 Kalista II. (1123) a nakonec oltá艡 Klementa VIII. z roku 1549, zastín臎ný velkým Borrominiho baldachýnem.

Od zlaté nádhery baroka k t艡pytivé nádhe艡e st艡edov臎ku, od esenciální strohosti 4. století ke 拧tíhlé a prosté edikule nad krajní nuzotou jámy vyhloubené v zemi. V pr暖b臎hu staletí vznikla kolem poh艡ebi拧t臎 bazilika ad corpus, jediný p艡ípad v k艡es钮anském sv臎t臎, kdy byla sakrální stavba postavena p艡ímo nad poh艡bem mu膷edníka, v tomto p艡ípad臎 v拧ak 拧lo o Petra, prvního biskupa 艡ímské církve.

Kolem Petrova hrobu se vrství slo啪itá historie. Postupem 膷asu vzpomínka odolávala a stávala se vírou, a啪 se Pius XII. v roce 1939 rozhodl provést archeologické vykopávky, které byly obtí啪né jak kv暖li vále膷né dob臎, tak kv暖li objektivním podmínkám.

Petr暖v hrob je rozpoznán. B臎hem váno膷ního rozhlasového poselství 23. prosince 1950, na konci Svatého roku, pape啪 Pacelli oznámil, 啪e hrob byl nalezen: "Zásadní otázka v拧ak zní: Byl hrob svatého Petra skute膷n臎 nalezen? Na tuto otázku odpovídá kone膷ný záv臎r prací a studií zcela jednozna膷ným ano. Hrob kní啪ete apo拧tol暖 byl nalezen".

Petr暖v hrob

S profesorem Vincenzem Fiocchim Nicolaiem, profesorem topografie k艡es钮anských poh艡ebi拧钮 na Pape啪ském institutu k艡es钮anské archeologie, jsme zhodnotili události t臎chto objev暖, které pat艡í k nejsenza膷n臎j拧ím v d臎jinách archeologie. "P艡ítomnost Petrova hrobu je prokázána na základ臎 celé 艡ady prvk暖," 艡íká profesor, "proto啪e p艡ímo pod oltá艡em z konce 16. století byl nalezen st艡edov臎ký oltá艡 v ose s oltá艡em, a tedy pod kopulí, a pak krásný mramorový monument, co啪 je schránka, kterou cht臎l Konstantin postavit, aby do ní za膷lenil svatyni k hrobu, který je stále pod ní. Jde o skute膷nou sérii 膷ínských schránek. Tato hrobka se nachází v sepulkrálním kontextu, tedy s dal拧ími hrobkami, které lze pravd臎podobn臎 datovat mezi poslední desetiletí 1. století n. l. a po膷átek 2. století n. l., které na základ臎 tohoto prvku a dal拧ích, jako jsou graffiti, potvrzují, 啪e se jedná o hrobku apo拧tola".

Písemné prameny

Graffiti jsou nesmírn臎 d暖le啪itá, proto啪e jasn臎 dokládají zbo啪nou úctu, celé hnutí prvních v臎艡ících 艡ímské komunity, kte艡í se vydávali k této edikule, slavnému tropayonu, o n臎m啪 podává zprávu Eusebius z Cesareje, který ve svých Historiae ecclesiasticae (II 25, 5-7) vypráví o Gaiovi - pravd臎podobn臎 duchovním a jist臎 艠ímanovi -, který, aby postavil p艡ítomnost hrob暖 Petra a Pavla v 艠ím臎 proti tvrzení montanistického heretika jménem Proklos, 艡íká: "V 艠ím臎 je hrob Petra a Pavla: Mohu ti ukázat trofeje apo拧tol暖, kte艡í zalo啪ili tuto církev, tedy církev 艡ímskou. Chce拧-li jít do Vatikánu nebo na cestu do Ostie, uká啪u ti tyto ostatky". Jedná se o jasné topografické údaje, které se navíc znovu objevují i v Liber Pontificalis, které ve vztahu k Petrovi nejen p艡ipomínají památky pova啪ované za slavné v císa艡ské dob臎, ale také umis钮ují místo jeho poh艡bu mezi Via Aurelia a Via Trionfale.

