Vatikánská připomínka sto padesáti let od narození Guglielma Marconiho
Michele Raviart – Pope
Guglielmo Marconi, stejně jako papež Pius XI., který po vzniku vatikánského městského státu povolal tohoto vynálezce bezdrátové telegrafie a nositele Nobelovy ceny za fyziku k vybudování Vatikánského rozhlasu, měl vizi a nebál se přijmout nové technologie a to, jak mohou být užitečné „pro církev a pro evangelizaci“. V tomto smyslu, „připomenul mons. Paul Richard Gallagher, sekretář pro vztahy se státy a mezinárodními organizacemi Státního sekretariátu, v den, kdy si Vatikán připomíná 150. výročí narození italského vynálezce, ‚je Vatikánský rozhlas jedním z velkých úspěchů Svatého stolce v tomto století‘.
Místem zvoleným k připomenutí tohoto výročí byl prostor před vatikánským vysílačem, který Marconi navrhl a postavil v roce 1929 a který byl prvním domovem „papežského rozhlasu“. Jedná se o budovu, jejíž renovace započatá v roce 2017 dnes končí a která je „milníkem možného dialogu mezi vědou a vírou“, zdůraznil Paolo Ruffini, prefekt Dikasteria pro komunikaci. Místo, které je také svědectvím o tom, „jak lze technologie využít k ušlechtilým a duchovním účelům“ nebo „pěstovat slova míru ve světě, který se zdá být neschopný je vyslovit“. Jak vysvětlil Ruffini, vypovídá o tom, „jak Vatikánský rozhlas byl a stále je mostem mezi papežem a miliony věřících, přináší poselství církve do všech koutů země a zviditelňuje společenství, které nás spojuje“. Svědčí o tom i zkušenosti, jako je příběh misionáře otce Piera Luigiho Maccalliho, uneseného v Nigeru, který na vlnách Vatikánského rozhlasu našel útěchu z evangelia, které tehdy neměl při sobě.
Jak dále Ruffini uvedl, budova, v níž papež 12. února 1931 poprvé promluvil prostřednictvím mikrofonu, „nás vybízí, abychom si v digitálním věku představili nové způsoby, jak pokračovat v komunikačním projektu založeném na jednotě“. A to „konkrétně tím, že díky novým technologiím utkáme síť, která se nespokojí s propojením, ale usiluje o sdílení; přeložíme evangelijní poselství do světa multimédií, aniž bychom zrušili dějiny a kulturu každé země; nabídneme naši síť jako místo skutečného setkání mezi lidmi; vydáme svědectví o jiném způsobu prožívání naší doby“. Humanizovat technologii; založit ji na daru, a nikoli na spotřebě; na bezplatnosti, a nikoli na ceně; na sdílení, a nikoli na hegemonistických ambicích, na sjednocení jako léku na ambice vydělovat se od druhých a pak si vynucovat jejich standardizaci“. Příkladem v tomto směru je právě Guglielmo Marconi, který si představoval nové hranice krok za krokem, od telegrafu k rádiu, „s minimem slov a mnoha činy“, jak napsal Albino Luciani předtím, než se stal papežem, v imaginárním dialogu s tímto „otcem rádia“ obsaženém v knize Illustrissimi.
Od doby, kdy papež oslovil celé stvoření latinsky, poukázal při vzpomínkovém setkání Massimiliano Menichetti, vedoucí Vatikánského rozhlasu - Pope, Vatikánský rozhlas „sloužil osmi papežům“ ve více než padesáti jazycích. Jeho prostřednictvím také došlo k mnoha humanitárním a technologickým výzvám: „Například kontakt se zajatci nebo pohřešovanými osobami během druhé světové války nebo šíření Božího slova v zemích, kde bylo za totality zakázáno, zpravodajství o koncilu, informace o všech skutečnostech optikou sociální nauky církve, sledování cest papežů, budování mostů všude, snaha nenechat nikoho na holičkách během pandemie covidu-19 nebo v nedávných konfliktech, například v Sýrii, Jižním Súdánu, na Ukrajině, na Blízkém východě. Stále hledá cesty k budování míru, společenství, vydává svědectví o dobru, a tak obnovuje smysl svěřeného poslání a význam Marconiho díla a vynálezu“. Poděkování pak patří tomuto „velkému vědci, majáku a podnětu pro generace všech dob, který umožnil církvi obývat svět vln a svou intuicí a výzkumem nás nadále vede do budoucnosti“.
„Marconi byl věřící člověk, což předal celé rodině,“ vzpomněl profesor Guglielmo Giovanelli Marconi, vědcův vnuk. „Měl velmi blízko k Piu XI., papeži, který miloval vědu a s nímž měl přátelský vztah,“ zdůraznil a zopakoval, že jeho dědeček často říkal, že jeho práce je „darem od Boha“, který vynálezem rádia „zpřístupnil lidstvu“. Stavba Marconiho budovy (Palazzina Marconi) ve Vatikánských zahradách odpovídá nejdelšímu období, které nositel Nobelovy ceny za fyziku strávil v Římě, a to právě proto, aby osobně sledoval průběh této práce. Místo bylo vybráno, jak uvedl mons. Lucio Adrián Ruiz, sekretář Dikasteria pro komunikaci, co nejvýše nad městem Řím, aby bylo možné lépe vysílat. Vysílač nebyl připojen k elektrické síti Vatikánu a energie byla dodávána prostřednictvím dvou generátorů na olej. Dnes, po renovačních pracích, nejenže Vatikánský rozhlas nadále vysílá na svých frekvencích, ale činí tak při minimalizaci vlivu elektromagnetického a elektrického pole, čímž se emise Co2 ušetří o 80 %. Nyní zde vznikly, jak připomněl inženýr Francesco Masci, ředitel Technologického ředitelství pro komunikaci při dikasteriu, elektronická laboratoř a muzeum připravené přivítat studenty a nadšence. Nová konferenční místnost pojmenovaná po papeži Piovi XI. bude hostit mezinárodní vysílací společnosti, které zde budou diskutovat o předpisech pro globální elektromagnetický prostor. Je to „místo setkávání a konfrontace, inovací a objevů“, vysvětlil Masci, „jehož nové hranice jdou za 5 G a 6 G jako fotonické přenosy ve volném poli prostřednictvím světla“.
