蜜桃交友

Stanislas Kambashi – Pope

?Vatikánská diplomacie a formování Západu za pontifikátu Pia XII.“ je téma mezinárodní konference, která se 18. a 19. dubna konala na Pape?ské univerzitě Gregoriana v ?ímě. V centru úvah se ocitlo mnoho témat, mezi nimi i ?Nové vztahy mezi Svatým stolcem a Afrikou“. P?edstavila je Elisabeth Bruyère, která získala doktorát z práva na univerzitě v belgickém Gentu a zabývá se soudobými dějinami. Zajímá se zejména o vatikánskou diplomacii v belgickém koloniálním prostoru a o politické modely, systémy a re?imy v belgickém koloniálním prostoru.

Jak se ?vatikánská diplomacie za pontifikátu Pia XII.“ dotkla afrického kontinentu? Jak by měl být hodnocen její dopad v tomto období?

Zatímco africká území ?asto neměla ?ádné zastoupení ani status v mezinárodním právním systému, proto?e byla závislá na r?zných koloniálních ?í?ích, Vatikán vysílal stále více pape?ských zástupc? - obvykle apo?tolských delegát? - do v?ech kout? afrického kontinentu, nap?. do Jihoafrické republiky v roce 1922, dále do Káhiry od roku 1927, do Mombasy a Leopoldville v roce 1930; nakonec také do Addis Abeby a Dakaru. Tito zástupci měli za úkol zvý?it kontrolu Svatého stolce nad misiemi, tak?e zaji??ovali neutralitu a disciplínu misioná?? a neoficiálně také jednali s koloniálními ú?ady. Cílem bylo oddělit misioná?e od koloniálních ambicí, co? v?ak nebyl snadný úkol.

Naopak, jak Afrika ovlivnila vatikánskou diplomacii za pontifikátu pape?e Pacelliho?

Diplomaté na africké p?dě byli v kontaktu s místním obyvatelstvem, ale p?edev?ím s místním duchovenstvem, a myslím, ?e africké duchovenstvo mělo velký vliv na otev?enost Svatého stolce. Do té doby se kuriální kruhy mohly spolehnout pouze na svědectví misioná??. Zejména afri?tí kně?í mohli p?edkládat své názory na r?zné otázky. Zásadní byly stí?nosti na vývoj jejich postavení: nap?íklad skute?nost, ?e měli stejné postavení jako evropský misioná?ský personál; tvá?í v tvá? tomu se apo?tolský delegát sna?il podniknout kroky k tomu, aby oba kléry - evrop?tí misioná?i a afri?tí kně?í - pracovali spí?e vedle sebe ne? proti sobě, proto?e někdy docházelo ke konflikt?m, vztahy mezi ?ádovým misioná?ským klérem a místním africkým p?eddiecézním, sekulárním klérem nebyly v?dy jednoduché.

Pontifikát Pia XII. pro vět?inu afrických zemí probíhal v koloniálním období. Lze vysledovat souvislost mezi místní církví, vatikánskou diplomacií a kolonizací?

Jak se dá o?ekávat, jde samoz?ejmě o velmi slo?itou otázku, o které se budou v budoucnu je?tě psát knihy: proto existují archivy, které nám mohou pomoci pochopit toto období a tyto specifické vazby mezi místní církví, vatikánskou diplomacií a koloniální mocí. Vatikánská diplomacie je tedy obecně diplomacií kompromisu, neutrality: její anga?ovanost není politická, nemá jiný cíl ne? - jak jsme ?ekli - spásu du?í. Základem v?ech p?ijatých opat?ení je roz?í?ení k?es?anství na koloniálních nebo misijních územích. Jinými slovy, cílem v?ech směrnic je evangelizace. Proto?e Svatý stolec ji? dlouho věděl, ?e nábo?enství musí být v ka?dé zemi inkulturováno, sna?il se p?izp?sobit církev místním poměr?m, co? v?ak bylo obtí?né, kdy? vět?ina misioná?? pocházela z kolonizující země. Zájmy misioná?? a koloniálních mocností v?ak nebyly stejné, i kdy? v mnoha ohledech byly podobné.

Byly v té době ve vatikánské diplomacii nějaké nové africké osobnosti? Jaký byl jejich p?ínos?

Obecně lze ?íci, ?e naprostá vět?ina vatikánských diplomat? byli Italové nebo nanejvý? Evropané; m??eme v?ak hovo?it o p?ípadu monsignora Kidanemariama Kassa, který byl viká?em vě?ících ob?adu ghe'ez v Eritreji a který se po vyhnání Ital? Brity a Etiopany v letech 1941-42 stal regentem apo?tolské delegace v Addis Abebě. Byl tedy prvním pape?ským zástupcem ?erné pleti. V ka?dém p?ípadě je t?eba zd?raznit, ?e zatímco p?ítomnost afrických zástupc? z?stávala velmi malá, bílí kně?í a laici a místní ?eholníci neváhali psát do ?íma a dávat najevo své výhrady.

Jaké jsou ve světle toho, co bylo dosud ?e?eno, ?nové vztahy“ mezi Afrikou a Svatým stolcem?

Myslím, ?e nyní se africké duchovenstvo a africká církev obecně staly d?le?itěj?ími aktéry v církevních sítích a pape?ské diplomacii, ale jsou také zásadními aktéry pro evropské země a pro mnoho západních zemí, kam p?ichází tolik afrických kně?í. Nap?íklad do na?ich francouzských a belgických diecézí p?icházejí na pomoc p?edev?ím kamerun?tí a kon??tí kně?í, ale také kně?í z jiných zemí. Vztah evangelizace se změnil: nyní p?icházejí misioná?i z Afriky nap?íklad do Belgie a Francie.