"Petr je tady"

"Graffiti se nachází na zdi omítnuté 膷ervenou barvou, na slavné 膷ervené zdi. Na izolovaném fragmentu lze p艡e膷íst známé fragmentární graffito se jménem Petros a v dal拧ím 艡ádku 艡ecky epsilon, ni a pak jota. 膶tení fragmentu dalo podn臎t k mnoha interpretacím. Nejp艡ita啪liv臎j拧í," p艡ipomíná archeolog, " navrhla profesorka Guarducciová: Petros eni, tedy "Petr je zde" nebo "Petr je zde uvnit艡", co啪 odkazuje nikoli na hrobku, ale na druhotné ulo啪ení kostí do schránky umíst臎né ve výklenku v dob臎 Konstantinov臎. T艡etím výkladem by bylo vzývání Petra, pokud bychom ob臎 písmena interpretovali jako sou膷ást slova eirene, 艡ecky mír: "Petr v pokoji". Z toho lze vyvodit záv臎r, 啪e jméno Petra na tomto míst臎 lze p艡ipsat pouze jménu apo拧tola".

Stovky graffiti, sv臎dectví víry

"Na "st臎n臎 G", tedy na st臎n臎, která v pozd臎j拧í dob臎 uzavírala jednu stranu edikuly, jsou stovky graffiti, která se velmi t臎啪ko lu拧tí, ale ur膷it臎 svými jmény, invokacemi a christologickými znaky v ka啪dém p艡ípad臎 ukazují, 啪e se zde 膷asto nav拧t臎voval tento hrob, který se pak stal op臎rným bodem v拧ech t臎ch dal拧ích úprav a啪 po sou膷asný pape啪ský oltá艡 a baldachýn," poznamenává profesor Nicolai.

Jsou to skute膷n臎 Petrovy kosti?

Jak se vyjád艡il pape啪 Pius XII, po první otázce týkající se identifikace Petrova hrobu následuje druhá: byly nalezeny Petrovy kosti?

Tak za膷ala jedna z nejnapínav臎j拧ích událostí v d臎jinách archeologie a její protagonistkou byla 啪ena, narozená na po膷átku 20. století, florentská archeolo啪ka a epigrafka Margherita Guarducciová, které také vd臎膷íme za rozlu拧t臎ní graffiti a zejména toho, které se týká Petra.

Vykopávky v letech 1939-1958, které podpo艡il pape啪 Pacelli, odhalily Petr暖v hrob, ale pod Gaiovou edikulou se nena拧ly 啪ádné kosti. "Byla také nalezena schránka vlo啪ená do loculu vytesaného do st臎ny graffiti v blí啪e neur膷ené dob臎, ale v ka啪dém p艡ípad臎 p艡ed Konstantinem, která uzavírala edikulu ve velké mramorové schránce zdobené vzácným 膷erveným porfyrem a která je stále vid臎t z Klementinské kaple. Schránka musela mít d暖le啪itý význam jak pro svou vnit艡ní cennost, tak pro své umíst臎ní. 膶ty艡i pr暖zkumníci ve své oficiální zpráv臎 napsali, 啪e schránka byla nalezena v podstat臎 prázdná," poznamenává profesor Fiocchi Nicolai.

