PODCAST: Tom¨¢? Holub ¨C Pr¨¢zdn? hrob
Ze svých studií na pra?ské teologické fakult¨§ si je?t¨§ po více ne? 30 letech velmi dob?e pamatuji v¨§tu, kterou tehdy, kdy? do?lo na úst?ední pravdu na?í víry, na Je?í?ovo zmrtvýchvstání, pronesl p?i p?edná?ce z dogmatické teologie ná? profesor páter Wolf.
Myslím, ?e k velkému p?ekvapení nás v?ech tento konzervativn¨§ lad¨§ný teolog tehdy lakonicky prohlásil, ?e ve vztahu k tomu v?emu, co se událo v Jeruzalém¨§ v noci ze soboty na ned¨§li velikono?ního ?asu, je z historického hlediska mo?né p?istupovat pouze tak, ?e jediným empiricky ov¨§?itelným faktem je jen skute?nost prázdného hrobu. V?e ostatní je následn¨§ ji? otázkou interpretace.
A bible sama nám pak p?ímo p?edkládá ?i dává tu?it n¨§kolik velmi r?zných interpretací, které se tvá?í v tvá? empiricky ov¨§?itelné skute?nosti prázdného hrobu mezi r?znými skupinami zú?astn¨§ných okam?it¨§ objevily.
Za?n¨§me interpretací, která se asi velmi rychle, i kdy? pouze ?eptem, aby se to nedozv¨§d¨§l nikdo naho?e, za?ala ?í?it mezi samotnými vojáky. Od ucha k uchu b¨§?elo vypráv¨§ní o tajemné a ohromující události, jakou je?t¨§ nikdo z vojáku nikdy neza?il a pro kterou nebylo ?ádné srozumitelné vysv¨§tlení. O sv¨§tle, které povalilo a oslepilo strá?, o náhrobním kamenu, který se sám od sebe hýbal, o d¨§su, který v?echny zachvátil. P?íb¨§h, který se skv¨§le hodil jako jeden z nejp?sobiv¨§j?ích pro vypráv¨§ní o spoust¨§ drsných a nepochopitelných vojenských zá?itk?, které voják?m v o?ích jejich poslucha?? p?iná?ely bezmezný obdiv a byly vítány u ka?dého hospodského stolu. Ohromovaly toti? dychtivé poslucha?e a p?iná?ely vojenským veterán?m uznání pro jejich chrabrost a výjime?nost, které tak moc p?evy?ovaly nudný b¨§h oby?ejných ?ivot? v?ech, kte?í s otev?enou pusou naslouchali. Tím ale historická skute?nost prázdného hrobu kon?ila pouze jako jeden z mnoha neuv¨§?itelných vojenských p?íb¨§h?, které se dal?ím a dal?ím vypráv¨§ním r?zn¨§ pozm¨§¨¾ovaly a p?ibarvovaly, ale ve své podstat¨§ slou?ily nejvý?e k pobavení podnapilých spolustolovník?.
Druhou skupinou zcela bezprost?edn¨§ konfrontovanou s faktem prázdného hrobu, pro kterou bylo t?eba zcela nutn¨§ a velmi rychle najít p?ijatelnou interpretaci, byli velekn¨§?í a star?í lidu. No?ní zpráva voják? o tom, ?e hrob je prázdný, pro n¨§ byla jist¨§ obrovským ?okem a ?árou p?es rozpo?et pro jejich takticky precizní plány zosnované kv?li zachování nábo?enské kompromisní situace i jejich mocenského postavení. A proto kdyby nic jiného, tak ji? jen strach z kariérních d?sledk? je nutil k tomu, aby na?li svou p?ijatelnou interpretaci prázdného hrobu, která by neohrozila jejich autoritu p?ed lidem a jejich postavení v??i Pilátovi. Vysv¨§tlení o kráde?i Je?í?ova t¨§la, je? se udála b¨§hem neomluvitelného spánku vojenské hlídky, se postupn¨§ pro n¨§ samotné stává p?ijatelným a obhajitelným zp?sobem, jak vysv¨§tlit skute?nost prázdného hrobu. Zkrátka u?edníci lstiv¨§ dob¨§hli vojáky a Je?í?ovo mrtvé t¨§lo sprost¨§ ukradli. A tím se jen potvrzuje, jak nebezpe?ná a proradná skupina sektá?ského charakteru ti Je?í?ovci byli. A jak bylo dob?e, ?e proti ní moud?í a politicky ost?ílení velekn¨§?í a star?í lidu zasáhli nekompromisn¨§ a rozhodn¨§. Velekn¨§?ím nezbývalo nic jiného ne? v hloubi srdce uv¨§?it své interpretaci, proto?e jinak by byli nuceni opustit v?echno jisté a fungující a zm¨§nit sv?j ?ivot. To ale v¨§t?ina z nich necht¨§la a vlastn¨§ ani neum¨§la. A jejich vlastní p?esv¨§d?ivost p?i zastávání tohoto výkladu byla tak silná, ?e svatý Matou? m??e ji? p?i sepisování svého evangelia konstatovat, ?e tato verze je mezi ?idy jako takovými roz?í?ena a? podnes.
