蜜桃交友

ANDREA TORNIELLI - Pope

První t艡i kapitoly nabízejí základy pro prohlá拧ení obsa啪ená ve 膷tvrté, v臎nované "n臎kterým záva啪ným poru拧ením lidské d暖stojnosti". Jedná se o deklaraci , dokument, který p艡ipomíná 75. výro膷í V拧eobecné deklarace lidských práv a potvrzuje "nevyhnutelnost konceptu d暖stojnosti lidské osoby v rámci k艡es钮anské antropologie" (Úvod). Hlavní novinkou dokumentu, který je výsledkem p臎tileté práce, je za艡azení n臎kterých hlavních témat posledního pape啪ského magisteria vedle témat bioetických. V "neúplném" seznamu, který se nabízí, se mezi poru拧ováním lidské d暖stojnosti vedle potrat暖, eutanazie a náhradního mate艡ství objevují válka, drama chudoby a migrant暖 a obchodování s lidmi. Nový text tak p艡ispívá k p艡ekonání dichotomie, která existuje mezi t臎mi, kdo se zam臎艡ují výhradn臎 na obranu rodícího se nebo umírajícího 啪ivota a zapomínají na mnoho dal拧ích útok暖 proti lidské d暖stojnosti, a naopak t臎mi, kdo se zam臎艡ují pouze na obranu chudých a migrant暖 a zapomínají, 啪e 啪ivot je t艡eba bránit od po膷etí a啪 po jeho p艡irozený konec. 

Základní zásady

První t艡i 膷ásti prohlá拧ení p艡ipomínají základní zásady. "Církev ve sv臎tle Zjevení znovu prohla拧uje a absolutn臎 potvrzuje" "ontologickou d暖stojnost lidské osoby, stvo艡ené k obrazu a podob臎 Bo啪í a vykoupené v Je啪í拧i Kristu" (1). "Nezcizitelná d暖stojnost", která odpovídá "lidské p艡irozenosti mimo jakoukoli kulturní zm臎nu" (6) a je "darem, který 膷lov臎k obdr啪el", a je tedy p艡ítomna "nap艡íklad v nenarozeném dít臎ti, v 膷lov臎ku v bezv臎domí, ve starém 膷lov臎ku v agónii" (9). "Církev hlásá stejnou d暖stojnost v拧ech lidských bytostí bez ohledu na jejich 啪ivotní stav a vlastnosti" (17) a 膷iní tak na základ臎 biblického zjevení: 啪eny a mu啪i jsou stvo艡eni k obrazu Bo啪ímu; Kristus svým vt臎lením "potvrdil d暖stojnost t臎la a du拧e" (19) a svým zmrtvýchvstáním nám zjevil, 啪e "nejvzne拧en臎j拧í aspekt d暖stojnosti 膷lov臎ka spo膷ívá v jeho povolání ke spole膷enství s Bohem" (20). 

D暖stojnost ka啪dého 膷lov臎ka

Dokument upozor艌uje na nedorozum臎ní, které p艡edstavuje postoj t臎ch, kdo dávají p艡ednost "osobní d暖stojnosti" p艡ed výrazem "lidská d暖stojnost", "proto啪e osobou chápou pouze 'bytost schopnou uva啪ovat'". V d暖sledku toho by podle nich "nenarozené dít臎 nem臎lo osobní d暖stojnost, stejn臎 jako nesob臎sta膷ný star拧í 膷lov臎k nebo kdokoli s mentálním posti啪ením. Církev naopak trvá na tom, 啪e d暖stojnost ka啪dé lidské osoby práv臎 proto, 啪e je jí vlastní, z暖stává mimo v拧echny okolnosti" (24). Dále uvádí, 啪e "pojem lidské d暖stojnosti se n臎kdy také zneu啪ívá k ospravedln臎ní svévolného zmno啪ování nových práv... jako by se m臎la zaru膷it mo啪nost vyjád艡it a realizovat ka啪dou individuální preferenci nebo subjektivní p艡ání" (25).