Archeologická záhada

Zhruba o deset let pozd臎ji m臎la Margherita Guarducciová, která provád臎la detektivní pátrání, získat kosti zp臎t díky sv臎dectví jednoho z pracovník暖, kte艡í provád臎li výkopy v prvních letech pr暖zkumu. D臎lník tvrdil, 啪e v d艡ev臎né bedn臎 ve skladu byly kosti, které byly odneseny p艡i b臎啪ných úklidových pracích bez v臎domí 膷ty艡 archeolog暖, kte艡í vedli vykopávky. "Pracovník tedy údajn臎 tyto kosti ze schránky vyzvedl a ulo啪il je do d艡ev臎né bedny, která pak skon膷ila ve skladi拧tích," 艡íká lektor Pape啪ského institutu k艡es钮anské archeologie, který pokra膷uje: "Kosti byly vyjmuty ze schránky: Tyto kosti byly proto pozd臎ji p艡ipsány schránce vlo啪ené do st臎ny G také proto, 啪e u nich byl lístek ozna膷ující jejich p暖vod. Jedná se o fragmenty kostí, které nejsou ekvivalentem celého t臎la. Byl proveden antropologický pr暖zkum, který je sice obecn臎 p艡isuzuje dosp臎lému mu啪i, který by byl mo啪ná sou膷asníkem Petra. Výzkumy ani neposkytují p艡esné výsledky, ale lze 艡íci, 啪e jsou kompatibilní s t臎mi, které pat艡ily apo拧tolovi," uzavírá Fiocchi Nicolai, který p艡íb臎h rekonstruuje následovn臎: "Mohlo se stát, 啪e kdy啪 byla vytvo艡ena konstantinovská schránka, vzali z hrobové jámy to, co zbylo z Petrových kostí, a ulo啪ili je do schránky ve zdi G, aby je uchovali na v臎膷nost.

Oznámení pape啪e Pavla VI.

P艡i generální audienci 26. 膷ervna 1968 svatý pape啪 Pavel VI. p艡ipomn臎l dosavadní bádání a studie a zárove艌 p艡edeslal, 啪e "bádání, ov臎艡ování, diskuse a polemiky tím nebudou vy膷erpány", a u膷inil "拧钮astné oznámení": "O to více musíme být horliví a jásat, kdy啪 máme d暖vod v臎艡it, 啪e se poda艡ilo vypátrat sice málo po膷etné, ale posvátné ostatky Kní啪ete apo拧tol暖, 艩imona, syna Joná拧ova, rybá艡e, kterého Kristus nazval Petrem, toho, který byl Pánem vyvolen, aby se stal základem jeho Církve, a kterému Pán sv臎艡il nejvy拧拧í klí膷e svého království s posláním pást a shroma啪膹ovat jeho stádo, vykoupené lidstvo, a啪 do jeho kone膷ného slavného návratu."

Relikvie darované jako symbol jednoty církve

Na bronzovém relikviá艡i s devíti úlomky kostí, který pat艡il pape啪i Montinimu a který pape啪 Franti拧ek daroval v roce 2019 konstantinopolskému patriarchovi na svátek svatých apo拧tol暖 Petra a Pavla, je obez艡etn臎 napsáno sloveso putantur neboli "jsou pova啪ovány za Petrovy", poznamenává nakonec profesor Vincenzo Fiocchi Nicolai. Ve skute膷nosti celý nápis zní: Ex ossibus quae in Arcibasilicae Vaticanae hypogeo inventa Beati Petri Apostoli esse putantur, "Z kostí nalezených v hypogeu vatikánské baziliky, o nich啪 se soudí, 啪e pat艡í blahoslavenému apo拧tolu Petrovi".

Nit, která se nep艡etrhne

Archeologie je v臎da, která se sna啪í opírat o d暖kazy, ale p艡i rekonstrukci historie se 膷asto da艡í práv臎 dedukcím. V p艡ípad臎 Petrova hrobu a ostatk暖 obnovují prvky, které se v拧echny sbíhají kolem prostoru oltá艡e Konfese, obraz pravdy, proto啪e krom臎 hmotných stop je rozhodující víra. Víra vrstvená po staletí tisíci a tisíci poutník暖, pape啪暖 a sv臎tc暖, kte艡í v拧ichni utkali nit pam臎ti a u膷inili ji nezni膷itelnou.