Dal?ím, kdo se jist¨§ velmi rychle dozv¨§d¨§l o prázdném hrobu, byl ?ímský místodr?itel Pilát Pontský, kterému byli velekn¨§?í nuceni kv?li ochran¨§ podplacených voják? p?edlo?it svoji interpretaci, je? v?ak pro znalého ?ímského vojenského velitele nemohla p?sobit jinak ne? sm¨§?n¨§. Nicmén¨§ pragmatický a cynický Pilát s nejv¨§t?í pravd¨§podobností vyu?il této situace, ne aby p?ímo rozporoval velekn¨§?skou interpretaci, ale aby co nejvíce poní?il ty, kte?í ho za pomoci davu p?ed dv¨§ma dny donutili vydat rozsudek smrti, o kterém nebyl p?esv¨§d?en, ?e je oprávn¨§ný. Piláta nezajímala podstata problému s prázdným hrobem, ale spí?e se vy?íval ve chvílích své mocné nad?azenosti, ve které se velekn¨§?í za cenu r?zných pro n¨§ potupných ústupk? v??i okupa?nímu vládci sna?ili celou v¨§c urovnat, aby nevznikl ?ádný skandál ani pro vojáky, ani pro n¨§ samotné. Pilát nevid¨§l jako d?le?ité zajímat se o hledání pravdy spojené s realitou prázdného hrobu. Od evangelisty Jana je nám p?ece známa jeho pohrdlivá a skeptická v¨§ta vyslovená p?ed spoutaným Je?í?em: ?Co je pravda?¡° Jemu sta?il h?ejivý pocit zadostiu?in¨§ní a ?kodolibé radosti, který pro?íval tvá?í v tvá? ustra?eným a kapitulujícím velekn¨§?ím. A tento vít¨§zný pocit pak zcela zastínil jakékoliv p?emý?lení o podstat¨§ prázdného hrobu.
Poslední, ale pro nás nejd?le?it¨§j?í skupinou, která byla konfrontována bu? p?ímo, ?i skrze vypráv¨§ní druhých s realitou prázdného hrobu, byli Je?í?ovi blízcí: ?eny i mu?i, u?ednice i u?edníci. Jsou to ti, kte?í nejprve naprosto nechápali, co se mohlo stát, pak n¨§kte?í z nich b¨§?í k hrobu, aby se na vlastní o?i p?esv¨§d?ili o nepopiratelném faktu prázdného prostoru vytesaného do skály. A následn¨§ v?ichni po r?zných k?ivolakých cestách, na kterých se mísí smutek a hr?za z událostí posledních hodin se v?ím, co do jejich srdcí po celá t?i léta zaséval jejich Mistr a Pán, docházejí k radostné otev?enosti pro perspektivu, která p?esahuje jakoukoliv lidskou zku?enost, k otev?enosti pro existenciální pravdu, která p?iná?í nad¨§ji tam, kde ji lidské p?ístupy a lidské výklady dát nemohou. Objevují sami pro sebe tu úzkou cestu spásy, o které Je?í? mluvil, je? vede k bytostnému p?ijetí pravdy o kone?ném vít¨§zství dobra nad zlem, ?ivota nad smrtí, o radostné jistot¨§ víry vyjád?ené nakonec prostým a jasným zvoláním: Pán vstal z mrtvých, v pravd¨§ vstal z mrtvých.
Velikono?ní slavení ka?dý rok volá ka?dého z nás, aby se rozhodl, k jaké interpretaci se sám p?ikloní. A a?koliv to mo?ná na první pohled m??e vypadat zcela jednozna?n¨§, ve skute?nosti to tak samoz?ejmé není. I pro nás nominální k?es?any je d?le?ité si znovu s vá?ností polo?it otázku, zda u nás nakonec nep?evládne pouze hledání senzace a zá?itku, nebo zda nezvolíme jen pohodlné konstatování, které pro nás nebude znamenat ?ádný ot?es v na?em ?ivot¨§, jej? máme pod kontrolou a se kterým jsme spokojeni. Nebo zda se nebudeme více zabývat posuzováním nedostate?ností racionality ?i emo?ní vyrovnanosti víry u lidí kolem sebe ne? dopadem pravdy o zmrtvýchvstání pro ná? osobní ?ivot. Nebo zda se staneme autentickými u?edníky a u?ednicemi, kte?í p?i pohledu na historickou skute?nost prázdného hrobu pochopí srdcem a p?ijmou pozvání být hlasateli radostné zv¨§sti o pravd¨§, která zachránila sv¨§t. Po?ehnané Velikonoce.
