蜜桃交友

Maria Milvia Morciano - Vatikán

Z vrcholu Michelangelovy kopule sestupuje neviditelná nitka olovnice a protíná světlo, no?í se do podzemní temnoty, sleduje staletí dějin a stavebních fází. Dole, v holé zemi, byly ulo?eny Petrovy ostatky poté, co byl apo?tol svr?en z k?í?e, na něm? zem?el nedaleko odtud, v oblasti Neronova cirku. Byl poh?ben na nekropoli v Ager Vaticanus mezi mnoha anonymními a chudými lidmi, jako byl on sám. P?esto byla vzpomínka na něj silněj?í. Toto místo se okam?itě stalo cílem poutník?. V pr?běhu staletí na sebe nad tímto hrobem navazovaly v těsném sledu etapy se stále majestátněj?ími památkami: jednoduchá edikula, později uzav?ená Konstantinovým památníkem, a pak velké uspo?ádání ?eho?e Velikého (590-604), výklenek s pallii s mozaikou Krista z 9. století, oltá? Kalista II. (1123) a nakonec oltá? Klementa VIII. z roku 1549, zastíněný velkým Borrominiho baldachýnem.

Od zlaté nádhery baroka k t?pytivé nádhe?e st?edověku, od esenciální strohosti 4. století ke ?tíhlé a prosté edikule nad krajní nuzotou jámy vyhloubené v zemi. V pr?běhu staletí vznikla kolem poh?ebi?tě bazilika ad corpus, jediný p?ípad v k?es?anském světě, kdy byla sakrální stavba postavena p?ímo nad poh?bem mu?edníka, v tomto p?ípadě v?ak ?lo o Petra, prvního biskupa ?ímské církve.

Kolem Petrova hrobu se vrství slo?itá historie. Postupem ?asu vzpomínka odolávala a stávala se vírou, a? se Pius XII. v roce 1939 rozhodl provést archeologické vykopávky, které byly obtí?né jak kv?li vále?né době, tak kv?li objektivním podmínkám.

Petr?v hrob je rozpoznán. Během váno?ního rozhlasového poselství 23. prosince 1950, na konci Svatého roku, pape? Pacelli oznámil, ?e hrob byl nalezen: "Zásadní otázka v?ak zní: Byl hrob svatého Petra skute?ně nalezen? Na tuto otázku odpovídá kone?ný závěr prací a studií zcela jednozna?ným ano. Hrob kní?ete apo?tol? byl nalezen".

Petr?v hrob

S profesorem Vincenzem Fiocchim Nicolaiem, profesorem topografie k?es?anských poh?ebi?? na Pape?ském institutu k?es?anské archeologie, jsme zhodnotili události těchto objev?, které pat?í k nejsenza?něj?ím v dějinách archeologie. "P?ítomnost Petrova hrobu je prokázána na základě celé ?ady prvk?," ?íká profesor, "proto?e p?ímo pod oltá?em z konce 16. století byl nalezen st?edověký oltá? v ose s oltá?em, a tedy pod kopulí, a pak krásný mramorový monument, co? je schránka, kterou chtěl Konstantin postavit, aby do ní za?lenil svatyni k hrobu, který je stále pod ní. Jde o skute?nou sérii ?ínských schránek. Tato hrobka se nachází v sepulkrálním kontextu, tedy s dal?ími hrobkami, které lze pravděpodobně datovat mezi poslední desetiletí 1. století n. l. a po?átek 2. století n. l., které na základě tohoto prvku a dal?ích, jako jsou graffiti, potvrzují, ?e se jedná o hrobku apo?tola".

Písemné prameny

Graffiti jsou nesmírně d?le?itá, proto?e jasně dokládají zbo?nou úctu, celé hnutí prvních vě?ících ?ímské komunity, kte?í se vydávali k této edikule, slavnému tropayonu, o něm? podává zprávu Eusebius z Cesareje, který ve svých Historiae ecclesiasticae (II 25, 5-7) vypráví o Gaiovi - pravděpodobně duchovním a jistě ?ímanovi -, který, aby postavil p?ítomnost hrob? Petra a Pavla v ?ímě proti tvrzení montanistického heretika jménem Proklos, ?íká: "V ?ímě je hrob Petra a Pavla: Mohu ti ukázat trofeje apo?tol?, kte?í zalo?ili tuto církev, tedy církev ?ímskou. Chce?-li jít do Vatikánu nebo na cestu do Ostie, uká?u ti tyto ostatky". Jedná se o jasné topografické údaje, které se navíc znovu objevují i v Liber Pontificalis, které ve vztahu k Petrovi nejen p?ipomínají památky pova?ované za slavné v císa?ské době, ale také umis?ují místo jeho poh?bu mezi Via Aurelia a Via Trionfale.

"Petr je tady"

"Graffiti se nachází na zdi omítnuté ?ervenou barvou, na slavné ?ervené zdi. Na izolovaném fragmentu lze p?e?íst známé fragmentární graffito se jménem Petros a v dal?ím ?ádku ?ecky epsilon, ni a pak jota. ?tení fragmentu dalo podnět k mnoha interpretacím. Nejp?ita?livěj?í," p?ipomíná archeolog, " navrhla profesorka Guarducciová: Petros eni, tedy "Petr je zde" nebo "Petr je zde uvnit?", co? odkazuje nikoli na hrobku, ale na druhotné ulo?ení kostí do schránky umístěné ve výklenku v době Konstantinově. T?etím výkladem by bylo vzývání Petra, pokud bychom obě písmena interpretovali jako sou?ást slova eirene, ?ecky mír: "Petr v pokoji". Z toho lze vyvodit závěr, ?e jméno Petra na tomto místě lze p?ipsat pouze jménu apo?tola".

