Kardin¨¢l Parolin: ?Afrika je zem¨ª nad¨§je"
Stanislas Kambashi, SJ - Pope
?Chvíle radosti¡°, která znovu potvrzuje pot?ebu na?eho ?osobního¡° závazku...
Tak popsal vatikánským médiím státní sekretá? kardinál Pietro Parolin eucharistickou slavnost, které v pond¨§lí 27. kv¨§tna odpoledne p?edsedal v ?ímské mariánské bazilice Santa Maria Maggiore u p?íle?itosti 61. Dne Afriky.
P?ítomni byli velvyslanci skupiny afrických zemí p?i Svatém stolci, reziden?ní africké diplomatické mise akreditované v Italské republice a stálá africká zastoupení akreditovaná p?i OSN FAO/WFP/IFAD. P?ítomni byli také afri?tí preláti z ?ímské kurie a afri?tí kn¨§?í v Itálii.
M?e p?ipomn¨§la památku prvního afrického velvyslance u Svatého stolce, Jeho Excelence Antonia Manuela N'Vunda, který byl v lednu 1608 poh?ben v krypt¨§ baziliky. P?ed liturgií byly polo?eny dva kv¨§tinové v¨§nce, a to na hrob pape?e Pavla V. v paulánské kapli a na N'Vund?v hrob.
Výzvy a nad¨§je
Kardinál Parolin ve své homilii citoval slova o Africe, která pronesl Benedikt XVI. a p?ed ním svatý Jan Pavel II. v postsynodální apo?tolské exhortaci Ecclesia in Africa v roce 1995, a zd?raznil výzvy, obtí?e a ?kontrasty¡° tohoto kontinentu, ale také jeho aspekty nad¨§je.
?Tato oslava má pro m¨§ osobní rozm¨§r, proto?e Afrika je mi blízká,¡° ?ekl kardinál na okraj oslav Vatikánskému rozhlasu - Pope a p?ipomn¨§l: ?V pr?b¨§hu let jsem tam mohl nav?tívit n¨§kolik zemí a m¨§l jsem kontakt jak s církví, tak s vládami a ú?ady.¡°
?Pro m¨§,¡° pod¨§lil se o své pocity, ?je to okam?ik radosti být zde a podílet se na radosti a modlitb¨§.¡°
Pot?eba podpory mezinárodního spole?enství
?V¨§?ím,¡° dodal státní tajemník, ??e Afrika musí usp¨§t sama; má sílu, má zdroje, má bohatství v?eho druhu, ale pot?ebuje také up?ímné p?átele z mezinárodního spole?enství, kte?í pracují pro lidi, pro mír, pro usmí?ení a pro rozvoj.¡°
Podpora mezinárodního spole?enství, zd?raznil kardinál Parolin, je nezbytná, proto?e kontinent ?se nachází ve velmi obtí?né situaci¡° uprost?ed mnoha ?velmi násilných konflikt?, které zp?sobují velké utrpení mnoha lidem¡°.
?Jen si vzpome¨¾te na východ Konga,¡° ?ekl.
Kardinál vyjád?il p?esv¨§d?ení, ?e ?existuje mo?nost, jak se z toho dostat¡° a zárove¨¾ uznal, ?e ?princip je v?dy stejný: na prvním míst¨§ musí být lidé a jejich blaho¡°.
?Pokud jsou up?ednost¨¾ovány materiální zájmy, pak jsou jist¨§ ob¨§továni lidé a není ?ance na mír,¡° ?ekl. ?Pokud v?ak existuje spravedlnost, pokud mají v?ichni p?ístup i k materiálnímu bohatství - a to je úkolem jak místních orgán?, tak mezinárodního spole?enství,¡° dodal, ?pak se v¨§ci mohou zlep?it.¡°
Pomoc Svatého stolce
Kardinál Parolin ze své strany ujistil: ?Svatý stolec pomáhá na úrovni africké církve, proto?e jsme jedna rodina, a také prost?ednictvím nunciatur a p?ímého zájmu, který pape? v??i Africe projevuje.¡°
?Kde m??eme,¡° zd?raznil, ?sna?íme se podat pomocnou ruku.¡°
³§±¹¨§³Ùový den Afriky
Národy afrického kontinentu slaví 25. kv¨§tna ³§±¹¨§³Ùový den Afriky, proto?e v tento den byly v roce 1963 podepsány dohody Organizace africké jednoty (OAJ), které symbolizují boj celého kontinentu za osvobození, rozvoj a hospodá?ský a sociální pokrok, jako? i propagaci a vyu?ívání kulturního bohatství Afriky.
OAJ byla mezivládní organizace zalo?ená 25. kv¨§tna 1963 v etiopské Addis Abeb¨§, jejími? signatá?i bylo 33 vlád. Africká unie (AU) byla oficiáln¨§ zalo?ena v ?ervenci 2002 v Durbanu v Jihoafrické republice na základ¨§ rozhodnutí OAJ, její p?edch?dkyn¨§, ze zá?í 1999 vytvo?it novou kontinentální organizaci, která by navázala na její ?innost.
Datum 25. kv¨§tna má dvojí sugestivní sílu. Zaprvé p?ipomíná po?áte?ní okam?iky OAJ. Za druhé, geopoliticky a institucionáln¨§ neustále vyvolává otázky o individuální a kolektivní schopnosti budovat Afriku, jak si ji p?edstavovali otcové zakladatelé.
Den se tak stal hluboce zako?en¨§nou tradicí ve v?ech afrických zemích a je p?íle?itostí pro africké diplomatické mise akreditované u Svatého stolce k po?ádání akcí zam¨§?ených na zvý?ení pov¨§domí o roli kontinentu ve sv¨§t¨§.
