蜜桃交友

Stanislas Kambashi, SJ - Pope

鈥濩hvíle radosti鈥�, která znovu potvrzuje pot艡ebu na拧eho 鈥瀘sobního鈥� závazku...

Tak popsal vatikánským médiím státní sekretá艡 kardinál Pietro Parolin eucharistickou slavnost, které v pond臎lí 27. kv臎tna odpoledne p艡edsedal v 艡ímské mariánské bazilice Santa Maria Maggiore u p艡íle啪itosti 61. Dne Afriky.

P艡ítomni byli velvyslanci skupiny afrických zemí p艡i Svatém stolci, reziden膷ní africké diplomatické mise akreditované v Italské republice a stálá africká zastoupení akreditovaná p艡i OSN FAO/WFP/IFAD. P艡ítomni byli také afri膷tí preláti z 艠ímské kurie a afri膷tí kn臎啪í v Itálii.

M拧e p艡ipomn臎la památku prvního afrického velvyslance u Svatého stolce, Jeho Excelence Antonia Manuela N'Vunda, který byl v lednu 1608 poh艡ben v krypt臎 baziliky. P艡ed liturgií byly polo啪eny dva kv臎tinové v臎nce, a to na hrob pape啪e Pavla V. v paulánské kapli a na N'Vund暖v hrob.

Výzvy a nad臎je

Kardinál Parolin ve své homilii citoval slova o Africe, která pronesl Benedikt XVI. a p艡ed ním svatý Jan Pavel II. v postsynodální apo拧tolské exhortaci Ecclesia in Africa v roce 1995, a zd暖raznil výzvy, obtí啪e a 鈥瀔ontrasty鈥� tohoto kontinentu, ale také jeho aspekty nad臎je.

鈥濼ato oslava má pro m臎 osobní rozm臎r, proto啪e Afrika je mi blízká,鈥� 艡ekl kardinál na okraj oslav Vatikánskému rozhlasu - Pope a p艡ipomn臎l: 鈥濾 pr暖b臎hu let jsem tam mohl nav拧tívit n臎kolik zemí a m臎l jsem kontakt jak s církví, tak s vládami a ú艡ady.鈥�

鈥濸ro m臎,鈥� pod臎lil se o své pocity, 鈥瀓e to okam啪ik radosti být zde a podílet se na radosti a modlitb臎.鈥�

Pot艡eba podpory mezinárodního spole膷enství

鈥濾臎艡ím,鈥� dodal státní tajemník, 鈥炁緀 Afrika musí usp臎t sama; má sílu, má zdroje, má bohatství v拧eho druhu, ale pot艡ebuje také up艡ímné p艡átele z mezinárodního spole膷enství, kte艡í pracují pro lidi, pro mír, pro usmí艡ení a pro rozvoj.鈥�

Podpora mezinárodního spole膷enství, zd暖raznil kardinál Parolin, je nezbytná, proto啪e kontinent 鈥瀞e nachází ve velmi obtí啪né situaci鈥� uprost艡ed mnoha 鈥瀡elmi násilných konflikt暖, které zp暖sobují velké utrpení mnoha lidem鈥�.

鈥濲en si vzpome艌te na východ Konga,鈥� 艡ekl.

Kardinál vyjád艡il p艡esv臎d膷ení, 啪e 鈥瀍xistuje mo啪nost, jak se z toho dostat鈥� a zárove艌 uznal, 啪e 鈥瀙rincip je v啪dy stejný: na prvním míst臎 musí být lidé a jejich blaho鈥�.

鈥濸okud jsou up艡ednost艌ovány materiální zájmy, pak jsou jist臎 ob臎továni lidé a není 拧ance na mír,鈥� 艡ekl. 鈥濸okud v拧ak existuje spravedlnost, pokud mají v拧ichni p艡ístup i k materiálnímu bohatství - a to je úkolem jak místních orgán暖, tak mezinárodního spole膷enství,鈥� dodal, 鈥瀙ak se v臎ci mohou zlep拧it.鈥�

Pomoc Svatého stolce

Kardinál Parolin ze své strany ujistil: 鈥濻vatý stolec pomáhá na úrovni africké církve, proto啪e jsme jedna rodina, a také prost艡ednictvím nunciatur a p艡ímého zájmu, který pape啪 v暖膷i Africe projevuje.鈥�

鈥濳de m暖啪eme,鈥� zd暖raznil, 鈥瀞na啪íme se podat pomocnou ruku.鈥�

Sv臎tový den Afriky

Národy afrického kontinentu slaví 25. kv臎tna Sv臎tový den Afriky, proto啪e v tento den byly v roce 1963 podepsány dohody Organizace africké jednoty (OAJ), které symbolizují boj celého kontinentu za osvobození, rozvoj a hospodá艡ský a sociální pokrok, jako啪 i propagaci a vyu啪ívání kulturního bohatství Afriky. 

OAJ byla mezivládní organizace zalo啪ená 25. kv臎tna 1963 v etiopské Addis Abeb臎, jejími啪 signatá艡i bylo 33 vlád. Africká unie (AU) byla oficiáln臎 zalo啪ena v 膷ervenci 2002 v Durbanu v Jihoafrické republice na základ臎 rozhodnutí OAJ, její p艡edch暖dkyn臎, ze zá艡í 1999 vytvo艡it novou kontinentální organizaci, která by navázala na její 膷innost.

Datum 25. kv臎tna má dvojí sugestivní sílu. Zaprvé p艡ipomíná po膷áte膷ní okam啪iky OAJ. Za druhé, geopoliticky a institucionáln臎 neustále vyvolává otázky o individuální a kolektivní schopnosti budovat Afriku, jak si ji p艡edstavovali otcové zakladatelé.

Den se tak stal hluboce zako艡en臎nou tradicí ve v拧ech afrických zemích a je p艡íle啪itostí pro africké diplomatické mise akreditované u Svatého stolce k po艡ádání akcí zam臎艡ených na zvý拧ení pov臎domí o roli kontinentu ve sv臎t臎.