Stovky graffiti, svědectví víry

"Na "stěně G", tedy na stěně, která v pozděj?í době uzavírala jednu stranu edikuly, jsou stovky graffiti, která se velmi tě?ko lu?tí, ale ur?itě svými jmény, invokacemi a christologickými znaky v ka?dém p?ípadě ukazují, ?e se zde ?asto nav?těvoval tento hrob, který se pak stal opěrným bodem v?ech těch dal?ích úprav a? po sou?asný pape?ský oltá? a baldachýn," poznamenává profesor Nicolai.

Jsou to skute?ně Petrovy kosti?

Jak se vyjád?il pape? Pius XII, po první otázce týkající se identifikace Petrova hrobu následuje druhá: byly nalezeny Petrovy kosti?

Tak za?ala jedna z nejnapínavěj?ích událostí v dějinách archeologie a její protagonistkou byla ?ena, narozená na po?átku 20. století, florentská archeolo?ka a epigrafka Margherita Guarducciová, které také vdě?íme za rozlu?tění graffiti a zejména toho, které se týká Petra.

Vykopávky v letech 1939-1958, které podpo?il pape? Pacelli, odhalily Petr?v hrob, ale pod Gaiovou edikulou se nena?ly ?ádné kosti. "Byla také nalezena schránka vlo?ená do loculu vytesaného do stěny graffiti v blí?e neur?ené době, ale v ka?dém p?ípadě p?ed Konstantinem, která uzavírala edikulu ve velké mramorové schránce zdobené vzácným ?erveným porfyrem a která je stále vidět z Klementinské kaple. Schránka musela mít d?le?itý význam jak pro svou vnit?ní cennost, tak pro své umístění. ?ty?i pr?zkumníci ve své oficiální zprávě napsali, ?e schránka byla nalezena v podstatě prázdná," poznamenává profesor Fiocchi Nicolai.

Archeologická záhada

Zhruba o deset let později měla Margherita Guarducciová, která prováděla detektivní pátrání, získat kosti zpět díky svědectví jednoho z pracovník?, kte?í prováděli výkopy v prvních letech pr?zkumu. Dělník tvrdil, ?e v d?evěné bedně ve skladu byly kosti, které byly odneseny p?i bě?ných úklidových pracích bez vědomí ?ty? archeolog?, kte?í vedli vykopávky. "Pracovník tedy údajně tyto kosti ze schránky vyzvedl a ulo?il je do d?evěné bedny, která pak skon?ila ve skladi?tích," ?íká lektor Pape?ského institutu k?es?anské archeologie, který pokra?uje: "Kosti byly vyjmuty ze schránky: Tyto kosti byly proto později p?ipsány schránce vlo?ené do stěny G také proto, ?e u nich byl lístek ozna?ující jejich p?vod. Jedná se o fragmenty kostí, které nejsou ekvivalentem celého těla. Byl proveden antropologický pr?zkum, který je sice obecně p?isuzuje dospělému mu?i, který by byl mo?ná sou?asníkem Petra. Výzkumy ani neposkytují p?esné výsledky, ale lze ?íci, ?e jsou kompatibilní s těmi, které pat?ily apo?tolovi," uzavírá Fiocchi Nicolai, který p?íběh rekonstruuje následovně: "Mohlo se stát, ?e kdy? byla vytvo?ena konstantinovská schránka, vzali z hrobové jámy to, co zbylo z Petrových kostí, a ulo?ili je do schránky ve zdi G, aby je uchovali na vě?nost.

Oznámení pape?e Pavla VI.

P?i generální audienci 26. ?ervna 1968 svatý pape? Pavel VI. p?ipomněl dosavadní bádání a studie a zároveň p?edeslal, ?e "bádání, ově?ování, diskuse a polemiky tím nebudou vy?erpány", a u?inil "??astné oznámení": "O to více musíme být horliví a jásat, kdy? máme d?vod vě?it, ?e se poda?ilo vypátrat sice málo po?etné, ale posvátné ostatky Kní?ete apo?tol?, ?imona, syna Joná?ova, rybá?e, kterého Kristus nazval Petrem, toho, který byl Pánem vyvolen, aby se stal základem jeho Církve, a kterému Pán svě?il nejvy??í klí?e svého království s posláním pást a shroma??ovat jeho stádo, vykoupené lidstvo, a? do jeho kone?ného slavného návratu."

Relikvie darované jako symbol jednoty církve

Na bronzovém relikviá?i s devíti úlomky kostí, který pat?il pape?i Montinimu a který pape? Franti?ek daroval v roce 2019 konstantinopolskému patriarchovi na svátek svatých apo?tol? Petra a Pavla, je obez?etně napsáno sloveso putantur neboli "jsou pova?ovány za Petrovy", poznamenává nakonec profesor Vincenzo Fiocchi Nicolai. Ve skute?nosti celý nápis zní: Ex ossibus quae in Arcibasilicae Vaticanae hypogeo inventa Beati Petri Apostoli esse putantur, "Z kostí nalezených v hypogeu vatikánské baziliky, o nich? se soudí, ?e pat?í blahoslavenému apo?tolu Petrovi".

Nit, která se nep?etrhne

Archeologie je věda, která se sna?í opírat o d?kazy, ale p?i rekonstrukci historie se ?asto da?í právě dedukcím. V p?ípadě Petrova hrobu a ostatk? obnovují prvky, které se v?echny sbíhají kolem prostoru oltá?e Konfese, obraz pravdy, proto?e kromě hmotných stop je rozhodující víra. Víra vrstvená po staletí tisíci a tisíci poutník?, pape?? a světc?, kte?í v?ichni utkali nit paměti a u?inili ji nezni?itelnou.