Vý膷et poru拧ení

Deklarace dále p艡edkládá seznam "ur膷itých záva啪ných poru拧ení lidské d暖stojnosti", tedy "v拧eho, co je proti 啪ivotu jako takovému, jako je ka啪dý druh vra啪dy, genocida, potrat, eutanazie a dobrovolná sebevra啪da jako taková"; ale také "v拧eho, co poru拧uje integritu lidské osoby, jako je mrza膷ení, mu膷ení provád臎né na t臎le a mysli, psychické omezování". A kone膷n臎 "v拧e, co urá啪í lidskou d暖stojnost, jako jsou nelidské 啪ivotní podmínky, svévolné v臎zn臎ní, deportace, otroctví, prostituce, trh se 啪enami a mladými lidmi, nebo také hanebné pracovní podmínky, v nich啪 se s pracovníky zachází jako s pouhými nástroji zisku, a nikoli jako se svobodnými a odpov臎dnými osobami". Citován je také trest smrti, který "mimo v拧echny okolnosti poru拧uje nezcizitelnou d暖stojnost ka啪dé lidské osoby" (34).

Chudoba, válka a obchodování s lidmi

P艡edev拧ím se hovo艡í o "dramatu chudoby", "jedné z nejv臎t拧ích nespravedlností sou膷asného sv臎ta" (36). Dále je to válka, "tragédie, která popírá lidskou d暖stojnost" a "je v啪dy 'porá啪kou lidskosti'" (38), a to do té míry, 啪e "dnes je velmi obtí啪né udr啪et racionální kritéria vyzrálá v jiných staletích, aby bylo mo啪né hovo艡it o mo啪né 'spravedlivé válce'" (39). Pokra膷uje "utrpením migrant暖", jejich啪 "啪ivoty jsou ohro啪eny, proto啪e u啪 nemají prost艡edky k zalo啪ení rodiny, k práci ani k ob啪iv臎" (40). Dále se dokument v臎nuje "obchodování s lidmi", které nabývá "tragických rozm臎r暖" a je definováno jako "zavr啪eníhodná 膷innost, hanba pro na拧e spole膷nosti, které si 艡íkají civilizované", a vyzývá "vyko艡is钮ovatele a klienty" k vá啪nému zpytování sv臎domí (41). Stejn臎 tak vyzývá k boji proti jev暖m, jako je "obchod s lidskými orgány a tkán臎mi, sexuální vyko艡is钮ování d臎tí, otrocká práce v膷etn臎 prostituce, obchod s drogami a zbran臎mi, terorismus a organizovaný mezinárodní zlo膷in" (42). Zmi艌uje se také o "sexuálním zneu啪ívání", které zanechává "hluboké jizvy v srdcích t臎ch, kdo jím trpí": jde o "utrpení, které m暖啪e trvat celý 啪ivot a které nem暖啪e napravit 啪ádné pokání" (43). Pokra膷uje diskriminací 啪en a násilím na nich, p艡i膷em啪 mezi posledn臎 jmenovanými uvádí "nucení k potrat暖m, které postihuje matku i dít臎, a to tak 膷asto proto, aby uspokojilo sobectví mu啪暖", a "praktikování mnoho啪enství" (45). Odsuzuje se "zabíjení 啪en" (46).

Potraty a suroga膷ní mate艡ství

Jasn臎 se odsuzuje také potrat: "mezi v拧emi zlo膷iny, kterých se 膷lov臎k m暖啪e dopustit proti 啪ivotu, p艡edstavuje um臎le vyvolaný potrat rysy, které ho 膷iní zvlá拧t臎 záva啪ným a zavr啪eníhodným", a p艡ipomíná se, 啪e "obrana rodícího se 啪ivota je úzce spojena s obranou jakéhokoli lidského práva" (47). D暖razné je také odmítnutí suroga膷ního mate艡ství, "jeho啪 prost艡ednictvím se dít臎, které má nesmírnou cenu, stává pouhým p艡edm臎tem", co啪 je praxe, "která vá啪n臎 urá啪í d暖stojnost 啪eny a dít臎te... zalo啪ená na zneu啪ití situace hmotné nouze matky. Dít臎 je v啪dy darem a nikdy p艡edm臎tem smlouvy". (48) Seznam dále zmi艌uje eutanazii a asistovanou sebevra啪du, které jsou v n臎kterých zákonech zmate膷n臎 definovány jako "d暖stojná smrt", a p艡ipomíná, 啪e "utrpením nemocný neztrácí d暖stojnost, která je mu vlastní a nezcizitelná" (51). Dále se hovo艡í o významu paliativní pé膷e a vyhýbání se "jakékoli terapeutické neústupnosti nebo nep艡im臎艡eným zásah暖m", p艡i膷em啪 se znovu potvrzuje, 啪e "啪ivot je právo, nikoli smrt, kterou je t艡eba p艡ijímat, nikoli ji aplikovat" (52). Mezi záva啪ná poru拧ení lidské d暖stojnosti pat艡í také "vy艡azování" osob s odli拧nými schopnostmi (53).

Genderová teorie

Poté, co dokument znovu potvrdil, 啪e je t艡eba se vyhnout "ka啪dému projevu nespravedlivé diskriminace a zejména ka啪dé form臎 agrese a násilí" v暖膷i homosexuálním osobám, a odsoudil "jako odporující lidské d暖stojnosti" skute膷nost, 啪e na n臎kterých místech jsou lidé "v臎zn臎ni, mu膷eni a dokonce zbavováni dobra 啪ivota pouze kv暖li své sexuální orientaci" (55), kritizuje genderovou teorii, "která je nesmírn臎 nebezpe膷ná, proto啪e stírá rozdíly v domn臎ní, 啪e tak budou v拧ichni rovni" (56). Církev p艡ipomíná, 啪e "lidský 啪ivot ve v拧ech svých slo啪kách, t臎lesných i duchovních, je Bo啪ím darem, který je t艡eba p艡ijímat s vd臎膷ností a dát jej do slu啪eb dobra. Chtít disponovat sám sebou, jak to p艡edepisuje genderová teorie .... neznamená nic jiného ne啪 podlehnout odv臎kému poku拧ení 膷lov臎ka, který ze sebe d臎lá Boha" (57). Teorie genderu "usiluje o pop艡ení nejv臎t拧ího mo啪ného rozdílu, který existuje mezi 啪ivými bytostmi: pohlavního rozdílu" (58). Proto "je t艡eba odmítnout v拧echny snahy, které zastírají odkaz na neodstranitelný pohlavní rozdíl mezi mu啪em a 啪enou" (59). Negativní je také hodnocení zm臎ny pohlaví, která "zpravidla hrozí ohro啪ením jedine膷né d暖stojnosti, kterou 膷lov臎k získal od okam啪iku po膷etí", i kdy啪 "to neznamená vylou膷ení mo啪nosti, 啪e osoba posti啪ená pohlavními anomáliemi, které jsou zjevné ji啪 p艡i narození nebo které se vyvinou pozd臎ji, se m暖啪e rozhodnout pro léka艡skou pomoc s cílem tyto anomálie vy艡e拧it" (60).

Digitální násilí

Seznam je dopln臎n o "digitální násilí" a zmi艌uje "nové formy násilí 拧í艡ené prost艡ednictvím sociálních médií, nap艡íklad kyber拧ikanu" a "拧í艡ení pornografie a zneu啪ívání lidí k sexuálním ú膷el暖m nebo prost艡ednictvím hazardních her" na internetu (61). Prohlá拧ení kon膷í naléhavou výzvou, aby "respektování d暖stojnosti lidské osoby bylo nad rámec v拧ech okolností úst艡edním bodem závazku ke spole膷nému dobru a ka啪dého právního systému" (64).